Kvalifikační zkouška na daňového poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška I (Daňový řád a DPH)

Příprava na Dílčí zkoušku I kvalifikační zkoušky na daňového poradce podle zákona č. 523/1992 Sb. (Komora daňových poradců ČR): správa daní podle daňového řádu č. 280/2009 Sb. (prekluzivní lhůta pro stanovení daně 3 roky § 148, opravné prostředky, posečkání, úrok z prodlení, penále 20 % a 1 %, pokuta za opožděné tvrzení daně), daň z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb. (základní sazba 21 % a sjednocená snížená sazba 12 %, obrat 2 mil. Kč, přenesení daňové povinnosti § 92a, kontrolní hlášení) a zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.

Category
Profesní, lékařské, daňové a dopravní zkoušky v ČR — Aprobační zkouška lékařů (IPVZ), Daňový poradce (KDP ČR), Zkoušky ČNB, Autoškola (eTesty MDČR) a Vůdce malého plavidla (SPS)
Level
intermediate
Languages
cs → cs
Cards
32
Markdown
Kvalifikační zkouška na daňového poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška I (Daňový řád a DPH) (.md)

Flashcards (32)

#Front (Term / Question)Back (Definition / Answer)ExampleMultiple-Choice Options
1Jak dlouhá je základní prekluzivní lhůta pro stanovení daně podle § 148 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a odkdy běží?Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky a počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení.Nevznikla-li povinnost podat řádné daňové tvrzení, běží tříletá lhůta ode dne, v němž se stala daň splatnou; maximální objektivní lhůta pro stanovení daně činí 10 let.
2Který zákon upravuje postavení, práva a povinnosti daňových poradců a působnost Komory daňových poradců ČR (KDP ČR)?Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.Kvalifikační zkouška se skládá ze dvou písemných dílčích zkoušek (Dílčí zkouška I a Dílčí zkouška II) a následné ústní části před zkušební komisí.
3Jaký je postup dokazování v daňovém řízení podle § 92 daňového řádu a kdo nese důkazní břemeno?Daňový subjekt prokazuje skutečnosti uváděné v daňovém tvrzení, zatímco správce daně prokazuje existenci vážných pochybností o účetnictví.Pokud správce daně zpochybní věrohodnost, průkaznost či správnost účetnictví a daňových dokladů, přechází důkazní břemeno zpět na daňový subjekt, který může skutečnosti prokázat i jinými důkazními prostředky.
4Jak byl konsolidačním balíčkem od 1. ledna 2024 omezen nárok na odpočet DPH při pořízení osobního automobilu kategorie M1 podle § 72 odst. 4 zákona o DPH?Maximální výše odpočtu DPH při pořízení vybraného osobního automobilu kategorie M1 činí 420 000 Kč (odpovídá základu daně 2 000 000 Kč).Omezení na 420 000 Kč (včetně technického zhodnocení) neplatí, pokud je automobil M1 pořizován jako zásoba za účelem dalšího prodeje, finančního leasingu nebo provozování koncesované taxislužby.
5Při jakém obratu vzniká osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku povinná registrace plátce DPH podle zákona č. 235/2004 Sb.?Při překročení obratu 2 000 000 Kč za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (od roku 2025 za kalendářní rok).Novela zákona o DPH od 1. 1. 2025 mění sledování obratu na kalendářní rok: při překročení 2 000 000 Kč se osoba stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, při překročení 2 536 500 Kč (100 000 EUR) již následující den.
6V jakých lhůtách podávají plátci DPH kontrolní hlášení (§ 101c–101k zákona o DPH) a jaká je lhůta pro reakci na výzvu správce daně k odstranění pochybností?Právnické osoby vždy měsíčně do 25. dne následujícího měsíce, fyzické osoby podle zdaňovacího období; lhůta pro reakci na výzvu je 17 dnů.Novela účinná od 1. 7. 2023 prodloužila lhůtu pro odpověď na výzvu ke kontrolnímu hlášení z 5 pracovních dnů na 17 kalendářních dnů od dodání výzvy do datové schránky a snížila některé fixní pokuty na polovinu pro FO a s.r.o. s jedním společníkem.
7Jaké vybrané výrobky jsou předmětem spotřební daně podle zákona č. 353/2003 Sb. a kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit?Minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky; povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká jejich uvedením do volného daňového oběhu.Dokud se vybrané výrobky nacházejí v daňovém skladu nebo jsou přepravovány mezi daňovými sklady, jsou v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.
8Která vozidla podléhají silniční dani podle zákona č. 16/1993 Sb. po novelizaci účinné od zdaňovacího období roku 2022?Pouze zdanitelná nákladní vozidla N2 a N3 a jejich přípojná vozidla O3 a O4 s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun.Osobní automobily (M1), autobusy (M2, M3) i nákladní vozidla do 12 tun byly od silniční daně zcela osvobozeny, resp. vyňaty z předmětu daně a neplatí se u nich ani zálohy.
9Jaké jsou řádné a mimořádné opravné a dozorčí prostředky podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.)?Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání a rozklad; mimořádnými a dozorčími jsou návrh na povolení obnovy řízení a přezkumné řízení.Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí u správce daně, který rozhodnutí vydal, a zpravidla nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak.
10Od kterého dne vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a jak se stanovuje jeho výše?Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.První tři dny po dni splatnosti daně představují tzv. liberační lhůtu, za kterou úrok z prodlení nevzniká; úrok se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně za období 1 000 Kč.
11Které úkony správce daně nebo daňového subjektu prodlužují běh lhůty pro stanovení daně o 1 rok podle § 148 odst. 2 daňového řádu?Podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k jeho podání v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty.O 1 rok prodlužuje lhůtu v posledních 12 měsících též oznámení rozhodnutí o stanovení daně nebo vyhlášení výsledku, případně oznámení rozhodnutí ve věci opravného či dozorčího prostředku.
12Jaká je výše pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu a jaká je liberační lhůta pro pozdní podání daňového přiznání?Po 5 pracovních dnech činí pokuta 0,05 % stanovené daně (0,01 % daňové ztráty) za den prodlení, nejvýše však 5 % daně a max. 300 000 Kč.Je-li daňové přiznání podáno do 5 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty, pokuta za opožděné tvrzení daně vůbec nevzniká.
13Jak se prodlužuje prekluzivní lhůta pro stanovení daně z příjmů v případě uplatnění daňové ztráty podle § 38r zákona č. 586/1992 Sb.?Lhůta pro stanovení daně za období vzniku ztráty i za všechna období, v nichž ji lze uplatnit, končí současně s posledním z těchto období.Daňovou ztrátu lze odečíst v 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (nebo zpětně ve 2 předcházejících obdobích do 30 mil. Kč), což prodlužuje prekluzi období vzniku ztráty.
14Jaká je povinnost péče řádného hospodáře u člena voleného orgánu obchodní korporace a v čem spočívá pravidlo podnikatelského úsudku podle § 51 ZOK?Jedná s péčí řádného hospodáře, rozhoduje-li v dobré víře, informovaně, v obhajitelném zájmu obchodní korporace a s nezbytnou loajalitou.V řízení před soudem nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, samotný člen voleného orgánu obchodní korporace, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.
15Jaká je minimální výše základního vkladu společníka u společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) a minimální základní kapitál akciové společnosti (a.s.) podle zákona č. 90/2012 Sb. (ZOK)?U společnosti s ručením omezeným činí minimální vklad 1 Kč a u akciové společnosti základní kapitál alespoň 2 000 000 Kč (nebo 80 000 EUR).Společenská smlouva s.r.o. může připustit vznik různých druhů podílů a také vtělení podílu do kmenového listu jako cenného papíru na řad.
16Jak dlouho trvá lhůta pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku podle § 78 zákona o DPH při změně účelu použití?Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí obecně 5 let a u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení činí 10 let počínaje rokem pořízení.K úpravě odpočtu daně dochází v případě, že se ukazatel nároku na odpočet v daném kalendářním roce liší o více než 10 procentních bodů oproti roku uplatnění původního odpočtu.
17V jakém případě a v jaké lhůtě podává plátce nebo identifikovaná osoba souhrnné hlášení (VIES) podle § 102 zákona o DPH?Do 25 dnů po skončení měsíce, v němž dodal zboží do jiného státu EU, přemístil obchodní majetek nebo poskytl službu dle § 9 odst. 1 do EU.Souhrnné hlášení se podává výhradně elektronicky a uvádějí se v něm DIČ odběratelů v jiných členských státech EU a kódy plnění (0 pro zboží, 1 pro přemístění, 2 pro třístranný obchod, 3 pro služby).
18Který den se považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) při dodání zboží a při poskytnutí služby podle § 21 zákona o DPH?Při dodání zboží den dodání (§ 13); při poskytnutí služby den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu (co nastane dříve).Přijme-li plátce před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu (zálohu), vzniká mu povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty (§ 20a zákona o DPH).
19Jaká je sazba penále z doměřené daně podle § 251 daňového řádu, pokud správce daně zvýší daň nebo sníží daňový odpočet či daňovou ztrátu?Penále činí 20 % z částky doměřené daně nebo ze snížení daňového odpočtu a 1 % z částky, o niž byla snížena daňová ztráta.Podá-li daňový subjekt sám přípustné dodatečné daňové přiznání (mimo probíhající daňovou kontrolu), penále z takto doměřené daně nevzniká.
20Které úkony přerušují běh lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 3 daňového řádu tak, že tříletá lhůta běží znovu od počátku?Zahájení daňové kontroly, podání řádného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení.Nová tříletá lhůta pro stanovení daně počíná běžet dnem, v němž byl tento úkon učiněn (např. dnem zahájení daňové kontroly).
21Na jaká tuzemská plnění mezi plátci DPH se vztahuje trvalý režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a a § 92e zákona o DPH?Zejména na poskytnutí stavebních a montážních prací (CZ-CPA 41 až 43), dodání zlata, emisních povolenek a kovového šrotu či odpadu.Dočasný režim přenesení daňové povinnosti (§ 92f a nařízení vlády č. 361/2014 Sb.) se uplatňuje např. při dodání obilovin, technických plodin, kovů, mobilních telefonů, notebooků či herních konzolí při překročení základního limitu 100 000 Kč na dokladu.
22Do kdy může plátce DPH nejpozději uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu podle § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.?Do 3 let ode dne, kdy nárok na odpočet vznikl (od 1. 1. 2025 novela zkracuje tuto lhůtu na konec druhého kalendářního roku po roce vzniku).U oprav základu daně (vrubopisů a dobropisů) se uplatňují zvláštní lhůty, přičemž u nedobytných pohledávek v insolvenci či exekuci lze provést opravu základu daně podle § 46 a násl. zákona o DPH.
23Jak se podle zákona o DPH uplatňuje osvobození od daně bez nároku na odpočet při dodání vybrané nemovité věci podle § 56?Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od DPH po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od podstatné změny stavby.Plátce se však může podle § 56 odst. 6 rozhodnout, že i po uplynutí pětiletého časového testu uplatní u dodání nemovité věci daň (s předchozím souhlasem kupujícího plátce v režimu přenesení daňové povinnosti § 92d).
24Která plnění jsou podle § 51 zákona o DPH osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně a jak ovlivňují krácení odpočtu koeficientem podle § 76?Finanční, pojišťovací, poštovní, zdravotní a výchovné služby či nájem nemovitostí; tato plnění snižují krátící koeficient ve jmenovateli.Vypočtený zálohový i vypořádací koeficient podle § 76 se zaokrouhluje na celé procentní body nahoru, a dosáhne-li hodnoty alespoň 95 %, považuje se za 100 %.
25Jak se určuje základní místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (režim B2B) a osobě nepovinné k dani (režim B2C) podle § 9 zákona o DPH?U služeb B2B (§ 9 odst. 1) je místem plnění sídlo příjemce služby, u služeb B2C (§ 9 odst. 2) pak sídlo poskytovatele služby.Výjimku tvoří například služby vztahující se k nemovité věci (§ 10), kde se místo plnění u B2B i B2C určuje podle místa, kde se nemovitá věc nachází.
26Jaké sazby daně z přidané hodnoty (DPH) platí v České republice podle zákona č. 235/2004 Sb. po konsolidačním balíčku od 1. ledna 2024?Základní sazba DPH činí 21 % a jediná sjednocená snížená sazba DPH činí 12 % (dodání knih je osvobozeno s nárokem na odpočet).Konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) sloučil dřívější dvě snížené sazby 15 % a 10 % do jediné snížené sazby 12 % a zavedl nulovou sazbu (osvobození s nárokem na odpočet podle § 71i) pro dodání knih.
27Kdy se osoba povinná k dani (neplátce) stává identifikovanou osobou podle §§ 6g–6i zákona č. 235/2004 Sb. o DPH?Při přijetí služby s místem plnění v ČR od neusazené osoby, pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč nebo poskytnutí služby dle § 9 odst. 1 do EU.Identifikovaná osoba odvádí DPH z přeshraničních přijatých plnění v tuzemsku bez nároku na odpočet daně, zatímco u tuzemských plnění vystupuje nadále jako neplátce.
28Za jakých podmínek může správce daně stanovit daň podle pomůcek (§ 98 daňového řádu) nebo sjednat daň s daňovým subjektem?Nelze-li skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daně prokázat dokazováním, stanoví správce daně daň podle pomůcek nebo ji sjedná.Při stanovení daně podle pomůcek správce daně přihlédne i ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když je v řízení neuplatnil.
29Jaká je lhůta pro vybrání a vymáhání daně podle § 160 daňového řádu?Základní lhůta pro placení daně činí 6 let od splatnosti a při přerušení běhu lhůty končí nejpozději 20 let od uplynutí splatnosti.Je-li daňový nedoplatek zajištěn zástavním právem zapisovaným do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí), zaniká právo na vymáhání po 30 letech od zápisu zástavního práva.
30V které části kontrolního hlášení (A.4 / B.2 vs. A.5 / B.3) se vykazují běžná tuzemská zdanitelná plnění podle hodnoty 10 000 Kč včetně daně?Plnění nad 10 000 Kč vč. DPH se vykazují jednotlivě v oddílech A.4 a B.2; plnění do 10 000 Kč vč. DPH souhrnně v oddílech A.5 a B.3.Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a se vykazuje vždy jednotlivě v oddílech A.1 (poskytovatel) a B.1 (příjemce) bez ohledu na finanční limit.
31Jaká tři kritéria (testy) musí splnit obchodní korporace před vyplacením podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích podle §§ 34 a 40 zákona o obchodních korporacích (ZOK)?Bilanční test (vlastní kapitál neklesne pod základní kapitál a fondy), test rozdělitelného zisku a test insolvence (nepřivodí si úpadek).Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku vychází z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou lze použít k rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.
32Kterému rozhodnému dni a v jaké lhůtě se podává daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb.?Rozhodným dnem je 1. leden zdaňovacího období a přiznání se podává do 31. ledna při změně okolností rozhodných pro stanovení daně.Samotná daň z nemovitých věcí je splatná do 31. května běžného roku (přesáhne-li 5 000 Kč, lze ji rozdělit do dvou stejných splátek do 31. května a 30. listopadu).