Kvalifikační zkouška na daňového poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška I (Daňový řád a DPH)
Příprava na Dílčí zkoušku I kvalifikační zkoušky na daňového poradce podle zákona č. 523/1992 Sb. (Komora daňových poradců ČR): správa daní podle daňového řádu č. 280/2009 Sb. (prekluzivní lhůta pro stanovení daně 3 roky § 148, opravné prostředky, posečkání, úrok z prodlení, penále 20 % a 1 %, pokuta za opožděné tvrzení daně), daň z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb. (základní sazba 21 % a sjednocená snížená sazba 12 %, obrat 2 mil. Kč, přenesení daňové povinnosti § 92a, kontrolní hlášení) a zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.
- Category
- Profesní, lékařské, daňové a dopravní zkoušky v ČR — Aprobační zkouška lékařů (IPVZ), Daňový poradce (KDP ČR), Zkoušky ČNB, Autoškola (eTesty MDČR) a Vůdce malého plavidla (SPS)
- Level
- intermediate
- Languages
- cs → cs
- Cards
- 32
- Markdown
- Kvalifikační zkouška na daňového poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška I (Daňový řád a DPH) (.md)
Flashcards (32)
| # | Front (Term / Question) | Back (Definition / Answer) | Example | Multiple-Choice Options |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Jak dlouhá je základní prekluzivní lhůta pro stanovení daně podle § 148 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a odkdy běží? | Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky a počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. | Nevznikla-li povinnost podat řádné daňové tvrzení, běží tříletá lhůta ode dne, v němž se stala daň splatnou; maximální objektivní lhůta pro stanovení daně činí 10 let. | |
| 2 | Který zákon upravuje postavení, práva a povinnosti daňových poradců a působnost Komory daňových poradců ČR (KDP ČR)? | Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. | Kvalifikační zkouška se skládá ze dvou písemných dílčích zkoušek (Dílčí zkouška I a Dílčí zkouška II) a následné ústní části před zkušební komisí. | |
| 3 | Jaký je postup dokazování v daňovém řízení podle § 92 daňového řádu a kdo nese důkazní břemeno? | Daňový subjekt prokazuje skutečnosti uváděné v daňovém tvrzení, zatímco správce daně prokazuje existenci vážných pochybností o účetnictví. | Pokud správce daně zpochybní věrohodnost, průkaznost či správnost účetnictví a daňových dokladů, přechází důkazní břemeno zpět na daňový subjekt, který může skutečnosti prokázat i jinými důkazními prostředky. | |
| 4 | Jak byl konsolidačním balíčkem od 1. ledna 2024 omezen nárok na odpočet DPH při pořízení osobního automobilu kategorie M1 podle § 72 odst. 4 zákona o DPH? | Maximální výše odpočtu DPH při pořízení vybraného osobního automobilu kategorie M1 činí 420 000 Kč (odpovídá základu daně 2 000 000 Kč). | Omezení na 420 000 Kč (včetně technického zhodnocení) neplatí, pokud je automobil M1 pořizován jako zásoba za účelem dalšího prodeje, finančního leasingu nebo provozování koncesované taxislužby. | |
| 5 | Při jakém obratu vzniká osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku povinná registrace plátce DPH podle zákona č. 235/2004 Sb.? | Při překročení obratu 2 000 000 Kč za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (od roku 2025 za kalendářní rok). | Novela zákona o DPH od 1. 1. 2025 mění sledování obratu na kalendářní rok: při překročení 2 000 000 Kč se osoba stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, při překročení 2 536 500 Kč (100 000 EUR) již následující den. | |
| 6 | V jakých lhůtách podávají plátci DPH kontrolní hlášení (§ 101c–101k zákona o DPH) a jaká je lhůta pro reakci na výzvu správce daně k odstranění pochybností? | Právnické osoby vždy měsíčně do 25. dne následujícího měsíce, fyzické osoby podle zdaňovacího období; lhůta pro reakci na výzvu je 17 dnů. | Novela účinná od 1. 7. 2023 prodloužila lhůtu pro odpověď na výzvu ke kontrolnímu hlášení z 5 pracovních dnů na 17 kalendářních dnů od dodání výzvy do datové schránky a snížila některé fixní pokuty na polovinu pro FO a s.r.o. s jedním společníkem. | |
| 7 | Jaké vybrané výrobky jsou předmětem spotřební daně podle zákona č. 353/2003 Sb. a kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit? | Minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky; povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká jejich uvedením do volného daňového oběhu. | Dokud se vybrané výrobky nacházejí v daňovém skladu nebo jsou přepravovány mezi daňovými sklady, jsou v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. | |
| 8 | Která vozidla podléhají silniční dani podle zákona č. 16/1993 Sb. po novelizaci účinné od zdaňovacího období roku 2022? | Pouze zdanitelná nákladní vozidla N2 a N3 a jejich přípojná vozidla O3 a O4 s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun. | Osobní automobily (M1), autobusy (M2, M3) i nákladní vozidla do 12 tun byly od silniční daně zcela osvobozeny, resp. vyňaty z předmětu daně a neplatí se u nich ani zálohy. | |
| 9 | Jaké jsou řádné a mimořádné opravné a dozorčí prostředky podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.)? | Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání a rozklad; mimořádnými a dozorčími jsou návrh na povolení obnovy řízení a přezkumné řízení. | Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí u správce daně, který rozhodnutí vydal, a zpravidla nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak. | |
| 10 | Od kterého dne vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a jak se stanovuje jeho výše? | Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. | První tři dny po dni splatnosti daně představují tzv. liberační lhůtu, za kterou úrok z prodlení nevzniká; úrok se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně za období 1 000 Kč. | |
| 11 | Které úkony správce daně nebo daňového subjektu prodlužují běh lhůty pro stanovení daně o 1 rok podle § 148 odst. 2 daňového řádu? | Podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k jeho podání v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty. | O 1 rok prodlužuje lhůtu v posledních 12 měsících též oznámení rozhodnutí o stanovení daně nebo vyhlášení výsledku, případně oznámení rozhodnutí ve věci opravného či dozorčího prostředku. | |
| 12 | Jaká je výše pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu a jaká je liberační lhůta pro pozdní podání daňového přiznání? | Po 5 pracovních dnech činí pokuta 0,05 % stanovené daně (0,01 % daňové ztráty) za den prodlení, nejvýše však 5 % daně a max. 300 000 Kč. | Je-li daňové přiznání podáno do 5 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty, pokuta za opožděné tvrzení daně vůbec nevzniká. | |
| 13 | Jak se prodlužuje prekluzivní lhůta pro stanovení daně z příjmů v případě uplatnění daňové ztráty podle § 38r zákona č. 586/1992 Sb.? | Lhůta pro stanovení daně za období vzniku ztráty i za všechna období, v nichž ji lze uplatnit, končí současně s posledním z těchto období. | Daňovou ztrátu lze odečíst v 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (nebo zpětně ve 2 předcházejících obdobích do 30 mil. Kč), což prodlužuje prekluzi období vzniku ztráty. | |
| 14 | Jaká je povinnost péče řádného hospodáře u člena voleného orgánu obchodní korporace a v čem spočívá pravidlo podnikatelského úsudku podle § 51 ZOK? | Jedná s péčí řádného hospodáře, rozhoduje-li v dobré víře, informovaně, v obhajitelném zájmu obchodní korporace a s nezbytnou loajalitou. | V řízení před soudem nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, samotný člen voleného orgánu obchodní korporace, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. | |
| 15 | Jaká je minimální výše základního vkladu společníka u společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) a minimální základní kapitál akciové společnosti (a.s.) podle zákona č. 90/2012 Sb. (ZOK)? | U společnosti s ručením omezeným činí minimální vklad 1 Kč a u akciové společnosti základní kapitál alespoň 2 000 000 Kč (nebo 80 000 EUR). | Společenská smlouva s.r.o. může připustit vznik různých druhů podílů a také vtělení podílu do kmenového listu jako cenného papíru na řad. | |
| 16 | Jak dlouho trvá lhůta pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku podle § 78 zákona o DPH při změně účelu použití? | Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí obecně 5 let a u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení činí 10 let počínaje rokem pořízení. | K úpravě odpočtu daně dochází v případě, že se ukazatel nároku na odpočet v daném kalendářním roce liší o více než 10 procentních bodů oproti roku uplatnění původního odpočtu. | |
| 17 | V jakém případě a v jaké lhůtě podává plátce nebo identifikovaná osoba souhrnné hlášení (VIES) podle § 102 zákona o DPH? | Do 25 dnů po skončení měsíce, v němž dodal zboží do jiného státu EU, přemístil obchodní majetek nebo poskytl službu dle § 9 odst. 1 do EU. | Souhrnné hlášení se podává výhradně elektronicky a uvádějí se v něm DIČ odběratelů v jiných členských státech EU a kódy plnění (0 pro zboží, 1 pro přemístění, 2 pro třístranný obchod, 3 pro služby). | |
| 18 | Který den se považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) při dodání zboží a při poskytnutí služby podle § 21 zákona o DPH? | Při dodání zboží den dodání (§ 13); při poskytnutí služby den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu (co nastane dříve). | Přijme-li plátce před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu (zálohu), vzniká mu povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty (§ 20a zákona o DPH). | |
| 19 | Jaká je sazba penále z doměřené daně podle § 251 daňového řádu, pokud správce daně zvýší daň nebo sníží daňový odpočet či daňovou ztrátu? | Penále činí 20 % z částky doměřené daně nebo ze snížení daňového odpočtu a 1 % z částky, o niž byla snížena daňová ztráta. | Podá-li daňový subjekt sám přípustné dodatečné daňové přiznání (mimo probíhající daňovou kontrolu), penále z takto doměřené daně nevzniká. | |
| 20 | Které úkony přerušují běh lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 3 daňového řádu tak, že tříletá lhůta běží znovu od počátku? | Zahájení daňové kontroly, podání řádného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení. | Nová tříletá lhůta pro stanovení daně počíná běžet dnem, v němž byl tento úkon učiněn (např. dnem zahájení daňové kontroly). | |
| 21 | Na jaká tuzemská plnění mezi plátci DPH se vztahuje trvalý režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a a § 92e zákona o DPH? | Zejména na poskytnutí stavebních a montážních prací (CZ-CPA 41 až 43), dodání zlata, emisních povolenek a kovového šrotu či odpadu. | Dočasný režim přenesení daňové povinnosti (§ 92f a nařízení vlády č. 361/2014 Sb.) se uplatňuje např. při dodání obilovin, technických plodin, kovů, mobilních telefonů, notebooků či herních konzolí při překročení základního limitu 100 000 Kč na dokladu. | |
| 22 | Do kdy může plátce DPH nejpozději uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu podle § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.? | Do 3 let ode dne, kdy nárok na odpočet vznikl (od 1. 1. 2025 novela zkracuje tuto lhůtu na konec druhého kalendářního roku po roce vzniku). | U oprav základu daně (vrubopisů a dobropisů) se uplatňují zvláštní lhůty, přičemž u nedobytných pohledávek v insolvenci či exekuci lze provést opravu základu daně podle § 46 a násl. zákona o DPH. | |
| 23 | Jak se podle zákona o DPH uplatňuje osvobození od daně bez nároku na odpočet při dodání vybrané nemovité věci podle § 56? | Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od DPH po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od podstatné změny stavby. | Plátce se však může podle § 56 odst. 6 rozhodnout, že i po uplynutí pětiletého časového testu uplatní u dodání nemovité věci daň (s předchozím souhlasem kupujícího plátce v režimu přenesení daňové povinnosti § 92d). | |
| 24 | Která plnění jsou podle § 51 zákona o DPH osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně a jak ovlivňují krácení odpočtu koeficientem podle § 76? | Finanční, pojišťovací, poštovní, zdravotní a výchovné služby či nájem nemovitostí; tato plnění snižují krátící koeficient ve jmenovateli. | Vypočtený zálohový i vypořádací koeficient podle § 76 se zaokrouhluje na celé procentní body nahoru, a dosáhne-li hodnoty alespoň 95 %, považuje se za 100 %. | |
| 25 | Jak se určuje základní místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (režim B2B) a osobě nepovinné k dani (režim B2C) podle § 9 zákona o DPH? | U služeb B2B (§ 9 odst. 1) je místem plnění sídlo příjemce služby, u služeb B2C (§ 9 odst. 2) pak sídlo poskytovatele služby. | Výjimku tvoří například služby vztahující se k nemovité věci (§ 10), kde se místo plnění u B2B i B2C určuje podle místa, kde se nemovitá věc nachází. | |
| 26 | Jaké sazby daně z přidané hodnoty (DPH) platí v České republice podle zákona č. 235/2004 Sb. po konsolidačním balíčku od 1. ledna 2024? | Základní sazba DPH činí 21 % a jediná sjednocená snížená sazba DPH činí 12 % (dodání knih je osvobozeno s nárokem na odpočet). | Konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) sloučil dřívější dvě snížené sazby 15 % a 10 % do jediné snížené sazby 12 % a zavedl nulovou sazbu (osvobození s nárokem na odpočet podle § 71i) pro dodání knih. | |
| 27 | Kdy se osoba povinná k dani (neplátce) stává identifikovanou osobou podle §§ 6g–6i zákona č. 235/2004 Sb. o DPH? | Při přijetí služby s místem plnění v ČR od neusazené osoby, pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč nebo poskytnutí služby dle § 9 odst. 1 do EU. | Identifikovaná osoba odvádí DPH z přeshraničních přijatých plnění v tuzemsku bez nároku na odpočet daně, zatímco u tuzemských plnění vystupuje nadále jako neplátce. | |
| 28 | Za jakých podmínek může správce daně stanovit daň podle pomůcek (§ 98 daňového řádu) nebo sjednat daň s daňovým subjektem? | Nelze-li skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daně prokázat dokazováním, stanoví správce daně daň podle pomůcek nebo ji sjedná. | Při stanovení daně podle pomůcek správce daně přihlédne i ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když je v řízení neuplatnil. | |
| 29 | Jaká je lhůta pro vybrání a vymáhání daně podle § 160 daňového řádu? | Základní lhůta pro placení daně činí 6 let od splatnosti a při přerušení běhu lhůty končí nejpozději 20 let od uplynutí splatnosti. | Je-li daňový nedoplatek zajištěn zástavním právem zapisovaným do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí), zaniká právo na vymáhání po 30 letech od zápisu zástavního práva. | |
| 30 | V které části kontrolního hlášení (A.4 / B.2 vs. A.5 / B.3) se vykazují běžná tuzemská zdanitelná plnění podle hodnoty 10 000 Kč včetně daně? | Plnění nad 10 000 Kč vč. DPH se vykazují jednotlivě v oddílech A.4 a B.2; plnění do 10 000 Kč vč. DPH souhrnně v oddílech A.5 a B.3. | Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a se vykazuje vždy jednotlivě v oddílech A.1 (poskytovatel) a B.1 (příjemce) bez ohledu na finanční limit. | |
| 31 | Jaká tři kritéria (testy) musí splnit obchodní korporace před vyplacením podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích podle §§ 34 a 40 zákona o obchodních korporacích (ZOK)? | Bilanční test (vlastní kapitál neklesne pod základní kapitál a fondy), test rozdělitelného zisku a test insolvence (nepřivodí si úpadek). | Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku vychází z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou lze použít k rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období. | |
| 32 | Kterému rozhodnému dni a v jaké lhůtě se podává daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb.? | Rozhodným dnem je 1. leden zdaňovacího období a přiznání se podává do 31. ledna při změně okolností rozhodných pro stanovení daně. | Samotná daň z nemovitých věcí je splatná do 31. května běžného roku (přesáhne-li 5 000 Kč, lze ji rozdělit do dvou stejných splátek do 31. května a 30. listopadu). |