Cermat JPZ & Státní maturita z matematiky — Rovnice, funkce, posloupnosti, geometrie, kombinatorika a pravděpodobnost

Kompletní příprava na jednotnou přijímací zkoušku (JPZ: 70 minut, max. 50 bodů, 16 úloh) a didaktický test společné části státní maturity Cermat z matematiky (135 minut, max. 50 bodů, hranice úspěšnosti 33 % / 17 bodů): algebraické výrazy, rovnice a nerovnice, funkce, aritmetické a geometrické posloupnosti, finanční matematika, planimetrie, stereometrie, analytická geometrie, kombinatorika, pravděpodobnost a statistika.

Level
basic
Languages
cs → cs
Cards
32
Markdown
Cermat JPZ & Státní maturita z matematiky — Rovnice, funkce, posloupnosti, geometrie, kombinatorika a pravděpodobnost (.md)

Flashcards (32)

#Front (Term / Question)Back (Definition / Answer)ExampleMultiple-Choice Options
1Jak zní vzorce pro $n$-tý člen $a_n$ a součet $s_n$ prvních $n$ členů geometrické posloupnosti s kvocientem $q \neq 1$ a jak se počítá složené úročení ve finanční matematice?$a_n = a_1 \cdot q^{n - 1}$ a $s_n = a_1 \cdot \frac{q^n - 1}{q - 1}$; konečný kapitál po $n$ úrokovacích obdobích při úrokové sazbě $i$ (a dani z úroku $d$) je $K_n = K_0 \cdot (1 + i(1 - d))^n$ — Geometrická posloupnost modeluje exponenciální růst/pokles včetně složeného úročení. Při roční úrokové míře $p\,\%$ a srážkové dani z úroků $15\,\%$ roste vklad po každém roce $(1 + 0{,}85 \cdot \frac{p}{100})$-krát.Geometrická posloupnost modeluje exponenciální růst/pokles včetně složeného úročení. Při roční úrokové míře $p\,\%$ a srážkové dani z úroků $15\,\%$ roste vklad po každém roce $(1 + 0{,}85 \cdot \frac{p}{100})$-krát.
  • $a_n = a_1 \cdot q^n$ a $s_n = n \cdot a_1 \cdot q$; konečný kapitál při složeném úročení je $K_n = K_0 \cdot (1 + n \cdot i)$
  • $a_n = a_1 + (n - 1)q$ a $s_n = a_1 \cdot \frac{q - 1}{q^n - 1}$
  • $a_n = a_1 \cdot q^{n - 1}$ a $s_n = a_1 \cdot \frac{q^n - 1}{q - 1}$; konečný kapitál po $n$ úrokovacích obdobích při úrokové sazbě $i$ (a dani z úroku $d$) je $K_n = K_0 \cdot (1 + i(1 - d))^n$ — Geometrická posloupnost modeluje exponenciální růst/pokles včetně složeného úročení. Při roční úrokové míře $p\,\%$ a srážkové dani z úroků $15\,\%$ roste vklad po každém roce $(1 + 0{,}85 \cdot \frac{p}{100})$-krát.
  • $a_n = q^{n - 1} / a_1$ a pro $|q| > 1$ konverguje nekonečná geometrická řada k součtu $a_1 / (1 - q)$
2Jak zní binomická věta pro $(a + b)^n$ a vzorec pro $(k + 1)$-ní člen binomického rozvoje?$(a + b)^n = \sum_{k=0}^{n} \binom{n}{k} a^{n-k} b^k$; $(k + 1)$-ní člen rozvoje je $T_{k+1} = \binom{n}{k} a^{n-k} b^k$ (pro $k = 0, 1, \dots, n$) a součet všech binomických koeficientů v $n$-tém řádku Pascalova trojúhelníku je $2^n$ — Binomický rozvoj $(a + b)^n$ má $n + 1$ členů (indexujeme od $k = 0$ do $k = n$). Dosazením $a = 1, b = 1$ ihned plyne $\sum_{k=0}^n \binom{n}{k} = (1 + 1)^n = 2^n$.Binomický rozvoj $(a + b)^n$ má $n + 1$ členů (indexujeme od $k = 0$ do $k = n$). Dosazením $a = 1, b = 1$ ihned plyne $\sum_{k=0}^n \binom{n}{k} = (1 + 1)^n = 2^n$.
  • $(a + b)^n = a^n + b^n$ pro každé přirozené číslo $n$
  • $(a + b)^n = \sum_{k=0}^{n} \binom{n}{k} a^{n-k} b^k$; $(k + 1)$-ní člen rozvoje je $T_{k+1} = \binom{n}{k} a^{n-k} b^k$ (pro $k = 0, 1, \dots, n$) a součet všech binomických koeficientů v $n$-tém řádku Pascalova trojúhelníku je $2^n$ — Binomický rozvoj $(a + b)^n$ má $n + 1$ členů (indexujeme od $k = 0$ do $k = n$). Dosazením $a = 1, b = 1$ ihned plyne $\sum_{k=0}^n \binom{n}{k} = (1 + 1)^n = 2^n$.
  • Součet všech binomických koeficientů $\binom{n}{0} + \binom{n}{1} + \dots + \binom{n}{n}$ je roven $n!$
  • Rozvoj $(a + b)^n$ má přesně $n$ členů
3Jak zní Viètovy vzorce pro kořeny $x_1, x_2$ kvadratické rovnice $ax^2 + bx + c = 0$ ($a \neq 0$) a jak rozhoduje diskriminant $D = b^2 - 4ac$ o počtu reálných kořenů?$x_1 + x_2 = -b/a$ a $x_1 \cdot x_2 = c/a$; pro $D > 0$ má rovnice dva různé reálné kořeny, pro $D = 0$ jeden dvojnásobný reálný kořen a pro $D < 0$ nemá v $\mathbb{R}$ řešení — Podle Viètových vzorců pro normovaný tvar $x^2 + px + q = 0$ (kde $p = b/a$, $q = c/a$) platí $x_1 + x_2 = -p = -b/a$ a $x_1 x_2 = q = c/a$. Kořenový vzorec zní $x_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}$.Podle Viètových vzorců pro normovaný tvar $x^2 + px + q = 0$ (kde $p = b/a$, $q = c/a$) platí $x_1 + x_2 = -p = -b/a$ a $x_1 x_2 = q = c/a$. Kořenový vzorec zní $x_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}$.
  • $x_1 + x_2 = b/a$ a $x_1 \cdot x_2 = -c/a$; pro $D < 0$ má rovnice dva záporné reálné kořeny
  • $x_1 + x_2 = c/a$ a $x_1 \cdot x_2 = -b/a$; pro $D = 0$ nemá rovnice žádné reálné řešení
  • $x_1 + x_2 = -b/a$ a $x_1 \cdot x_2 = c/a$; pro $D > 0$ má rovnice dva různé reálné kořeny, pro $D = 0$ jeden dvojnásobný reálný kořen a pro $D < 0$ nemá v $\mathbb{R}$ řešení — Podle Viètových vzorců pro normovaný tvar $x^2 + px + q = 0$ (kde $p = b/a$, $q = c/a$) platí $x_1 + x_2 = -p = -b/a$ a $x_1 x_2 = q = c/a$. Kořenový vzorec zní $x_{1,2} = \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}$.
  • $x_1 + x_2 = -b/(2a)$ a $x_1 \cdot x_2 = b^2 - 4ac$; diskriminant určuje pouze znaménko kořenů
4Jaké jsou vzorce pro objem $V$ a povrch $S$ rotačního válce, rotačního kužele (se stranou $s = \sqrt{r^2 + v^2}$), pravidelného jehlanu a koule?Válec: $V = \pi r^2 v$, $S = 2\pi r^2 + 2\pi r v$; Kužel: $V = \frac{1}{3}\pi r^2 v$, $S = \pi r^2 + \pi r s$; Jehlan: $V = \frac{1}{3} S_p v$, $S = S_p + S_{pl}$; Koule: $V = \frac{4}{3}\pi r^3$, $S = 4\pi r^2$ — Tělesa s jednou podstavou vybíhající do vrcholu (jehlan, kužel) mají objem roven jedné třetině součinu obsahu podstavy a výšky ($V = \frac{1}{3} S_p v$). Plášť kužele po rozvinutí do roviny tvoří kruhovou výseč o poloměru $s$ a délce oblouku $2\pi r$, jejíž obsah je $\pi r s$.Tělesa s jednou podstavou vybíhající do vrcholu (jehlan, kužel) mají objem roven jedné třetině součinu obsahu podstavy a výšky ($V = \frac{1}{3} S_p v$). Plášť kužele po rozvinutí do roviny tvoří kruhovou výseč o poloměru $s$ a délce oblouku $2\pi r$, jejíž obsah je $\pi r s$.
  • Válec: $V = 2\pi r v$; Kužel: $V = \frac{1}{2}\pi r^2 v$, $S = \pi r^2 + 2\pi r v$; Koule: $V = \frac{4}{3}\pi r^2$, $S = \pi r^3$
  • Kužel i jehlan mají objem $V = \frac{1}{2} S_p v$ a koule má objem $V = \frac{3}{4}\pi r^3$
  • Povrch pláště rotačního kužele je $S_{pl} = 2\pi r v$ a objem koule je $V = 4\pi r^3$
  • Válec: $V = \pi r^2 v$, $S = 2\pi r^2 + 2\pi r v$; Kužel: $V = \frac{1}{3}\pi r^2 v$, $S = \pi r^2 + \pi r s$; Jehlan: $V = \frac{1}{3} S_p v$, $S = S_p + S_{pl}$; Koule: $V = \frac{4}{3}\pi r^3$, $S = 4\pi r^2$ — Tělesa s jednou podstavou vybíhající do vrcholu (jehlan, kužel) mají objem roven jedné třetině součinu obsahu podstavy a výšky ($V = \frac{1}{3} S_p v$). Plášť kužele po rozvinutí do roviny tvoří kruhovou výseč o poloměru $s$ a délce oblouku $2\pi r$, jejíž obsah je $\pi r s$.
5Jaký je součet všech vnitřních úhlů konvexního $n$-úhelníku a kolik úhlopříček má konvexní $n$-úhelník?Součet vnitřních úhlů je $(n - 2) \cdot 180^\circ$ a počet úhlopříček je $\frac{n(n - 3)}{2}$ — Konvexní $n$-úhelník lze z jednoho vrcholu rozdělit na $n - 2$ trojúhelníků, z nichž každý má součet úhlů $180^\circ$ (např. pro šestiúhelník $4 \cdot 180^\circ = 720^\circ$). Z každého z $n$ vrcholů vede úhlopříčka do $n - 3$ vrcholů (ne do sebe a ne do dvou sousedních) a každou započítáme dvakrát, tedy $n(n - 3)/2$.Konvexní $n$-úhelník lze z jednoho vrcholu rozdělit na $n - 2$ trojúhelníků, z nichž každý má součet úhlů $180^\circ$ (např. pro šestiúhelník $4 \cdot 180^\circ = 720^\circ$). Z každého z $n$ vrcholů vede úhlopříčka do $n - 3$ vrcholů (ne do sebe a ne do dvou sousedních) a každou započítáme dvakrát, tedy $n(n - 3)/2$.
  • Součet vnitřních úhlů je $(n - 2) \cdot 180^\circ$ a počet úhlopříček je $\frac{n(n - 3)}{2}$ — Konvexní $n$-úhelník lze z jednoho vrcholu rozdělit na $n - 2$ trojúhelníků, z nichž každý má součet úhlů $180^\circ$ (např. pro šestiúhelník $4 \cdot 180^\circ = 720^\circ$). Z každého z $n$ vrcholů vede úhlopříčka do $n - 3$ vrcholů (ne do sebe a ne do dvou sousedních) a každou započítáme dvakrát, tedy $n(n - 3)/2$.
  • Součet vnitřních úhlů je $n \cdot 180^\circ$ a počet úhlopříček je $n(n - 2)$
  • Součet vnitřních úhlů je $360^\circ$ bez ohledu na $n$ a počet úhlopříček je $\binom{n}{2}$
  • Součet vnitřních úhlů je $(n - 1) \cdot 180^\circ$ a počet úhlopříček je $n - 3$
6Řešte exponenciální rovnici $3^{2x - 1} = 27^{x - 2}$ a logaritmickou rovnici $\log_2(x - 1) + \log_2(x + 1) = 3$.U exponenciální rovnice $2x - 1 = 3(x - 2) \Rightarrow x = 5$; u logaritmické rovnice $(x - 1)(x + 1) = 2^3 \Rightarrow x^2 - 1 = 8 \Rightarrow x = 3$ (kořen $x = -3$ nevyhovuje podmínce $x > 1$) — Převedeme pravou stranu na základ $3$: $27^{x - 2} = (3^3)^{x - 2} = 3^{3x - 6}$, porovnáním exponentů $2x - 1 = 3x - 6 \Rightarrow x = 5$. U logaritmické rovnice musí platit $x - 1 > 0 \Rightarrow x > 1$; z $\log_2(x^2 - 1) = 3$ plyne $x^2 - 1 = 8 \Rightarrow x^2 = 9$, přípustné je jen $x = 3$.Převedeme pravou stranu na základ $3$: $27^{x - 2} = (3^3)^{x - 2} = 3^{3x - 6}$, porovnáním exponentů $2x - 1 = 3x - 6 \Rightarrow x = 5$. U logaritmické rovnice musí platit $x - 1 > 0 \Rightarrow x > 1$; z $\log_2(x^2 - 1) = 3$ plyne $x^2 - 1 = 8 \Rightarrow x^2 = 9$, přípustné je jen $x = 3$.
  • U exponenciální rovnice $2x - 1 = 3(x - 2) \Rightarrow x = 5$; u logaritmické rovnice $(x - 1)(x + 1) = 2^3 \Rightarrow x^2 - 1 = 8 \Rightarrow x = 3$ (kořen $x = -3$ nevyhovuje podmínce $x > 1$) — Převedeme pravou stranu na základ $3$: $27^{x - 2} = (3^3)^{x - 2} = 3^{3x - 6}$, porovnáním exponentů $2x - 1 = 3x - 6 \Rightarrow x = 5$. U logaritmické rovnice musí platit $x - 1 > 0 \Rightarrow x > 1$; z $\log_2(x^2 - 1) = 3$ plyne $x^2 - 1 = 8 \Rightarrow x^2 = 9$, přípustné je jen $x = 3$.
  • U exponenciální rovnice $x = 1$; u logaritmické rovnice $x_1 = 3$ a $x_2 = -3$
  • U exponenciální rovnice $x = -5$; u logaritmické rovnice $x = 5$
  • U exponenciální rovnice $x = 3$; u logaritmické rovnice $x = 2$
7Určete souřadnice vrcholu $V$ paraboly dané předpisem $f(x) = x^2 - 6x + 5$ a její průsečíky s osami souřadnic.Vrchol $V = [3; -4]$ (z tvaru $(x - 3)^2 - 4$), průsečík s osou $y$ je $[0; 5]$ a průsečíky s osou $x$ jsou $[1; 0]$ a $[5; 0]$ — Doplněním na čtverec dostáváme $f(x) = (x^2 - 6x + 9) - 9 + 5 = (x - 3)^2 - 4$, odkud $V = [3; -4]$ (nebo $x_V = -b/(2a) = 6/2 = 3$, $y_V = f(3) = -4$). Pro $x = 0$ je $y = 5$; pro $y = 0$ řešíme $(x - 1)(x - 5) = 0$.Doplněním na čtverec dostáváme $f(x) = (x^2 - 6x + 9) - 9 + 5 = (x - 3)^2 - 4$, odkud $V = [3; -4]$ (nebo $x_V = -b/(2a) = 6/2 = 3$, $y_V = f(3) = -4$). Pro $x = 0$ je $y = 5$; pro $y = 0$ řešíme $(x - 1)(x - 5) = 0$.
  • Vrchol $V = [-3; -4]$, průsečík s osou $y$ je $[0; -5]$ a průsečíky s osou $x$ jsou $[-1; 0]$ a $[-5; 0]$
  • Vrchol $V = [3; 5]$, průsečík s osou $y$ je $[5; 0]$ a průsečíky s osou $x$ neexistují
  • Vrchol $V = [3; -4]$ (z tvaru $(x - 3)^2 - 4$), průsečík s osou $y$ je $[0; 5]$ a průsečíky s osou $x$ jsou $[1; 0]$ a $[5; 0]$ — Doplněním na čtverec dostáváme $f(x) = (x^2 - 6x + 9) - 9 + 5 = (x - 3)^2 - 4$, odkud $V = [3; -4]$ (nebo $x_V = -b/(2a) = 6/2 = 3$, $y_V = f(3) = -4$). Pro $x = 0$ je $y = 5$; pro $y = 0$ řešíme $(x - 1)(x - 5) = 0$.
  • Vrchol $V = [6; -4]$, průsečík s osou $y$ je $[0; 5]$ a průsečíky s osou $x$ jsou $[2; 0]$ a $[3; 0]$
8Jak zní středová rovnice kružnice se středem $S = [m; n]$ a poloměrem $r$ a jak určíme střed a poloměr z obecné rovnice $x^2 + y^2 - 6x + 4y - 12 = 0$?Středová rovnice: $(x - m)^2 + (y - n)^2 = r^2$; doplněním na čtverec $(x - 3)^2 - 9 + (y + 2)^2 - 4 - 12 = 0 \Rightarrow (x - 3)^2 + (y + 2)^2 = 25$, tedy $S = [3; -2]$ a $r = 5$ — Doplněním na úplné druhé mocniny pro proměnné $x$ a $y$ převedeme obecnou rovnici na tvar $(x - 3)^2 + (y + 2)^2 = 25 = 5^2$. Pozor na znaménka u středu $[m; n]$ a na to, že pravá strana udává $r^2$, nikoliv $r$.Doplněním na úplné druhé mocniny pro proměnné $x$ a $y$ převedeme obecnou rovnici na tvar $(x - 3)^2 + (y + 2)^2 = 25 = 5^2$. Pozor na znaménka u středu $[m; n]$ a na to, že pravá strana udává $r^2$, nikoliv $r$.
  • Středová rovnice: $(x - m)^2 + (y - n)^2 = r^2$; doplněním na čtverec $(x - 3)^2 - 9 + (y + 2)^2 - 4 - 12 = 0 \Rightarrow (x - 3)^2 + (y + 2)^2 = 25$, tedy $S = [3; -2]$ a $r = 5$ — Doplněním na úplné druhé mocniny pro proměnné $x$ a $y$ převedeme obecnou rovnici na tvar $(x - 3)^2 + (y + 2)^2 = 25 = 5^2$. Pozor na znaménka u středu $[m; n]$ a na to, že pravá strana udává $r^2$, nikoliv $r$.
  • Střed $S = [-6; 4]$ a poloměr $r = 12$
  • Střed $S = [-3; 2]$ a poloměr $r = 25$
  • Střed $S = [3; -2]$ a poloměr $r = \sqrt{12}$
9Dva pracovníci by společně natřeli plot za 6 hodin. První pracovník by jej sám natřel za 10 hodin. Za jak dlouho by plot natřel druhý pracovník sám?Za 15 hodin, neboť z rovnice $\frac{1}{10} + \frac{1}{x} = \frac{1}{6}$ plyne $\frac{1}{x} = \frac{5 - 3}{30} = \frac{1}{15}$ — V úlohách o společné práci vyjadřujeme výkon za 1 hodinu: první udělá $1/10$ práce za hodinu, druhý $1/x$ a společně $1/6$. Rovnice $1/10 + 1/x = 1/6$ po vynásobení společným jmenovatelem $30x$ dává $3x + 30 = 5x \Rightarrow 2x = 30 \Rightarrow x = 15$ hodin.V úlohách o společné práci vyjadřujeme výkon za 1 hodinu: první udělá $1/10$ práce za hodinu, druhý $1/x$ a společně $1/6$. Rovnice $1/10 + 1/x = 1/6$ po vynásobení společným jmenovatelem $30x$ dává $3x + 30 = 5x \Rightarrow 2x = 30 \Rightarrow x = 15$ hodin.
  • Za 15 hodin, neboť z rovnice $\frac{1}{10} + \frac{1}{x} = \frac{1}{6}$ plyne $\frac{1}{x} = \frac{5 - 3}{30} = \frac{1}{15}$ — V úlohách o společné práci vyjadřujeme výkon za 1 hodinu: první udělá $1/10$ práce za hodinu, druhý $1/x$ a společně $1/6$. Rovnice $1/10 + 1/x = 1/6$ po vynásobení společným jmenovatelem $30x$ dává $3x + 30 = 5x \Rightarrow 2x = 30 \Rightarrow x = 15$ hodin.
  • Za 12 hodin, neboť průměr z 10 a 12 hodin po odečtení 6 hodin dává 12 hodin
  • Za 4 hodiny, protože $10 - 6 = 4$ hodiny
  • Za 20 hodin, protože $6 / 10 = 3 / 5$ a zbývající část trvá dvojnásobek
10Jak zní v planimetrii Pythagorova věta, Eukleidovy věty (o odvěsně a o výšce) a Thaletova věta?V pravoúhlém trojúhelníku ABC s přeponou $c$: $a^2 + b^2 = c^2$; Eukleidova věta o odvěsně: $a^2 = c \cdot c_a$, $b^2 = c \cdot c_b$; o výšce: $v_c^2 = c_a \cdot c_b$; Thaletova věta: množina vrcholů C všech pravoúhlých trojúhelníků s přeponou AB je kružnice s průměrem AB (kromě bodů A a B) — Úsečky $c_a, c_b$ jsou kolmé průměty odvěsen $a, b$ do přepony $c$ ($c = c_a + c_b$). Thaletova věta je speciálním případem věty o obvodovém a středovém úhlu: středový úhel nad průměrem je přímý ($180^\circ$), takže obvodový úhel je pravý ($90^\circ$).Úsečky $c_a, c_b$ jsou kolmé průměty odvěsen $a, b$ do přepony $c$ ($c = c_a + c_b$). Thaletova věta je speciálním případem věty o obvodovém a středovém úhlu: středový úhel nad průměrem je přímý ($180^\circ$), takže obvodový úhel je pravý ($90^\circ$).
  • Eukleidova věta o odvěsně zní $a = c \cdot c_a$ a o výšce $v_c = c_a + c_b$; Thaletova věta platí pro rovnostranné trojúhelníky
  • Pythagorova věta platí v každém ostroúhlém trojúhelníku ve tvaru $a^2 + b^2 = c^2$
  • Eukleidova věta o výšce zní $v_c^2 = a^2 + b^2$ a Thaletova kružnice má poloměr rovný délce přepony $c$
  • V pravoúhlém trojúhelníku ABC s přeponou $c$: $a^2 + b^2 = c^2$; Eukleidova věta o odvěsně: $a^2 = c \cdot c_a$, $b^2 = c \cdot c_b$; o výšce: $v_c^2 = c_a \cdot c_b$; Thaletova věta: množina vrcholů C všech pravoúhlých trojúhelníků s přeponou AB je kružnice s průměrem AB (kromě bodů A a B) — Úsečky $c_a, c_b$ jsou kolmé průměty odvěsen $a, b$ do přepony $c$ ($c = c_a + c_b$). Thaletova věta je speciálním případem věty o obvodovém a středovém úhlu: středový úhel nad průměrem je přímý ($180^\circ$), takže obvodový úhel je pravý ($90^\circ$).
11Jak se liší v kombinatorice variace, permutace a kombinace bez opakování z $n$ prvků a jak znějí jejich vzorce?Variace $k$-té třídy z $n$ prvků (záleží na pořadí): $V(k, n) = \frac{n!}{(n - k)!}$; permutace z $n$ prvků (záleží na pořadí všech $n$ prvků): $P(n) = n!$; kombinace $k$-té třídy z $n$ prvků (nezáleží na pořadí): $C(k, n) = \binom{n}{k} = \frac{n!}{k!(n - k)!}$ — Klíčová otázka u maturitních úloh z kombinatoriky zní: „Záleží na pořadí vybraných prvků?“ Pokud ano (např. rozdělení 1., 2. a 3. místa nebo tvorba čísel z různých číslic), jde o variace; pokud ne (např. výběr 3 členů výboru nebo dvojic, které si podají ruku), jde o kombinace $\binom{n}{k}$. Platí $0! = 1$ a $\binom{n}{0} = \binom{n}{n} = 1$.Klíčová otázka u maturitních úloh z kombinatoriky zní: „Záleží na pořadí vybraných prvků?“ Pokud ano (např. rozdělení 1., 2. a 3. místa nebo tvorba čísel z různých číslic), jde o variace; pokud ne (např. výběr 3 členů výboru nebo dvojic, které si podají ruku), jde o kombinace $\binom{n}{k}$. Platí $0! = 1$ a $\binom{n}{0} = \binom{n}{n} = 1$.
  • U kombinací záleží na pořadí prvků a u variací na pořadí nezáleží
  • Pro $n = 0$ platí $0! = 0$ a $\binom{n}{0} = 0$
  • Počet kombinací je vždy větší než počet variací téže třídy ze stejného počtu prvků
  • Variace $k$-té třídy z $n$ prvků (záleží na pořadí): $V(k, n) = \frac{n!}{(n - k)!}$; permutace z $n$ prvků (záleží na pořadí všech $n$ prvků): $P(n) = n!$; kombinace $k$-té třídy z $n$ prvků (nezáleží na pořadí): $C(k, n) = \binom{n}{k} = \frac{n!}{k!(n - k)!}$ — Klíčová otázka u maturitních úloh z kombinatoriky zní: „Záleží na pořadí vybraných prvků?“ Pokud ano (např. rozdělení 1., 2. a 3. místa nebo tvorba čísel z různých číslic), jde o variace; pokud ne (např. výběr 3 členů výboru nebo dvojic, které si podají ruku), jde o kombinace $\binom{n}{k}$. Platí $0! = 1$ a $\binom{n}{0} = \binom{n}{n} = 1$.
12Jak se v analytické geometrii v rovině určí souřadnice vektoru $\vec{u} = B - A$, jeho velikost $|\vec{u}|$, střed úsečky $S_{AB}$ a úhel dvou vektorů pomocí skalárního součinu?$\vec{u} = (b_1 - a_1; b_2 - a_2)$, $|\vec{u}| = \sqrt{u_1^2 + u_2^2}$, $S_{AB} = \left[\frac{a_1 + b_1}{2}; \frac{a_2 + b_2}{2}\right]$ a $\cos \varphi = \frac{\vec{u} \cdot \vec{v}}{|\vec{u}| \cdot |\vec{v}|} = \frac{u_1 v_1 + u_2 v_2}{|\vec{u}| \cdot |\vec{v}|}$; vektory jsou kolmé právě tehdy, když $\vec{u} \cdot \vec{v} = 0$ — Souřadnice vektoru $\vec{AB}$ počítáme jako „koncový bod minus počáteční bod“. Nulovost skalárního součinu $u_1 v_1 + u_2 v_2 = 0$ je nejrychlejším testem kolmosti dvou nenulových vektorů.Souřadnice vektoru $\vec{AB}$ počítáme jako „koncový bod minus počáteční bod“. Nulovost skalárního součinu $u_1 v_1 + u_2 v_2 = 0$ je nejrychlejším testem kolmosti dvou nenulových vektorů.
  • $\vec{u} = (a_1 + b_1; a_2 + b_2)$, $S_{AB} = [b_1 - a_1; b_2 - a_2]$ a vektory jsou kolmé, když $u_1 v_1 + u_2 v_2 = 1$
  • $\vec{u} = (b_1 - a_1; b_2 - a_2)$, $|\vec{u}| = \sqrt{u_1^2 + u_2^2}$, $S_{AB} = \left[\frac{a_1 + b_1}{2}; \frac{a_2 + b_2}{2}\right]$ a $\cos \varphi = \frac{\vec{u} \cdot \vec{v}}{|\vec{u}| \cdot |\vec{v}|} = \frac{u_1 v_1 + u_2 v_2}{|\vec{u}| \cdot |\vec{v}|}$; vektory jsou kolmé právě tehdy, když $\vec{u} \cdot \vec{v} = 0$ — Souřadnice vektoru $\vec{AB}$ počítáme jako „koncový bod minus počáteční bod“. Nulovost skalárního součinu $u_1 v_1 + u_2 v_2 = 0$ je nejrychlejším testem kolmosti dvou nenulových vektorů.
  • Skalární součin dvou vektorů je vždy vektor kolmý na oba dané vektory
  • Vektory jsou rovnoběžné právě tehdy, když jejich skalární součin je roven nule
13Jaká je množina všech reálných řešení kvadratické nerovnice $x^2 - 5x + 6 < 0$?Otevřený interval $(2; 3)$, protože kořeny příslušné rovnice jsou $x_1 = 2$ a $x_2 = 3$ a parabola s kladným vedoucím koeficientem leží pod osou $x$ mezi kořeny — Rozložíme trojčlen na součin: $(x - 2)(x - 3) < 0$. Nulové body jsou $x_1 = 2$ a $x_2 = 3$. Protože vedoucí koeficient $a = 1 > 0$, nabývá kvadratická funkce záporných hodnot uvnitř intervalu mezi kořeny, tj. $x \in (2; 3)$.Rozložíme trojčlen na součin: $(x - 2)(x - 3) < 0$. Nulové body jsou $x_1 = 2$ a $x_2 = 3$. Protože vedoucí koeficient $a = 1 > 0$, nabývá kvadratická funkce záporných hodnot uvnitř intervalu mezi kořeny, tj. $x \in (2; 3)$.
  • Sjednocení intervalů $(-\infty; 2) \cup (3; \infty)$
  • Otevřený interval $(2; 3)$, protože kořeny příslušné rovnice jsou $x_1 = 2$ a $x_2 = 3$ a parabola s kladným vedoucím koeficientem leží pod osou $x$ mezi kořeny — Rozložíme trojčlen na součin: $(x - 2)(x - 3) < 0$. Nulové body jsou $x_1 = 2$ a $x_2 = 3$. Protože vedoucí koeficient $a = 1 > 0$, nabývá kvadratická funkce záporných hodnot uvnitř intervalu mezi kořeny, tj. $x \in (2; 3)$.
  • Uzavřený interval $\langle 2; 3 \rangle$
  • Otevřený interval $(-3; -2)$
14Kolik litrů 30% roztoku a kolik litrů 80% roztoku musíme smíchat, abychom získali 50 litrů 50% roztoku?30 litrů 30% roztoku a 20 litrů 80% roztoku, neboť z rovnice $0{,}30x + 0{,}80(50 - x) = 0{,}50 \cdot 50$ plyne $-0{,}50x = -15 \Rightarrow x = 30$ — Bilance čisté látky: množství čisté látky v první složce ($0{,}3x$) plus v druhé složce ($0{,}8(50 - x)$) se rovná množství čisté látky ve výsledné směsi ($0{,}5 \cdot 50 = 25$). Odtud $0{,}3x + 40 - 0{,}8x = 25 \Rightarrow 0{,}5x = 15 \Rightarrow x = 30\text{ l}$.Bilance čisté látky: množství čisté látky v první složce ($0{,}3x$) plus v druhé složce ($0{,}8(50 - x)$) se rovná množství čisté látky ve výsledné směsi ($0{,}5 \cdot 50 = 25$). Odtud $0{,}3x + 40 - 0{,}8x = 25 \Rightarrow 0{,}5x = 15 \Rightarrow x = 30\text{ l}$.
  • 25 litrů 30% roztoku a 25 litrů 80% roztoku
  • 20 litrů 30% roztoku a 30 litrů 80% roztoku
  • 30 litrů 30% roztoku a 20 litrů 80% roztoku, neboť z rovnice $0{,}30x + 0{,}80(50 - x) = 0{,}50 \cdot 50$ plyne $-0{,}50x = -15 \Rightarrow x = 30$ — Bilance čisté látky: množství čisté látky v první složce ($0{,}3x$) plus v druhé složce ($0{,}8(50 - x)$) se rovná množství čisté látky ve výsledné směsi ($0{,}5 \cdot 50 = 25$). Odtud $0{,}3x + 40 - 0{,}8x = 25 \Rightarrow 0{,}5x = 15 \Rightarrow x = 30\text{ l}$.
  • 35 litrů 30% roztoku a 15 litrů 80% roztoku
15Jaký je definiční obor funkce $f(x) = \log_a(x)$ ($a > 0, a \neq 1$) a jaká pravidla platí pro logaritmus součinu, podílu a mocniny?Definiční obor je $D(f) = (0; \infty)$; platí $\log_a(xy) = \log_a x + \log_a y$, $\log_a(x/y) = \log_a x - \log_a y$ a $\log_a(x^r) = r \cdot \log_a x$ (pro $x, y > 0$) — Argument logaritmu musí být ostře kladný ($x > 0$). Pro každý přípustný základ $a$ platí $\log_a 1 = 0$ a $\log_a a = 1$. Pro $a > 1$ je funkce rostoucí, pro $0 < a < 1$ klesající.Argument logaritmu musí být ostře kladný ($x > 0$). Pro každý přípustný základ $a$ platí $\log_a 1 = 0$ a $\log_a a = 1$. Pro $a > 1$ je funkce rostoucí, pro $0 < a < 1$ klesající.
  • Definiční obor je $\mathbb{R}$; platí $\log_a(x + y) = \log_a x \cdot \log_a y$ a $\log_a(x^r) = (\log_a x)^r$
  • Definiční obor je $\langle 0; \infty)$; platí $\log_a(xy) = \log_a x \cdot \log_a y$ a $\log_a(1) = a$
  • Definiční obor je $D(f) = (0; \infty)$; platí $\log_a(xy) = \log_a x + \log_a y$, $\log_a(x/y) = \log_a x - \log_a y$ a $\log_a(x^r) = r \cdot \log_a x$ (pro $x, y > 0$) — Argument logaritmu musí být ostře kladný ($x > 0$). Pro každý přípustný základ $a$ platí $\log_a 1 = 0$ a $\log_a a = 1$. Pro $a > 1$ je funkce rostoucí, pro $0 < a < 1$ klesající.
  • Definiční obor je $(1; \infty)$; pro $a \in (0; 1)$ je logaritmická funkce rostoucí
16Řešte v oboru reálných čísel rovnici s absolutní hodnotou $|2x - 6| = 10$.Dvě řešení: $x_1 = 8$ a $x_2 = -2$, neboť $2x - 6 = 10$ nebo $2x - 6 = -10$ — Rovnice $|A| = c$ pro $c > 0$ se rozpadá na dvě lineární rovnice: $2x - 6 = 10 \Rightarrow 2x = 16 \Rightarrow x_1 = 8$ a $2x - 6 = -10 \Rightarrow 2x = -4 \Rightarrow x_2 = -2$.Rovnice $|A| = c$ pro $c > 0$ se rozpadá na dvě lineární rovnice: $2x - 6 = 10 \Rightarrow 2x = 16 \Rightarrow x_1 = 8$ a $2x - 6 = -10 \Rightarrow 2x = -4 \Rightarrow x_2 = -2$.
  • Jediné řešení $x = 8$, protože absolutní hodnota je vždy nezáporná
  • Dvě řešení: $x_1 = 8$ a $x_2 = -8$
  • Dvě řešení: $x_1 = 2$ a $x_2 = -8$
  • Dvě řešení: $x_1 = 8$ a $x_2 = -2$, neboť $2x - 6 = 10$ nebo $2x - 6 = -10$ — Rovnice $|A| = c$ pro $c > 0$ se rozpadá na dvě lineární rovnice: $2x - 6 = 10 \Rightarrow 2x = 16 \Rightarrow x_1 = 8$ a $2x - 6 = -10 \Rightarrow 2x = -4 \Rightarrow x_2 = -2$.
17Jaké jsou přesné hodnoty goniometrických funkcí $\sin$, $\cos$ a $\text{tg}$ pro základní úhly $30^\circ$ ($\pi/6$), $45^\circ$ ($\pi/4$) a $60^\circ$ ($\pi/3$) a základní goniometrické identity?$\sin 30^\circ = 1/2$, $\cos 30^\circ = \sqrt{3}/2$, $\text{tg } 30^\circ = \sqrt{3}/3$; $\sin 45^\circ = \cos 45^\circ = \sqrt{2}/2$, $\text{tg } 45^\circ = 1$; $\sin 60^\circ = \sqrt{3}/2$, $\cos 60^\circ = 1/2$, $\text{tg } 60^\circ = \sqrt{3}$; platí $\sin^2 x + \cos^2 x = 1$ a $\sin(2x) = 2\sin x \cos x$ — Hodnoty pro $0^\circ, 30^\circ, 45^\circ, 60^\circ, 90^\circ$ si lze zapamatovat jako $\sqrt{0}/2, \sqrt{1}/2, \sqrt{2}/2, \sqrt{3}/2, \sqrt{4}/2$ pro sinus (a v opačném pořadí pro kosinus). Pro dvojnásobný úhel dále platí $\cos(2x) = \cos^2 x - \sin^2 x$.Hodnoty pro $0^\circ, 30^\circ, 45^\circ, 60^\circ, 90^\circ$ si lze zapamatovat jako $\sqrt{0}/2, \sqrt{1}/2, \sqrt{2}/2, \sqrt{3}/2, \sqrt{4}/2$ pro sinus (a v opačném pořadí pro kosinus). Pro dvojnásobný úhel dále platí $\cos(2x) = \cos^2 x - \sin^2 x$.
  • $\sin 30^\circ = \sqrt{3}/2$, $\cos 30^\circ = 1/2$; $\text{tg } 45^\circ = 0$; platí $\sin^2 x - \cos^2 x = 1$
  • $\sin 30^\circ = 1/3$, $\sin 45^\circ = 1/2$, $\sin 60^\circ = 2/3$; platí $\sin(2x) = 2\sin x$
  • $\cos 60^\circ = \sqrt{3}/2$, $\text{tg } 60^\circ = 1/3$; platí $\cos(2x) = 2\cos^2 x + 1$
  • $\sin 30^\circ = 1/2$, $\cos 30^\circ = \sqrt{3}/2$, $\text{tg } 30^\circ = \sqrt{3}/3$; $\sin 45^\circ = \cos 45^\circ = \sqrt{2}/2$, $\text{tg } 45^\circ = 1$; $\sin 60^\circ = \sqrt{3}/2$, $\cos 60^\circ = 1/2$, $\text{tg } 60^\circ = \sqrt{3}$; platí $\sin^2 x + \cos^2 x = 1$ a $\sin(2x) = 2\sin x \cos x$ — Hodnoty pro $0^\circ, 30^\circ, 45^\circ, 60^\circ, 90^\circ$ si lze zapamatovat jako $\sqrt{0}/2, \sqrt{1}/2, \sqrt{2}/2, \sqrt{3}/2, \sqrt{4}/2$ pro sinus (a v opačném pořadí pro kosinus). Pro dvojnásobný úhel dále platí $\cos(2x) = \cos^2 x - \sin^2 x$.
18V jakém poměru se mění obvod, obsah a objem podobných útvarů při koeficientu podobnosti $k$ (např. na mapě v měřítku $1 : 50\,000$)?Délkové rozměry a obvody se mění v poměru $k$ ($O' = k \cdot O$), plošné obsahy a povrchy s druhou mocninou $k^2$ ($S' = k^2 \cdot S$) a objemy se třetí mocninou $k^3$ ($V' = k^3 \cdot V$) — Klasický chyták testů Cermat JPZ i státní maturity: zvětšíme-li každou hranu tělesa $k$-krát (např. $3$-krát), zvětší se jeho povrch $k^2 = 9$-krát a jeho objem $k^3 = 27$-krát. Na mapě $1 : 50\,000$ odpovídá $1\text{ cm}$ ve skutečnosti $500\text{ m} = 0{,}5\text{ km}$, takže $1\text{ cm}^2$ na mapě představuje $(0{,}5\text{ km})^2 = 0{,}25\text{ km}^2 = 25\text{ ha}$.Klasický chyták testů Cermat JPZ i státní maturity: zvětšíme-li každou hranu tělesa $k$-krát (např. $3$-krát), zvětší se jeho povrch $k^2 = 9$-krát a jeho objem $k^3 = 27$-krát. Na mapě $1 : 50\,000$ odpovídá $1\text{ cm}$ ve skutečnosti $500\text{ m} = 0{,}5\text{ km}$, takže $1\text{ cm}^2$ na mapě představuje $(0{,}5\text{ km})^2 = 0{,}25\text{ km}^2 = 25\text{ ha}$.
  • Délkové rozměry a obvody se mění v poměru $k$ ($O' = k \cdot O$), plošné obsahy a povrchy s druhou mocninou $k^2$ ($S' = k^2 \cdot S$) a objemy se třetí mocninou $k^3$ ($V' = k^3 \cdot V$) — Klasický chyták testů Cermat JPZ i státní maturity: zvětšíme-li každou hranu tělesa $k$-krát (např. $3$-krát), zvětší se jeho povrch $k^2 = 9$-krát a jeho objem $k^3 = 27$-krát. Na mapě $1 : 50\,000$ odpovídá $1\text{ cm}$ ve skutečnosti $500\text{ m} = 0{,}5\text{ km}$, takže $1\text{ cm}^2$ na mapě představuje $(0{,}5\text{ km})^2 = 0{,}25\text{ km}^2 = 25\text{ ha}$.
  • Obvody, obsahy i objemy se mění shodně v lineárním poměru $k$
  • Obsahy se mění v poměru $2k$ a objemy v poměru $3k$
  • Při zvětšení hrany krychle na dvojnásobek ($k = 2$) se její povrch i objem zvětší na dvojnásobek
19Jak se mění graf funkce $y = f(x)$ při posunech $y = f(x - a) + b$ a při zobrazeních $y = |f(x)|$ a $y = -f(x)$?Graf $y = f(x - a) + b$ vznikne posunutím o $a$ ve směru osy $x$ (pro $a > 0$ doprava) a o $b$ ve směru osy $y$ (pro $b > 0$ nahoru); $y = |f(x)|$ převrátí zápornou část grafu pod osou $x$ osově souměrně nad osu $x$; $y = -f(x)$ převrátí celý graf podle osy $x$ — Posun ve směru osy $x$ u $f(x - a)$ působí proti znaménku uvnitř závorky (nulový bod argumentu $x - a = 0$ nastává v $x = a$). Absolutní hodnota na celé funkci $|f(x)|$ ponechá část nad osou $x$ beze změny a část pod osou $x$ překlopí nad osu $x$.Posun ve směru osy $x$ u $f(x - a)$ působí proti znaménku uvnitř závorky (nulový bod argumentu $x - a = 0$ nastává v $x = a$). Absolutní hodnota na celé funkci $|f(x)|$ ponechá část nad osou $x$ beze změny a část pod osou $x$ překlopí nad osu $x$.
  • Graf $y = f(x - 3)$ vznikne posunutím grafu $f(x)$ o 3 jednotky doleva
  • Graf $y = |f(x)|$ vymaže část grafu pro $x < 0$ a nahradí ji souměrnou částí podle osy $y$
  • Graf $y = -f(x)$ je osově souměrný s grafem $y = f(x)$ podle osy $y$
  • Graf $y = f(x - a) + b$ vznikne posunutím o $a$ ve směru osy $x$ (pro $a > 0$ doprava) a o $b$ ve směru osy $y$ (pro $b > 0$ nahoru); $y = |f(x)|$ převrátí zápornou část grafu pod osou $x$ osově souměrně nad osu $x$; $y = -f(x)$ převrátí celý graf podle osy $x$ — Posun ve směru osy $x$ u $f(x - a)$ působí proti znaménku uvnitř závorky (nulový bod argumentu $x - a = 0$ nastává v $x = a$). Absolutní hodnota na celé funkci $|f(x)|$ ponechá část nad osou $x$ beze změny a část pod osou $x$ překlopí nad osu $x$.
20Jak vypadá parametrické, obecné a směrnicové vyjádření přímky v rovině a jak se vypočítá vzdálenost bodu $M = [m_1; m_2]$ od přímky $p: ax + by + c = 0$?Parametrické: $x = a_1 + t u_1,\ y = a_2 + t u_2$ ($t \in \mathbb{R}$, $\vec{u}$ směrový vektor); obecné: $ax + by + c = 0$ ($\vec{n} = (a; b)$ normálový vektor); směrnicové: $y = kx + q$ ($k = \text{tg } \alpha$); vzdálenost bodu od přímky: $d(M, p) = \frac{|a m_1 + b m_2 + c|}{\sqrt{a^2 + b^2}}$ — Ze směrového vektoru $\vec{u} = (u_1; u_2)$ získáme normálový (kolmý) vektor prohozením souřadnic a změnou jednoho znaménka: $\vec{n} = (-u_2; u_1)$ nebo $(u_2; -u_1)$.Ze směrového vektoru $\vec{u} = (u_1; u_2)$ získáme normálový (kolmý) vektor prohozením souřadnic a změnou jednoho znaménka: $\vec{n} = (-u_2; u_1)$ nebo $(u_2; -u_1)$.
  • Parametrické: $x = a_1 + t u_1,\ y = a_2 + t u_2$ ($t \in \mathbb{R}$, $\vec{u}$ směrový vektor); obecné: $ax + by + c = 0$ ($\vec{n} = (a; b)$ normálový vektor); směrnicové: $y = kx + q$ ($k = \text{tg } \alpha$); vzdálenost bodu od přímky: $d(M, p) = \frac{|a m_1 + b m_2 + c|}{\sqrt{a^2 + b^2}}$ — Ze směrového vektoru $\vec{u} = (u_1; u_2)$ získáme normálový (kolmý) vektor prohozením souřadnic a změnou jednoho znaménka: $\vec{n} = (-u_2; u_1)$ nebo $(u_2; -u_1)$.
  • V obecné rovnici $ax + by + c = 0$ je $(a; b)$ směrový vektor přímky a vzdálenost bodu od přímky je $|a m_1 + b m_2 + c|$
  • Směrnice $k$ v rovnici $y = kx + q$ udává průsečík přímky s osou $y$
  • Normálový vektor $\vec{n} = (a; b)$ je rovnoběžný se směrovým vektorem $\vec{u} = (u_1; u_2)$
21Určete definiční obor a obor hodnot funkce $f(x) = \sqrt{4 - x^2}$ v oboru reálných čísel.Definiční obor $D(f) = \langle -2; 2 \rangle$ (neboť $4 - x^2 \ge 0$) a obor hodnot $H(f) = \langle 0; 2 \rangle$ (grafem je horní půlkružnice se středem v počátku a poloměrem $r = 2$) — Podmínka sudé odmocniny zní $4 - x^2 \ge 0 \Leftrightarrow x^2 \le 4 \Leftrightarrow |x| \le 2$, tedy $x \in \langle -2; 2 \rangle$. Protože $0 \le 4 - x^2 \le 4$, nabývá $\sqrt{4 - x^2}$ hodnot z intervalu $\langle 0; 2 \rangle$.Podmínka sudé odmocniny zní $4 - x^2 \ge 0 \Leftrightarrow x^2 \le 4 \Leftrightarrow |x| \le 2$, tedy $x \in \langle -2; 2 \rangle$. Protože $0 \le 4 - x^2 \le 4$, nabývá $\sqrt{4 - x^2}$ hodnot z intervalu $\langle 0; 2 \rangle$.
  • Definiční obor $D(f) = (-\infty; -2\rangle \cup \langle 2; \infty)$ a obor hodnot $H(f) = \langle 0; \infty)$
  • Definiční obor $D(f) = (-2; 2)$ a obor hodnot $H(f) = \langle -2; 2 \rangle$
  • Definiční obor $D(f) = \langle -2; 2 \rangle$ (neboť $4 - x^2 \ge 0$) a obor hodnot $H(f) = \langle 0; 2 \rangle$ (grafem je horní půlkružnice se středem v počátku a poloměrem $r = 2$) — Podmínka sudé odmocniny zní $4 - x^2 \ge 0 \Leftrightarrow x^2 \le 4 \Leftrightarrow |x| \le 2$, tedy $x \in \langle -2; 2 \rangle$. Protože $0 \le 4 - x^2 \le 4$, nabývá $\sqrt{4 - x^2}$ hodnot z intervalu $\langle 0; 2 \rangle$.
  • Definiční obor $D(f) = \langle 0; 4 \rangle$ a obor hodnot $H(f) = \langle 0; 4 \rangle$
22Jaká je délka tělesové úhlopříčky $u_t$ kvádru o hranách $a, b, c$ a krychle o hraně $a$ a jaký úhel svírá tělesová úhlopříčka krychle s rovinou podstavy?V kvádru $u_t = \sqrt{a^2 + b^2 + c^2}$, v krychli $u_t = a\sqrt{3}$ (stěnová $u_s = a\sqrt{2}$); pro úhel $\varphi$ s rovinou podstavy platí $\text{tg } \varphi = \frac{a}{a\sqrt{2}} = \frac{\sqrt{2}}{2}$ (resp. $\sin \varphi = \frac{\sqrt{3}}{3}$, tj. $\varphi \approx 35^\circ 16'$) — Tělesová úhlopříčka krychle tvoří přeponu pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami $a$ (svislá hrana) a $u_s = a\sqrt{2}$ (stěnová úhlopříčka v podstavě). Proto $\text{tg } \varphi = a / (a\sqrt{2}) = 1/\sqrt{2} = \sqrt{2}/2 \neq \text{tg } 45^\circ$ (častý chyták v maturitních testech!).Tělesová úhlopříčka krychle tvoří přeponu pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami $a$ (svislá hrana) a $u_s = a\sqrt{2}$ (stěnová úhlopříčka v podstavě). Proto $\text{tg } \varphi = a / (a\sqrt{2}) = 1/\sqrt{2} = \sqrt{2}/2 \neq \text{tg } 45^\circ$ (častý chyták v maturitních testech!).
  • V kvádru $u_t = \sqrt{a^2 + b^2 + c^2}$, v krychli $u_t = a\sqrt{3}$ (stěnová $u_s = a\sqrt{2}$); pro úhel $\varphi$ s rovinou podstavy platí $\text{tg } \varphi = \frac{a}{a\sqrt{2}} = \frac{\sqrt{2}}{2}$ (resp. $\sin \varphi = \frac{\sqrt{3}}{3}$, tj. $\varphi \approx 35^\circ 16'$) — Tělesová úhlopříčka krychle tvoří přeponu pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami $a$ (svislá hrana) a $u_s = a\sqrt{2}$ (stěnová úhlopříčka v podstavě). Proto $\text{tg } \varphi = a / (a\sqrt{2}) = 1/\sqrt{2} = \sqrt{2}/2 \neq \text{tg } 45^\circ$ (častý chyták v maturitních testech!).
  • V kvádru $u_t = a + b + c$, v krychli $u_t = a\sqrt{2}$ a s rovinou podstavy svírá úhel přesně $45^\circ$
  • V krychli $u_t = 3a$ a s rovinou podstavy svírá úhel $60^\circ$
  • V krychli $u_t = a\sqrt{3}$ a s rovinou podstavy svírá úhel $30^\circ$, protože $\sin 30^\circ = 1/2$
23Vlak o délce 200 metrů jede stálou rychlostí $72\text{ km/h}$. Za jak dlouho projede tunelem o délce 1 kilometr (od okamžiku, kdy lokomotiva vjede do tunelu, do okamžiku, kdy poslední vagón tunel opustí)?Za 60 sekund (1 minutu), protože $72\text{ km/h} = 20\text{ m/s}$ a vlak musí urazit celkovou dráhu $s = 1000\text{ m} + 200\text{ m} = 1200\text{ m}$, tedy $t = 1200 / 20 = 60\text{ s}$ — Při převodu jednotek rychlosti dělíme číslem $3{,}6$: $72\text{ km/h} = 72 / 3{,}6 = 20\text{ m/s}$. Aby celý vlak opustil tunel, musí čelo vlaku urazit délku tunelu PLUS vlastní délku vlaku ($1000 + 200 = 1200\text{ m}$).Při převodu jednotek rychlosti dělíme číslem $3{,}6$: $72\text{ km/h} = 72 / 3{,}6 = 20\text{ m/s}$. Aby celý vlak opustil tunel, musí čelo vlaku urazit délku tunelu PLUS vlastní délku vlaku ($1000 + 200 = 1200\text{ m}$).
  • Za 50 sekund, protože $t = 1000\text{ m} / (20\text{ m/s}) = 50\text{ s}$
  • Za 40 sekund, protože od délky tunelu odečteme délku vlaku ($800 / 20 = 40\text{ s}$)
  • Za 16,7 sekundy, protože $1200 / 72 = 16{,}7\text{ s}$
  • Za 60 sekund (1 minutu), protože $72\text{ km/h} = 20\text{ m/s}$ a vlak musí urazit celkovou dráhu $s = 1000\text{ m} + 200\text{ m} = 1200\text{ m}$, tedy $t = 1200 / 20 = 60\text{ s}$ — Při převodu jednotek rychlosti dělíme číslem $3{,}6$: $72\text{ km/h} = 72 / 3{,}6 = 20\text{ m/s}$. Aby celý vlak opustil tunel, musí čelo vlaku urazit délku tunelu PLUS vlastní délku vlaku ($1000 + 200 = 1200\text{ m}$).
24Cena zboží byla nejprve zvýšena o 20 % a poté byla nová cena snížena o 20 %. Jak se výsledná cena liší od původní ceny?Výsledná cena tvoří 96 % původní ceny, tedy je o 4 % nižší než původní cena ($1{,}20 \cdot 0{,}80 = 0{,}96$) — Původní cenu $C$ vynásobíme koeficientem růstu $1{,}20$ a následně z nové ceny $1{,}20C$ vypočítáme $80\,\%$ ($0{,}80$): $1{,}20 \cdot 0{,}80 \cdot C = 0{,}96C$. Pokles o $20\,\%$ se totiž počítá z vyšší základny.Původní cenu $C$ vynásobíme koeficientem růstu $1{,}20$ a následně z nové ceny $1{,}20C$ vypočítáme $80\,\%$ ($0{,}80$): $1{,}20 \cdot 0{,}80 \cdot C = 0{,}96C$. Pokles o $20\,\%$ se totiž počítá z vyšší základny.
  • Výsledná cena je přesně rovna původní ceně (100 %), protože zvýšení a snížení o 20 % se navzájem vyruší
  • Výsledná cena tvoří 98 % původní ceny, tedy je o 2 % nižší než původní cena
  • Výsledná cena tvoří 96 % původní ceny, tedy je o 4 % nižší než původní cena ($1{,}20 \cdot 0{,}80 = 0{,}96$) — Původní cenu $C$ vynásobíme koeficientem růstu $1{,}20$ a následně z nové ceny $1{,}20C$ vypočítáme $80\,\%$ ($0{,}80$): $1{,}20 \cdot 0{,}80 \cdot C = 0{,}96C$. Pokles o $20\,\%$ se totiž počítá z vyšší základny.
  • Výsledná cena tvoří 104 % původní ceny, tedy je o 4 % vyšší než původní cena
25Jaké jsou oficiální parametry didaktického testu Cermat z matematiky u jednotné přijímací zkoušky (JPZ) na čtyřleté obory SŠ a u společné části státní maturity?JPZ matematika: 70 minut, max. 50 bodů, 16 úloh (bez kalkulačky, rýsovací potřeby povoleny); Státní maturita matematika: 135 minut, max. 50 bodů, hranice úspěšnosti 33 % (17 bodů) — U přijímací zkoušky JPZ z matematiky mají uchazeči 70 minut na 16 úloh (max. 50 bodů) a nesmějí používat kalkulačku ani Matematické, fyzikální a chemické tabulky. U státní maturity trvá test 135 minut, má max. 50 bodů, hranice úspěšnosti činí 33 % (17 bodů) a povoleny jsou tabulky i kalkulačka bez grafického režimu a CAS.U přijímací zkoušky JPZ z matematiky mají uchazeči 70 minut na 16 úloh (max. 50 bodů) a nesmějí používat kalkulačku ani Matematické, fyzikální a chemické tabulky. U státní maturity trvá test 135 minut, má max. 50 bodů, hranice úspěšnosti činí 33 % (17 bodů) a povoleny jsou tabulky i kalkulačka bez grafického režimu a CAS.
  • JPZ matematika: 60 minut, max. 50 bodů, 30 úloh; Státní maturita matematika: 85 minut, max. 50 bodů, hranice úspěšnosti 44 % (22 bodů)
  • JPZ matematika: 90 minut, max. 100 bodů, kalkulačka povolena; Státní maturita matematika: 120 minut, hranice úspěšnosti 50 %
  • JPZ matematika: 70 minut, max. 50 bodů, 16 úloh (bez kalkulačky, rýsovací potřeby povoleny); Státní maturita matematika: 135 minut, max. 50 bodů, hranice úspěšnosti 33 % (17 bodů) — U přijímací zkoušky JPZ z matematiky mají uchazeči 70 minut na 16 úloh (max. 50 bodů) a nesmějí používat kalkulačku ani Matematické, fyzikální a chemické tabulky. U státní maturity trvá test 135 minut, má max. 50 bodů, hranice úspěšnosti činí 33 % (17 bodů) a povoleny jsou tabulky i kalkulačka bez grafického režimu a CAS.
  • JPZ matematika: 45 minut, max. 30 bodů; Státní maturita matematika: 150 minut, max. 60 bodů, hranice úspěšnosti 25 %
26Kdy použijeme v obecném trojúhelníku sinovou větu a kdy kosinovou větu a jak obě věty znějí?Sinová věta: $\frac{a}{\sin \alpha} = \frac{b}{\sin \beta} = \frac{c}{\sin \gamma} = 2R$ (známe-li stranu a dva úhly nebo dvě strany a úhel proti jedné z nich); kosinová věta: $c^2 = a^2 + b^2 - 2ab\cos \gamma$ (známe-li dvě strany a úhel jimi sevřený nebo všechny tři strany) — V sinové větě je $R$ poloměr kružnice trojúhelníku opsané. Kosinová věta je zobecněním Pythagorovy věty pro obecný trojúhelník (pro $\gamma = 90^\circ$ je $\cos 90^\circ = 0$ a přechází v $c^2 = a^2 + b^2$). Obsah trojúhelníku je $S = \frac{1}{2}ab\sin \gamma$.V sinové větě je $R$ poloměr kružnice trojúhelníku opsané. Kosinová věta je zobecněním Pythagorovy věty pro obecný trojúhelník (pro $\gamma = 90^\circ$ je $\cos 90^\circ = 0$ a přechází v $c^2 = a^2 + b^2$). Obsah trojúhelníku je $S = \frac{1}{2}ab\sin \gamma$.
  • Sinová věta: $a \cdot \sin \alpha = b \cdot \sin \beta$; kosinová věta: $c^2 = a^2 + b^2 + 2ab\sin \gamma$
  • Obě věty platí výhradně v pravoúhlém trojúhelníku
  • Sinová věta: $\frac{a}{\sin \alpha} = \frac{b}{\sin \beta} = \frac{c}{\sin \gamma} = 2R$ (známe-li stranu a dva úhly nebo dvě strany a úhel proti jedné z nich); kosinová věta: $c^2 = a^2 + b^2 - 2ab\cos \gamma$ (známe-li dvě strany a úhel jimi sevřený nebo všechny tři strany) — V sinové větě je $R$ poloměr kružnice trojúhelníku opsané. Kosinová věta je zobecněním Pythagorovy věty pro obecný trojúhelník (pro $\gamma = 90^\circ$ je $\cos 90^\circ = 0$ a přechází v $c^2 = a^2 + b^2$). Obsah trojúhelníku je $S = \frac{1}{2}ab\sin \gamma$.
  • Kosinová věta zní $\cos \gamma = (a + b) / c$ a sinová věta určuje obsah trojúhelníku $S = a \cdot b \cdot \sin \gamma$
27Jak se vypočítá délka kružnicového oblouku a obsah kruhové výseče se středovým úhlem $\alpha$ (ve stupních) v kruhu o poloměru $r$ a jak zní vzorec pro obsah lichoběžníku?Délka oblouku $l = \frac{\alpha}{360^\circ} \cdot 2\pi r$, obsah kruhové výseče $S = \frac{\alpha}{360^\circ} \cdot \pi r^2$; obsah lichoběžníku se základnami $a, c$ a výškou $v$ je $S = \frac{(a + c) \cdot v}{2}$ — Plný úhel $360^\circ$ odpovídá obvodu kruhu $o = 2\pi r$ a obsahu kruhu $S = \pi r^2$, proto úhlu $\alpha$ přísluší zlomek $\alpha / 360^\circ$. U lichoběžníku je $(a + c)/2$ délka střední příčky.Plný úhel $360^\circ$ odpovídá obvodu kruhu $o = 2\pi r$ a obsahu kruhu $S = \pi r^2$, proto úhlu $\alpha$ přísluší zlomek $\alpha / 360^\circ$. U lichoběžníku je $(a + c)/2$ délka střední příčky.
  • Délka oblouku $l = \frac{\alpha}{180^\circ} \cdot \pi r^2$, obsah kruhové výseče $S = 2\pi r$; obsah lichoběžníku $S = a \cdot c \cdot v$
  • Délka oblouku $l = \frac{\alpha}{360^\circ} \cdot 2\pi r$, obsah kruhové výseče $S = \frac{\alpha}{360^\circ} \cdot \pi r^2$; obsah lichoběžníku se základnami $a, c$ a výškou $v$ je $S = \frac{(a + c) \cdot v}{2}$ — Plný úhel $360^\circ$ odpovídá obvodu kruhu $o = 2\pi r$ a obsahu kruhu $S = \pi r^2$, proto úhlu $\alpha$ přísluší zlomek $\alpha / 360^\circ$. U lichoběžníku je $(a + c)/2$ délka střední příčky.
  • Délka oblouku $l = \alpha \cdot r$, obsah výseče $S = \alpha \cdot r^2$; obsah lichoběžníku $S = (a - c) \cdot v$
  • Obsah kruhové výseče je $S = \frac{\alpha}{360^\circ} \cdot 2\pi r$ a obsah lichoběžníku je $S = (a + c) \cdot v$
28Jak se definují a počítají ve popisné statistice aritmetický průměr (prostý a vážený), medián a modus?Prostý aritmetický průměr $\bar{x} = \frac{1}{n}\sum x_i$, vážený průměr $\bar{x} = \frac{\sum n_i x_i}{\sum n_i}$; medián je prostřední hodnota uspořádaného souboru (pro sudé $n$ průměr dvou prostředních hodnot); modus je hodnota s nejvyšší četností výskytu — Před určením mediánu je nutné soubor nejprve seřadit podle velikosti (vzestupně či sestupně)! Pro lichý počet prvků $n = 2k + 1$ je medián $(k + 1)$-ní prvek, pro sudý počet $n = 2k$ je to aritmetický průměr $k$-tého a $(k + 1)$-ního prvku. Medián je na rozdíl od průměru odolný (robustní) vůči extrémním odlehlým hodnotám.Před určením mediánu je nutné soubor nejprve seřadit podle velikosti (vzestupně či sestupně)! Pro lichý počet prvků $n = 2k + 1$ je medián $(k + 1)$-ní prvek, pro sudý počet $n = 2k$ je to aritmetický průměr $k$-tého a $(k + 1)$-ního prvku. Medián je na rozdíl od průměru odolný (robustní) vůči extrémním odlehlým hodnotám.
  • Medián je vždy roven aritmetickému průměru nejmenší a největší hodnoty v souboru
  • Prostý aritmetický průměr $\bar{x} = \frac{1}{n}\sum x_i$, vážený průměr $\bar{x} = \frac{\sum n_i x_i}{\sum n_i}$; medián je prostřední hodnota uspořádaného souboru (pro sudé $n$ průměr dvou prostředních hodnot); modus je hodnota s nejvyšší četností výskytu — Před určením mediánu je nutné soubor nejprve seřadit podle velikosti (vzestupně či sestupně)! Pro lichý počet prvků $n = 2k + 1$ je medián $(k + 1)$-ní prvek, pro sudý počet $n = 2k$ je to aritmetický průměr $k$-tého a $(k + 1)$-ního prvku. Medián je na rozdíl od průměru odolný (robustní) vůči extrémním odlehlým hodnotám.
  • Modus je prostřední hodnota seřazeného souboru a medián je nejčastější hodnota
  • Při přidání extrémně odlehlé hodnoty se medián změní výrazně více než aritmetický průměr
29Zjednodušte lomený výraz $(x^2 - 9) / (x^2 - 6x + 9)$ a určete podmínky jeho definovanosti v oboru reálných čísel.Po rozkladu $(x - 3)(x + 3) / (x - 3)^2 = (x + 3) / (x - 3)$ při podmínce $x \neq 3$ — Čitatel rozložíme podle vzorce $a^2 - b^2 = (a - b)(a + b)$ na $(x - 3)(x + 3)$ a jmenovatel podle $(a - b)^2$ na $(x - 3)^2$. Podmínku určujeme před krácením ze jmenovatele: $(x - 3)^2 \neq 0 \Rightarrow x \neq 3$.Čitatel rozložíme podle vzorce $a^2 - b^2 = (a - b)(a + b)$ na $(x - 3)(x + 3)$ a jmenovatel podle $(a - b)^2$ na $(x - 3)^2$. Podmínku určujeme před krácením ze jmenovatele: $(x - 3)^2 \neq 0 \Rightarrow x \neq 3$.
  • Po zkrácení $(x - 3) / (x + 3)$ při podmínce $x \neq -3$ a $x \neq 3$
  • Po rozkladu $(x - 3)(x + 3) / (x - 3)^2 = (x + 3) / (x - 3)$ při podmínce $x \neq 3$ — Čitatel rozložíme podle vzorce $a^2 - b^2 = (a - b)(a + b)$ na $(x - 3)(x + 3)$ a jmenovatel podle $(a - b)^2$ na $(x - 3)^2$. Podmínku určujeme před krácením ze jmenovatele: $(x - 3)^2 \neq 0 \Rightarrow x \neq 3$.
  • Výraz nelze zkrátit a je definován pro všechna reálná čísla $x \in \mathbb{R}$
  • Po zkrácení $x^2$ dostaneme $-9 / (-6x + 9) = 3 / (2x - 3)$ pro $x \neq 1{,}5$
30Jak zní vzorce pro $n$-tý člen $a_n$ a součet $s_n$ prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti s prvním členem $a_1$ a diferencí $d$?$a_n = a_1 + (n - 1)d$ a $s_n = \frac{n}{2}(a_1 + a_n) = \frac{n}{2}[2a_1 + (n - 1)d]$ — V aritmetické posloupnosti je rozdíl dvou sousedních členů konstantní ($a_{n+1} - a_n = d$). Součet prvních $n$ členů je součinem počtu členů $n$ a aritmetického průměru prvního a posledního sčítaného členu.V aritmetické posloupnosti je rozdíl dvou sousedních členů konstantní ($a_{n+1} - a_n = d$). Součet prvních $n$ členů je součinem počtu členů $n$ a aritmetického průměru prvního a posledního sčítaného členu.
  • $a_n = a_1 \cdot d^{n - 1}$ a $s_n = a_1 \cdot \frac{d^n - 1}{d - 1}$
  • $a_n = a_1 + (n - 1)d$ a $s_n = \frac{n}{2}(a_1 + a_n) = \frac{n}{2}[2a_1 + (n - 1)d]$ — V aritmetické posloupnosti je rozdíl dvou sousedních členů konstantní ($a_{n+1} - a_n = d$). Součet prvních $n$ členů je součinem počtu členů $n$ a aritmetického průměru prvního a posledního sčítaného členu.
  • $a_n = a_1 + n \cdot d$ a $s_n = n \cdot (a_1 + a_n)$
  • $a_n = (n - 1)a_1 + d$ a $s_n = \frac{a_1 + a_n}{2}$
31Za jaké podmínky pro koeficienty má soustava dvou lineárních rovnic o dvou neznámých $a_1 x + b_1 y = c_1$ a $a_2 x + b_2 y = c_2$ právě jedno řešení, nekonečně mnoho řešení nebo žádné řešení?Právě jedno řešení (různoběžky), nejsou-li koeficienty u neznámých úměrné ($a_1 b_2 - a_2 b_1 \neq 0$); nekonečně mnoho řešení (totožné přímky), jsou-li úměrné koeficienty u neznámých i pravé strany; žádné řešení (rovnoběžky různé), jsou-li koeficienty u neznámých úměrné, ale pravé strany v tomto poměru nejsou — Geometricky představuje každá rovnice přímku v rovině. Dvě přímky v rovině jsou buď různoběžné (1 společný bod = 1 řešení), nebo rovnoběžné splývající (nekonečně mnoho bodů přímky), anebo rovnoběžné různé (prázdný průnik = 0 řešení).Geometricky představuje každá rovnice přímku v rovině. Dvě přímky v rovině jsou buď různoběžné (1 společný bod = 1 řešení), nebo rovnoběžné splývající (nekonečně mnoho bodů přímky), anebo rovnoběžné různé (prázdný průnik = 0 řešení).
  • Soustava dvou lineárních rovnic o dvou neznámých má v oboru reálných čísel vždy právě dvě řešení
  • Soustava nemá žádné řešení právě tehdy, když $c_1 = c_2 = 0$
  • Soustava má nekonečně mnoho řešení, když jsou příslušné přímky na sebe kolmé
  • Právě jedno řešení (různoběžky), nejsou-li koeficienty u neznámých úměrné ($a_1 b_2 - a_2 b_1 \neq 0$); nekonečně mnoho řešení (totožné přímky), jsou-li úměrné koeficienty u neznámých i pravé strany; žádné řešení (rovnoběžky různé), jsou-li koeficienty u neznámých úměrné, ale pravé strany v tomto poměru nejsou — Geometricky představuje každá rovnice přímku v rovině. Dvě přímky v rovině jsou buď různoběžné (1 společný bod = 1 řešení), nebo rovnoběžné splývající (nekonečně mnoho bodů přímky), anebo rovnoběžné různé (prázdný průnik = 0 řešení).
32Jak je definována klasická (Laplaceova) pravděpodobnost jevu $A$, jaká je pravděpodobnost opačného jevu $A'$ a jak se počítá Bernoullovo schéma pro nezávislé pokusy?$P(A) = \frac{m}{n}$ (počet příznivých výsledků dělený počtem všech stejně možných výsledků), $P(A') = 1 - P(A)$; pravděpodobnost, že v $n$ nezávislých pokusech s pravděpodobností úspěchu $p$ nastane jev právě $k$-krát, je $P_n(k) = \binom{n}{k} p^k (1 - p)^{n - k}$ — Jev „alespoň jednou“ (např. při $n$ hodech padne aspoň jedna šestka) řešíme vždy přes opačný jev „ani jednou“: $P(\text{alespoň jednou}) = 1 - P(\text{ani jednou}) = 1 - (5/6)^n$.Jev „alespoň jednou“ (např. při $n$ hodech padne aspoň jedna šestka) řešíme vždy přes opačný jev „ani jednou“: $P(\text{alespoň jednou}) = 1 - P(\text{ani jednou}) = 1 - (5/6)^n$.
  • $P(A) = \frac{n}{m}$, $P(A') = \frac{1}{P(A)}$ a pro sjednocení jakýchkoliv jevů platí $P(A \cup B) = P(A) \cdot P(B)$
  • Pravděpodobnost může nabývat libovolné reálné hodnoty z intervalu $(-1; 1)$
  • Pravděpodobnost jevu „alespoň jednou“ při $n$ hodech kostkou je rovna $n \cdot \frac{1}{6}$
  • $P(A) = \frac{m}{n}$ (počet příznivých výsledků dělený počtem všech stejně možných výsledků), $P(A') = 1 - P(A)$; pravděpodobnost, že v $n$ nezávislých pokusech s pravděpodobností úspěchu $p$ nastane jev právě $k$-krát, je $P_n(k) = \binom{n}{k} p^k (1 - p)^{n - k}$ — Jev „alespoň jednou“ (např. při $n$ hodech padne aspoň jedna šestka) řešíme vždy přes opačný jev „ani jednou“: $P(\text{alespoň jednou}) = 1 - P(\text{ani jednou}) = 1 - (5/6)^n$.