Aprobační zkouška lékařů (MZ ČR / IPVZ) — 2. část: Systém zdravotnictví a právo v ČR (15 otázek, min. 60 %)

Kompletní příprava na 2. část Aprobační zkoušky lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (MZ ČR / IPVZ podle zákona č. 95/2004 Sb. a vyhlášky č. 117/2018 Sb. — písemný test ze systému zdravotnictví a základů práva v ČR: od 1. 1. 2026 celkem 15 otázek za 20 minut, minimum 60 % = 9/15, výhradně v českém jazyce): zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (informovaný souhlas, hospitalizace bez souhlasu — oznámení soudu do 24 hodin a rozhodnutí soudu do 7 dnů — povinná mlčenlivost), zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech, SÚKL a ÚZIS.

Category
Profesní, lékařské, daňové a dopravní zkoušky v ČR — Aprobační zkouška lékařů (IPVZ), Daňový poradce (KDP ČR), Zkoušky ČNB, Autoškola (eTesty MDČR) a Vůdce malého plavidla (SPS)
Level
advanced
Languages
cs → cs
Cards
32
Markdown
Aprobační zkouška lékařů (MZ ČR / IPVZ) — 2. část: Systém zdravotnictví a právo v ČR (15 otázek, min. 60 %) (.md)

Flashcards (32)

#Front (Term / Question)Back (Definition / Answer)ExampleMultiple-Choice Options
1V jakých případech vyžaduje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách povinně písemnou formu informovaného souhlasu pacienta (§ 34 odst. 2)?Pokud tak stanoví zvláštní zákon, pokud to s ohledem na charakter výkonu určí poskytovatel, a vždy u hospitalizace pacienta.Zvláštní zákon (např. zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách nebo transplantační zákon) vyžaduje písemný souhlas např. u sterilizace, kastrace, asistované reprodukce nebo klinického hodnocení léčiv.
2U kterých zemřelých je patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva podle § 88 zákona č. 372/2011 Sb. povinná (obligatorní) bez ohledu na případný nesouhlas?Patologicko-anatomická pitva je povinná u žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím či porodem, u plodů z interrupce a u dětí do 18 let.Zdravotní pitva v ústavu soudního lékařství je povinná mj. při náhlém a neočekávaném úmrtí, při sebevraždě, násilném úmrtí, úmrtí ve výkonu vazby či trestu nebo při podezření na souvislost s nesprávným postupem při poskytování péče.
3Kdo má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta a pořizovat si z ní výpisy či kopie podle § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb.?Osoby blízké zemřelému pacientovi a další osoby, které pacient za svého života určil, pokud to zemřelý pacient výslovně nezakázal.I v případě, že zemřelý pacient vyslovil zákaz sdělovat informace osobám blízkým, mají tyto osoby právo na informace o příčině smrti a o stavech, které by mohly ohrozit jejich zdraví (např. dědičné či infekční choroby).
4Co znamená v českém zdravotnickém právu postup „lege artis“ (náležitá odborná úroveň) podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb.?Poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů při respektování individuality pacienta a podmínek.Porušení povinnosti postupovat na náležité odborné úrovni (non lege artis) v příčinné souvislosti se vznikem újmy na zdraví zakládá občanskoprávní odpovědnost poskytovatele za nemajetkovou i majetkovou újmu a případně trestní odpovědnost lékaře.
5Jak se v České republice předepisují návykové látky kategorie I (omamné a psychotropní látky, např. morfin, fentanyl) podle zákona č. 167/1998 Sb.?Předepisují se prostřednictvím elektronického receptu s příznakem „vysoce návyková látka“ (výjimečně na listinný recept s modrým pruhem).Doba platnosti elektronického receptu na vysoce návykovou látku i listinného receptu s modrým pruhem činí 14 kalendářních dnů, neurčí-li předepisující lékař jinak (nejdéle však 30 dnů).
6Jaké věkové a formální podmínky stanoví zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách pro provedení sterilizace a asistované reprodukce?Sterilizaci ze zdravotních důvodů lze provést od 18 let a z nezdravotních od 21 let; asistovanou reprodukci u páru do 49 let věku ženy.Mezi podáním informovaného souhlasu a provedením sterilizace z nezdravotních důvodů musí uplynout lhůta na rozmyšlenou nejméně 14 dnů (ze zdravotních důvodů nejméně 7 dnů).
7Který zákon v České republice upravuje podmínky získávání a uznávání odborné a specializované způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta?Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu povolání lékaře.Nelékařská zdravotnická povolání (např. všeobecná sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář či fyzioterapeut) upravuje samostatný zákon č. 96/2004 Sb.
8Jak funguje rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti (eNeschopence) a kolik dnů dočasné pracovní neschopnosti může ošetřující lékař uznat zpětně podle zákona č. 187/2006 Sb.?Ošetřující lékař může uznat dočasnou pracovní neschopnost zpětně nejvýše o 3 kalendářní dny; delší zpětné uznání vyžaduje souhlas OSSZ.Prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy a od 15. kalendářního dne vyplácí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), přičemž podpůrčí doba činí standardně až 380 dnů.
9Kolik zdravotních pojišťoven působí v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR a jaká je celková sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění?Působí celkem 7 zdravotních pojišťoven (VZP ČR č. 111 a 6 zaměstnaneckých pojišťoven) a sazba pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu.U zaměstnanců hradí 1/3 pojistného (4,5 % z hrubé mzdy) zaměstnanec a 2/3 pojistného (9 % z hrubé mzdy) zaměstnavatel; za státní pojištěnce (děti, důchodce, studenty) platí pojistné stát s automatickou valorizací.
10V jakých situacích lze pacienta hospitalizovat bez jeho souhlasu podle § 38 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách?Ohrožuje-li bezprostředně a závažně sebe či okolí při duševní poruše nebo intoxikaci, anebo jde-li o neodkladnou péči či nařízenou izolaci.Bezodkladnou péči bez souhlasu lze poskytnout také tehdy, není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta si jeho souhlas vyžádat a jde o záchranu života či vážně ohroženého zdraví.
11Po jakou dobu je poskytovatel zdravotních služeb povinen uchovávat zdravotnickou dokumentaci o ambulantní péči a o lůžkové péči podle vyhlášky č. 98/2012 Sb.?Obecně 5 let od posledního poskytnutí ambulantní péče (10 let u praktického lékaře od změny či úmrtí) a 40 let od poslední hospitalizace.Při úmrtí pacienta během hospitalizace činí skartační lhůta zdravotnické dokumentace lůžkové péče 10 let ode dne úmrtí pacienta.
12Který orgán státní správy plní úkoly v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a epidemiologického dozoru podle zákona č. 258/2000 Sb.?Krajské hygienické stanice (KHS) a Ministerstvo zdravotnictví v čele s hlavním hygienikem České republiky.Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví upravuje povinná očkování, protiepidemická opatření (izolaci a karanténní opatření), hlášení infekčních onemocnění a kategorizaci prací podle rizikových faktorů (kategorie 1 až 4).
13Jaká je minimální časová dostupnost lůžkové a ambulantní zdravotní péče a výjezdové základny ZZS podle nařízení vlády č. 307/2012 Sb. o místní a časové dostupnosti?Výjezd ZZS musí dorazit na místo události do 20 minut od přijetí výzvy a praktický lékař musí být dostupný do 35 minut.Akutní lůžková péče v oborech vnitřní lékařství, chirurgie, pediatrie a gynekologie a porodnictví musí být dostupná do 45 minut jízdy osobním automobilem.
14Jaké jsou roční ochranné limity na započitatelné doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky podle § 16b zákona č. 48/1997 Sb.?Obecný limit je 5 000 Kč, pro děti do 18 let a osoby od 65 let 1 000 Kč a pro osoby od 70 let či invalidní ve II. a III. stupni 500 Kč.Dosáhne-li pojištěnec v kalendářním roce svého ochranného limitu, systém eRecept přímo v lékárně automaticky odečte započitatelný doplatek nad limit a pojištěnec jej již neplatí.
15Na jakém principu je založen odběr tkání a orgánů od zemřelých dárců v České republice podle transplantačního zákona č. 285/2002 Sb.?Na principu předpokládaného souhlasu, pokud občan za života nevyjádřil prokazatelný nesouhlas v Národním registru (NROD).Smrt dárce se před odběrem orgánů zjišťuje buď prokázáním nevratné zástavy krevního oběhu, nebo prokázáním nevratné ztráty funkce celého mozku včetně mozkového kmene (smrt mozku) minimálně dvoučlennou komisí lékařů.
16Jakou roli plní v českém zdravotnictví Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR)?SÚKL rozhoduje o registraci, cenách a úhradách léčiv a provozuje eRecept; ÚZIS spravuje Národní zdravotnický informační systém (NZIS).Mezi klíčové národní zdravotní registry spravované ÚZIS ČR patří Národní onkologický registr (NOR), Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP) či Národní registr reprodukčního zdraví.
17Z kolika částí se skládá aprobační zkouška lékařů s odbornou způsobilostí ze zemí mimo EU podle zákona č. 95/2004 Sb. a vyhlášky č. 117/2018 Sb.?Ze 4 částí: písemného odborného testu, testu ze systému zdravotnictví a práva, 6měsíční stáže s 5 kazuistikami a ústní zkoušky.Organizací písemných testů i ústní části aprobační zkoušky je Ministerstvem zdravotnictví ČR pověřen Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).
18Jak se liší odborná způsobilost, zvláštní odborná způsobilost a specializovaná způsobilost lékaře podle zákona č. 95/2004 Sb.?Odborná se získává studiem (výkon pod odborným dohledem), specializovaná atestací (samostatný výkon) a zvláštní nástavbovým oborem.Lékař s odbornou způsobilostí po absolvování základního kmene (trvajícího 24 až 30 měsíců podle oboru) a před atestací může vykonávat určené činnosti pod odborným dozorem.
19Co je negativní revers (§ 34 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb.) a jaké náležitosti musí splňovat?Písemné prohlášení pacienta o odmítnutí zdravotních služeb po opakovaném poučení o možných následcích pro jeho zdraví či život.Odmítá-li pacient negativní revers podepsat nebo toho není schopen, zaznamená se odmítnutí do zdravotnické dokumentace a podepíše je zdravotnický pracovník a svědek.
20Do jakého týdne těhotenství lze v ČR provést umělé přerušení těhotenství (interrupci) na žádost ženy a do jakého týdne ze zdravotních či genetických důvodů podle zákona č. 66/1986 Sb.?Na písemnou žádost ženy do 12. týdne těhotenství a ze zdravotních či genetických důvodů až do 24. týdne těhotenství.U dívky mladší 16 let je k provedení umělého přerušení těhotenství na žádost nutný souhlas zákonného zástupce, u dívky ve věku 16 až 18 let poskytovatel po výkonu zákonného zástupce vyrozumí.
21Která stavovská organizace v ČR sdružuje všechny lékaře vykonávající povolání na území ČR na základě povinného členství a jaký zákon ji upravuje?Česká lékařská komora (ČLK) podle zákona č. 220/1991 Sb. (pro zubaře Česká stomatologická komora a pro farmaceuty Česká lékárnická komora).Komora vede registr členů, vydává licence k výkonu soukromé praxe a výkonu funkce odborného zástupce a prostřednictvím čestné rady a revizní komise vykonává disciplinární pravomoc nad dodržováním Etického kodexu ČLK.
22Jaká je výše regulačního poplatku za využití lékařské pohotovostní služby nebo zubní pohotovostní služby podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb.?Pojištěnec hradí regulační poplatek 90 Kč za využití lékařské či zubní pohotovostní služby, nedojde-li k následné hospitalizaci.Od regulačního poplatku 90 Kč jsou osvobozeny např. osoby umístěné v dětských domovech, pojištěnci v hmotné nouzi nebo případy, kdy ošetřující lékař na pohotovosti shledá, že stav vyžaduje okamžitou hospitalizaci.
23Jaká je standardní doba platnosti elektronického lékařského předpisu (eReceptu) na běžný léčivý přípravek, na antibiotika a na pohotovostní recept v ČR?Standardní platnost eReceptu je 14 kalendářních dnů, u antibiotik 5 dnů a u receptu z pohotovosti nejvýše 1 den po dni vystavení.Předepisující lékař může dobu platnosti eReceptu podle potřeby upravit, nejdéle však na 1 rok (např. u opakovacího receptu na chronickou medikaci).
24Za jak dlouho od zjištění úmrtí smí být tělo zemřelého nejdříve převezeno na patologii a za jak dlouho smí být provedena pitva podle §§ 86 a 88 zákona č. 372/2011 Sb.?Tělo zemřelého lze převézt z oddělení nejdříve po 2 hodinách od zjištění úmrtí lékařem a pitvu lze zahájit rovněž nejdříve po 2 hodinách.Odlišují se 4 druhy pitev: patologicko-anatomická (ke zjištění základní nemoci), zdravotní (při náhlém či násilném úmrtí nebo podezření na pochybení), soudní (nařízená orgány činnými v trestním řízení) a anatomická (pro výuku).
25Které omezovací prostředky taxativně připouští § 39 zákona č. 372/2011 Sb. a za jakých podmínek je lze použít?Úchop, omezení v kurtech, síťové lůžko, místnost pro bezpečný pobyt, ochranný kabátek nebo psychofarmaka, jen k odvrácení ohrožení.Použití omezovacího prostředku musí indikovat lékař (v neodkladném případě jiný zdravotnický pracovník s informováním lékaře bezodkladně) a každé použití se zaznamenává do centrálního registru.
26Jaký je postup při vyřizování stížnosti proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb podle § 93 zákona č. 372/2011 Sb.?Poskytovatel vyřídí stížnost do 30 dnů; nesouhlasí-li stěžovatel s vyřízením, může podat stížnost příslušnému krajskému úřadu.Správní orgán (krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb) vyřídí stížnost do 30 dnů, při ustavení nezávislého odborníka do 90 dnů a při ustavení nezávislé odborné komise do 120 dnů.
27Za jakých podmínek může revizní lékař zdravotní pojišťovny povolit výjimečnou úhradu jinak nehrazených zdravotních služeb podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb.?Je-li poskytnutí těchto zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (s předchozím souhlasem pojišťovny).Institut § 16 se v praxi nejčastěji využívá ke schválení výjimečné úhrady vysoce inovativních léčivých přípravků (např. v onkologii či u vzácných onemocnění), které dosud nemají stanovenou standardní úhradu ze zdravotního pojištění.
28Co je dříve vyslovené přání podle § 36 zákona č. 372/2011 Sb. a jaké formální náležitosti musí mít, aby bylo pro poskytovatele závazné?Předem vyslovený souhlas či nesouhlas s budoucí péčí; musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a písemným poučením lékaře.Dříve vyslovené přání nelze uplatnit u nezletilých nebo u osob s omezenou svéprávností a poskytovatel je nesmí respektovat, pokud nabádá k aktivnímu způsobení smrti nebo ohrožuje jiné osoby.
29Jak často a k jakým termínům může pojištěnec změnit zdravotní pojišťovnu podle § 11a zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění?Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je pojištěnec povinen podat v průběhu pololetí bezprostředně předcházejícímu tomu kalendářnímu pololetí, v němž má ke změně dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny (tj. do 31. března nebo 30. září).
30Kolik otázek, jaký časový limit a jakou minimální hranici úspěšnosti má 2. část aprobační zkoušky (test ze systému zdravotnictví a základů práva v ČR)?Písemný test obsahuje od roku 2026 celkem 15 otázek s časovým limitem 20 minut a hranicí úspěšnosti nejméně 60 % (9 správných odpovědí).Podle § 34 zákona č. 95/2004 Sb. a vyhlášky č. 117/2018 Sb. se všechny části aprobační zkoušky (včetně obou písemných testů i ústní zkoušky) konají výhradně v českém jazyce.
31V jaké lhůtě musí poskytovatel oznámit soudu převzetí pacienta do hospitalizace bez souhlasu a v jaké lhůtě soud rozhodne v detenčním řízení?Poskytovatel oznámí hospitalizaci soudu do 24 hodin a soud v první fázi detenčního řízení rozhodne o přípustnosti převzetí do 7 dnů.Následně v druhé fázi detenčního řízení soud na základě znaleckého posudku rozhodne do 3 měsíců o přípustnosti dalšího držení pacienta ve zdravotnickém zařízení (nejdéle na 1 rok).
32V jakých zákonných případech dochází k prolomení povinné mlčenlivosti zdravotnického pracovníka (§ 51 zákona č. 372/2011 Sb.) bez souhlasu pacienta?Při oznamovací či překážkové povinnosti dle TZ (§ 367–368), se souhlasem soudce a pro potřeby SÚKL, ÚZIS, ČSSZ a zdravotních pojišťoven.Nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ) se vztahuje na aktivně připravované či páchané závažné trestné činy a neoznámení trestného činu (§ 368 TZ) na vybrané již spáchané trestné činy (např. vraždu nebo týrání svěřené osoby).