Daňový poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška II (Daně z příjmů a Účetnictví)
Příprava na Dílčí zkoušku II kvalifikační zkoušky na daňového poradce (KDP ČR): daň z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb. (DPFO sazby 15 % a 23 % nad 36násobek průměrné mzdy, 5 dílčích základů daně § 6–10, výdajové paušály 80 %/60 %/40 %/30 %, paušální daň ve 3 pásmech, DPPO sazba 21 %, daňově uznatelné a neuznatelné náklady § 24–25, nízká kapitalizace, odpisové skupiny 1–6, rovnoměrné a zrychlené odpisy) a účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. (vč. novely od 1. 1. 2026) a Českých účetních standardů.
- Category
- Profesní, lékařské, daňové a dopravní zkoušky v ČR — Aprobační zkouška lékařů (IPVZ), Daňový poradce (KDP ČR), Zkoušky ČNB, Autoškola (eTesty MDČR) a Vůdce malého plavidla (SPS)
- Level
- intermediate
- Languages
- cs → cs
- Cards
- 32
- Markdown
- Daňový poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška II (Daně z příjmů a Účetnictví) (.md)
Flashcards (32)
| # | Front (Term / Question) | Back (Definition / Answer) | Example | Multiple-Choice Options |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Jak funguje test nízké kapitalizace pro finanční náklady z úvěrů a zápůjček od spojených osob podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP? | Daňově neuznatelné jsou finanční náklady z úvěrů od spojených osob z částky převyšující 4násobek vlastního kapitálu (6násobek u bank). | Vedle testu nízké kapitalizace omezuje § 23e ZDP (transpozice směrnice ATAD) nadměrné výpůjční výdaje i od nespojených osob na 30 % daňového ukazatele EBITDA nebo 80 000 000 Kč. | |
| 2 | Za jakých podmínek je příjem fyzické osoby z úplatného převodu cenných papírů nebo podílu v obchodní korporaci osvobozen od DPFO podle § 4 odst. 1 písm. r) a w) ZDP? | Při splnění časového testu držby 3 let u cenných papírů (nebo příjmů do 100 000 Kč) a 5 let u podílu v s.r.o., od roku 2025 do 40 mil. Kč. | Od 1. 1. 2025 platí souhrnný roční limit osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích (a kryptoaktiv po 3 letech) ve výši 40 000 000 Kč na poplatníka. | |
| 3 | Jaká je v roce 2024 a 2025 hranice příjmů u dohody o provedení práce (DPP) bez podepsaného Prohlášení poplatníka, při níž se uplatňuje 15% srážková daň? | Do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele v roce 2024 (od roku 2025 pak částka nedosahující 25 % průměrné mzdy, tj. do 11 499 Kč). | Maximální rozsah práce na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele činí podle zákoníku práce 300 hodin v kalendářním roce. | |
| 4 | V čem spočívá účetní zásada opatrnosti (§ 25 odst. 3 zákona o účetnictví) a pomocí jakých tří nástrojů se v účetnictví realizuje? | Vykazují se jen očekávané ztráty a rizika (nikoli nerealizované zisky), a to pomocí odpisů, opravných položek a účetních rezerv. | Účetní opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku na základě inventarizace a rozpouštějí se, pomine-li důvod pro jejich existenci. | |
| 5 | Jakých 5 dílčích základů daně skládá celkový základ daně z příjmů fyzických osob podle §§ 6 až 10 zákona č. 586/1992 Sb.? | Příjmy ze závislé činnosti (§ 6), ze samostatné činnosti (§ 7), z kapitálového majetku (§ 8), z nájmu (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10). | Daňovou ztrátu lze vykázat a započíst pouze u dílčích základů daně podle § 7 (samostatná činnost) a § 9 (nájem), nikoli však proti dílčímu základu daně ze závislé činnosti (§ 6). | |
| 6 | V jakých termínech a v jaké výši platí poplatníci zálohy na daň z příjmů podle § 38a zákona č. 586/1992 Sb.? | Při poslední známé dani do 30 000 Kč se zálohy neplatí; od 30 000 do 150 000 Kč pololetně 40 % a nad 150 000 Kč čtvrtletně 25 %. | Pololetní zálohy jsou splatné do 15. června a 15. prosince, čtvrtletní zálohy do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. | |
| 7 | Které účetní jednotky jsou povinny účtovat o odložené dani (ČÚS č. 003 / § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) a z čeho odložená daň vzniká? | Jednotky v konsolidačním celku a jednotky sestavující závěrku v plném rozsahu; vzniká z přechodných rozdílů účetní a daňové hodnoty. | Je-li účetní zůstatková cena odpisovaného majetku vyšší než jeho daňová zůstatková cena, vzniká přechodný rozdíl vedoucí k účtování odloženého daňového závazku (MD 592 / D 481). | |
| 8 | Za jakých podmínek jsou podíly na zisku (dividendy) a příjmy z převodu podílu osvobozeny od daně mezi mateřskou a dceřinou společností podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP? | Drží-li mateřská společnost alespoň 10% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců. | Podmínka 12 měsíců může být splněna i dodatečně po výplatě podílu na zisku; u prodeje podílu v dceřiné společnosti nesmí být dceřiná společnost v likvidaci. | |
| 9 | Jaký je účetní rozdíl mezi náklady příštích období (účet 381), výdaji příštích období (účet 383), příjmy příštích období (účet 385) a výnosy příštích období (účet 384)? | Náklady a výnosy příštích období (381, 384) vznikají při platbě před plněním; výdaje a příjmy (383, 385) při plnění před platbou. | Časové rozlišení naplňuje akruální princip (věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů s daným účetním obdobím); účetní jednotka u něj musí znát titul, přesnou částku a období. | |
| 10 | Jak bylo konsolidačním balíčkem od 1. ledna 2024 omezeno daňové odpisování osobních automobilů kategorie M1 podle § 30c a § 29 ZDP? | U osobních automobilů kategorie M1 pořízených od 1. 1. 2024 je úhrn daňově uznatelných odpisů zastropován na částku 2 000 000 Kč. | Má-li osobní automobil M1 vstupní cenu 3 000 000 Kč, je daňově uznatelná pouze poměrná část (2/3) ročních odpisů, tj. v souhrnu maximálně 2 000 000 Kč (omezení neplatí pro sanitní, pohřební a taxislužbová vozidla). | |
| 11 | Jaká je sazba srážkové daně (§ 36 ZDP) u dividend vyplácených do zahraničí rezidentům smluvních států a rezidentům nesmluvních států (daňových rájů)? | Základní sazba srážkové daně činí 15 % (snížená případně smlouvou o zamezení dvojího zdanění) a pro rezidenty nesmluvních států 35 %. | Plátce daně je povinen srážkovou daň srazit při výplatě či připsání příjmu a odvést ji správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce. | |
| 12 | Jaké části tvoří účetní závěrku podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví? | Rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, a u středních a velkých jednotek též přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu. | Účetní závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (§ 7 odst. 1 zákona o účetnictví). | |
| 13 | Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) podle § 21 zákona o daních z příjmů od zdaňovacího období započatého v roce 2024? | Obecná sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 % ze základu daně sníženého o položky snižující základ daně a odčitatelné položky. | U základních investičních fondů (§ 17b) zůstává zachována snížená sazba DPPO ve výši 5 % a u fondů penzijní společnosti sazba 0 %. | |
| 14 | Kolik odpisových skupin hmotného majetku rozlišuje zákon o daních z příjmů (§ 30 ZDP) a jaká je minimální doba odpisování v jednotlivých skupinách? | Celkem 6 odpisových skupin s dobou odpisování: 1. sk. 3 roky, 2. sk. 5 let, 3. sk. 10 let, 4. sk. 20 let, 5. sk. 30 let a 6. sk. 50 let. | Do 1. skupiny patří např. počítače a kancelářské stroje, do 2. skupiny osobní automobily a nábytek, do 5. skupiny výrobní budovy a do 6. skupiny administrativní budovy, hotely a obchodní domy. | |
| 15 | Které 4 funkční měny mohou účetní jednotky v České republice nově používat pro vedení účetnictví od 1. ledna 2024 podle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví? | Českou korunu (CZK), anebo cizí měnu euro (EUR), americký dolar (USD) či britskou libru (GBP), pokud jde o funkční měnu účetní jednotky. | Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí; v této měně lze od roku 2024 sestavovat i přiznání k DPPO (daň se však platí či přepočítává podle pravidel ZDP). | |
| 16 | Za jakých podmínek má obchodní společnost povinnost ověřit účetní závěrku auditorem podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví? | Od 1. 1. 2026 velké a střední účetní jednotky (překročení min. 2 ze 3 kritérií: aktiva 120 mil. Kč, obrat 240 mil. Kč, 50 zaměstnanců). | Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2026 (zákon č. 316/2025 Sb.) zrušila povinný audit pro malé účetní jednotky; kritéria se posuzují za běžné i předchozí období a vybrané velké jednotky vyhotovují též zprávu o udržitelnosti (ESG). | |
| 17 | Od jaké vstupní ceny se samostatné hmotné movité věci a technické zhodnocení považují za hmotný majetek pro účely daňového odpisování podle § 26 ZDP? | Od vstupní ceny převyšující 80 000 Kč (s dobou provozně-technické funkce delší než 1 rok). | Hranice 80 000 Kč byla zavedena od 1. 1. 2021 (dříve 40 000 Kč); zároveň byly zrušeny daňové odpisy nehmotného majetku (§ 32a), takže u nově pořízeného nehmotného majetku jsou daňově uznatelné přímo účetní odpisy. | |
| 18 | Jak se v českém účetnictví liší dohadné položky aktivní a pasivní (účty 388 a 389) od účtů časového rozlišení a od rezerv? | U dohadných položek je jistý titul i období, ale není známa přesná výše; u rezerv není jistá ani přesná výše, ani okamžik čerpání. | Nevyfakturované dodávky materiálu či služeb ke konci účetního období se účtují prostřednictvím dohadných účtů pasivních (účet 389), zatímco očekávaná pojistná náhrada od pojišťovny na dohadné účty aktivní (účet 388). | |
| 19 | Jak se podle § 25 zákona o účetnictví oceňuje majetek při pořízení koupí, vlastní činností a bezúplatném nabytí? | Při koupi pořizovací cenou (vč. vedlejších nákladů), při vlastní výrobě vlastními náklady a při bezúplatném nabytí reprodukční cenou. | Do pořizovací ceny dlouhodobého majetku vstupují např. doprava, montáž a clo, naopak do ní nevstupují kurzové rozdíly, smluvní pokuty ani náklady na zaškolení pracovníků. | |
| 20 | Jaká je výše základní slevy na poplatníka a které slevy na dani byly zrušeny konsolidačním balíčkem od 1. 1. 2024 (§ 35ba ZDP)? | Základní sleva činí 30 840 Kč ročně; zrušeny byly sleva na studenta a školkovné a sleva na manžela byla omezena na péči o dítě do 3 let. | Slevu na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč (s vlastními příjmy do 68 000 Kč ročně) lze od roku 2024 uplatnit pouze tehdy, žije-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem do 3 let věku. | |
| 21 | Jak se od roku 2024 zdaňuje nepeněžní příjem zaměstnance při bezplatném poskytnutí služebního vozidla i pro soukromé účely podle § 6 odst. 6 ZDP? | Přičítá se 1 % ze vstupní ceny vozidla vč. DPH za každý započatý měsíc (0,5 % u nízkoemisního a 0,25 % u bezemisního), min. 1 000 Kč. | Minimální měsíční částka tohoto nepeněžního příjmu činí vždy alespoň 1 000 Kč; pohonné hmoty spotřebované na soukromé jízdy musí hradit zaměstnanec, jinak jde o další zdanitelný příjem. | |
| 22 | Jaký je od 1. ledna 2024 souhrnný roční limit pro osvobození nepeněžních zaměstnaneckých benefitů (sport, kultura, zdraví, rekreace) u zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP? | Nepeněžní benefity jsou u zaměstnance osvobozeny v úhrnu do poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (a zvlášť u zdraví od roku 2025). | Pro rok 2024 činil tento souhrnný limit poloviny průměrné mzdy 21 983,50 Kč; do tohoto limitu jsou plnění u zaměstnance osvobozena a u zaměstnavatele daňově neuznatelná (§ 25 odst. 1 písm. h) ZDP). | |
| 23 | Jaké sazby daně z příjmů fyzických osob (DPFO) platí v ČR podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb. po konsolidačním balíčku od 1. ledna 2024? | Sazba 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a progresivní sazba 23 % pro část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy. | Konsolidační balíček snížil hranici pro uplatnění 23% sazby z původního 48násobku na 36násobek průměrné mzdy (v roce 2024 činila tato hranice 1 582 812 Kč, v roce 2025 pak 1 676 052 Kč a v roce 2026 činí 1 762 812 Kč ročně). | |
| 24 | Jaké jsou časové testy pro osvobození příjmů fyzické osoby z prodeje nemovitých věcí určených k bydlení podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP? | Dva roky bydliště v nemovitosti před prodejem (nebo použití prostředků na vlastní bytovou potřebu) a 10 let u ostatních nemovitostí. | Podmínku použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je poplatník povinen oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, v němž prostředky přijal. | |
| 25 | Jaké jsou roční částky daňového zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti (§ 35c ZDP) a za jakých podmínek vzniká nárok na daňový bonus? | Činí 15 204 Kč na 1. dítě, 22 320 Kč na 2. dítě a 27 840 Kč na 3. a další; bonus vzniká při příjmech dle § 6 a § 7 od 6násobku min. mzdy. | Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; minimální vyplacený daňový bonus činí 100 Kč a horní hranice bonusu již není zastropována. | |
| 26 | Kdo může vstoupit do dobrovolného režimu paušální daně podle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. a do kolika pásem je rozdělen? | OSVČ, která není plátcem DPH, nevykonává závislou činnost a má příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč ročně (režim má 3 pásma). | První pásmo platí pro příjmy do 1 mil. Kč (resp. do 1,5 mil. nebo 2 mil. Kč u činností s 60% či 80% paušálem), druhé pásmo do 1,5 mil. Kč a třetí pásmo do 2 mil. Kč; oznámení o vstupu se podává do 10. ledna. | |
| 27 | Jaké procentní sazby výdajů z příjmů (výdajové paušály) a maximální korunové stropy platí pro OSVČ podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů? | 80 % pro zemědělce a řemesla, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání a 30 % pro nájem (vždy z příjmů max. do 2 mil. Kč). | Maximální uplatnitelný paušální výdaj tak činí 1 600 000 Kč (u 80 %), 1 200 000 Kč (u 60 %), 800 000 Kč (u 40 %) a 600 000 Kč (u 30 %). | |
| 28 | Jaké podmínky musí být splněny pro tvorbu zákonných daňově uznatelných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám podle zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách? | Pohledávka musela být při vzniku zaúčtována do zdanitelných výnosů, nesmí být promlčená a nesmí jít o pohledávku za spojenou osobou. | Pro „malé“ pohledávky do 30 000 Kč po splatnosti nad 12 měsíců lze tvořit 100% opravnou položku (§ 8c); u větších pohledávek mimo insolvenci lze podle § 8a tvořit až 50 % po 18 měsících a 100 % po 30 měsících od splatnosti. | |
| 29 | Které typické náklady jsou daňově neuznatelné podle § 25 zákona o daních z příjmů (vč. změny u tichého vína od roku 2024)? | Náklady na reprezentaci a pohoštění (od roku 2024 i dary tichého vína), penále a pokuty, manka a škody nad náhrady a účetní rezervy. | Reklamní a propagační předměty opatřené jménem nebo ochrannou známkou poplatníka v hodnotě do 500 Kč bez DPH za kus zůstávají daňově uznatelné, avšak s výjimkou předmětů podléhajících spotřební dani (včetně tichého vína). | |
| 30 | Jaká je obecná klauzule daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) podle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů? | Daňově uznatelné jsou výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, prokázané poplatníkem a nezakázané v § 25. | Některé náklady jsou podle § 24 odst. 2 písm. zp) daňově uznatelné až v okamžiku jejich zaplacení (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení nebo daň z nemovitých věcí). | |
| 31 | Jaké čtyři kategorie účetních jednotek rozlišuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví (§ 1b) podle výše aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců? | Mikro, malé, střední a velké účetní jednotky podle toho, zda k rozvahovému dni překračují alespoň 2 ze 3 stanovených hraničních kritérií. | Od 1. 1. 2026 (zákon č. 316/2025 Sb.) nesmí mikro účetní jednotka překročit alespoň dvě z hodnot: aktiva celkem 11 000 000 Kč, roční čistý obrat 22 000 000 Kč a 10 zaměstnanců (u malé 120 mil. Kč / 240 mil. Kč / 50 a u střední 600 mil. Kč / 1,2 mld. Kč / 250). | |
| 32 | Jak se liší výpočet rovnoměrných (§ 31) a zrychlených (§ 32) daňových odpisů a lze zvolený způsob odpisování v průběhu odpisování změnit? | Rovnoměrné odpisy užívají procentní sazby ze vstupní ceny, zrychlené koeficienty ze zůstatkové ceny; zvolený způsob již nelze změnit. | U zrychleného odpisování se v 1. roce vstupní cena dělí koeficientem $k_1$ a v dalších letech se dvojnásobek zůstatkové ceny dělí výrazem $(k_2 - n)$, kde $n$ je počet let, po které byl majetek již odpisován. |