Daňový poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška II (Daně z příjmů a Účetnictví)

Příprava na Dílčí zkoušku II kvalifikační zkoušky na daňového poradce (KDP ČR): daň z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb. (DPFO sazby 15 % a 23 % nad 36násobek průměrné mzdy, 5 dílčích základů daně § 6–10, výdajové paušály 80 %/60 %/40 %/30 %, paušální daň ve 3 pásmech, DPPO sazba 21 %, daňově uznatelné a neuznatelné náklady § 24–25, nízká kapitalizace, odpisové skupiny 1–6, rovnoměrné a zrychlené odpisy) a účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. (vč. novely od 1. 1. 2026) a Českých účetních standardů.

Category
Profesní, lékařské, daňové a dopravní zkoušky v ČR — Aprobační zkouška lékařů (IPVZ), Daňový poradce (KDP ČR), Zkoušky ČNB, Autoškola (eTesty MDČR) a Vůdce malého plavidla (SPS)
Level
intermediate
Languages
cs → cs
Cards
32
Markdown
Daňový poradce (KDP ČR) — Dílčí zkouška II (Daně z příjmů a Účetnictví) (.md)

Flashcards (32)

#Front (Term / Question)Back (Definition / Answer)ExampleMultiple-Choice Options
1Jak funguje test nízké kapitalizace pro finanční náklady z úvěrů a zápůjček od spojených osob podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP?Daňově neuznatelné jsou finanční náklady z úvěrů od spojených osob z částky převyšující 4násobek vlastního kapitálu (6násobek u bank).Vedle testu nízké kapitalizace omezuje § 23e ZDP (transpozice směrnice ATAD) nadměrné výpůjční výdaje i od nespojených osob na 30 % daňového ukazatele EBITDA nebo 80 000 000 Kč.
2Za jakých podmínek je příjem fyzické osoby z úplatného převodu cenných papírů nebo podílu v obchodní korporaci osvobozen od DPFO podle § 4 odst. 1 písm. r) a w) ZDP?Při splnění časového testu držby 3 let u cenných papírů (nebo příjmů do 100 000 Kč) a 5 let u podílu v s.r.o., od roku 2025 do 40 mil. Kč.Od 1. 1. 2025 platí souhrnný roční limit osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích (a kryptoaktiv po 3 letech) ve výši 40 000 000 Kč na poplatníka.
3Jaká je v roce 2024 a 2025 hranice příjmů u dohody o provedení práce (DPP) bez podepsaného Prohlášení poplatníka, při níž se uplatňuje 15% srážková daň?Do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele v roce 2024 (od roku 2025 pak částka nedosahující 25 % průměrné mzdy, tj. do 11 499 Kč).Maximální rozsah práce na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele činí podle zákoníku práce 300 hodin v kalendářním roce.
4V čem spočívá účetní zásada opatrnosti (§ 25 odst. 3 zákona o účetnictví) a pomocí jakých tří nástrojů se v účetnictví realizuje?Vykazují se jen očekávané ztráty a rizika (nikoli nerealizované zisky), a to pomocí odpisů, opravných položek a účetních rezerv.Účetní opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku na základě inventarizace a rozpouštějí se, pomine-li důvod pro jejich existenci.
5Jakých 5 dílčích základů daně skládá celkový základ daně z příjmů fyzických osob podle §§ 6 až 10 zákona č. 586/1992 Sb.?Příjmy ze závislé činnosti (§ 6), ze samostatné činnosti (§ 7), z kapitálového majetku (§ 8), z nájmu (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10).Daňovou ztrátu lze vykázat a započíst pouze u dílčích základů daně podle § 7 (samostatná činnost) a § 9 (nájem), nikoli však proti dílčímu základu daně ze závislé činnosti (§ 6).
6V jakých termínech a v jaké výši platí poplatníci zálohy na daň z příjmů podle § 38a zákona č. 586/1992 Sb.?Při poslední známé dani do 30 000 Kč se zálohy neplatí; od 30 000 do 150 000 Kč pololetně 40 % a nad 150 000 Kč čtvrtletně 25 %.Pololetní zálohy jsou splatné do 15. června a 15. prosince, čtvrtletní zálohy do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.
7Které účetní jednotky jsou povinny účtovat o odložené dani (ČÚS č. 003 / § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) a z čeho odložená daň vzniká?Jednotky v konsolidačním celku a jednotky sestavující závěrku v plném rozsahu; vzniká z přechodných rozdílů účetní a daňové hodnoty.Je-li účetní zůstatková cena odpisovaného majetku vyšší než jeho daňová zůstatková cena, vzniká přechodný rozdíl vedoucí k účtování odloženého daňového závazku (MD 592 / D 481).
8Za jakých podmínek jsou podíly na zisku (dividendy) a příjmy z převodu podílu osvobozeny od daně mezi mateřskou a dceřinou společností podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP?Drží-li mateřská společnost alespoň 10% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců.Podmínka 12 měsíců může být splněna i dodatečně po výplatě podílu na zisku; u prodeje podílu v dceřiné společnosti nesmí být dceřiná společnost v likvidaci.
9Jaký je účetní rozdíl mezi náklady příštích období (účet 381), výdaji příštích období (účet 383), příjmy příštích období (účet 385) a výnosy příštích období (účet 384)?Náklady a výnosy příštích období (381, 384) vznikají při platbě před plněním; výdaje a příjmy (383, 385) při plnění před platbou.Časové rozlišení naplňuje akruální princip (věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů s daným účetním obdobím); účetní jednotka u něj musí znát titul, přesnou částku a období.
10Jak bylo konsolidačním balíčkem od 1. ledna 2024 omezeno daňové odpisování osobních automobilů kategorie M1 podle § 30c a § 29 ZDP?U osobních automobilů kategorie M1 pořízených od 1. 1. 2024 je úhrn daňově uznatelných odpisů zastropován na částku 2 000 000 Kč.Má-li osobní automobil M1 vstupní cenu 3 000 000 Kč, je daňově uznatelná pouze poměrná část (2/3) ročních odpisů, tj. v souhrnu maximálně 2 000 000 Kč (omezení neplatí pro sanitní, pohřební a taxislužbová vozidla).
11Jaká je sazba srážkové daně (§ 36 ZDP) u dividend vyplácených do zahraničí rezidentům smluvních států a rezidentům nesmluvních států (daňových rájů)?Základní sazba srážkové daně činí 15 % (snížená případně smlouvou o zamezení dvojího zdanění) a pro rezidenty nesmluvních států 35 %.Plátce daně je povinen srážkovou daň srazit při výplatě či připsání příjmu a odvést ji správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce.
12Jaké části tvoří účetní závěrku podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví?Rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, a u středních a velkých jednotek též přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu.Účetní závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (§ 7 odst. 1 zákona o účetnictví).
13Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) podle § 21 zákona o daních z příjmů od zdaňovacího období započatého v roce 2024?Obecná sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 % ze základu daně sníženého o položky snižující základ daně a odčitatelné položky.U základních investičních fondů (§ 17b) zůstává zachována snížená sazba DPPO ve výši 5 % a u fondů penzijní společnosti sazba 0 %.
14Kolik odpisových skupin hmotného majetku rozlišuje zákon o daních z příjmů (§ 30 ZDP) a jaká je minimální doba odpisování v jednotlivých skupinách?Celkem 6 odpisových skupin s dobou odpisování: 1. sk. 3 roky, 2. sk. 5 let, 3. sk. 10 let, 4. sk. 20 let, 5. sk. 30 let a 6. sk. 50 let.Do 1. skupiny patří např. počítače a kancelářské stroje, do 2. skupiny osobní automobily a nábytek, do 5. skupiny výrobní budovy a do 6. skupiny administrativní budovy, hotely a obchodní domy.
15Které 4 funkční měny mohou účetní jednotky v České republice nově používat pro vedení účetnictví od 1. ledna 2024 podle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví?Českou korunu (CZK), anebo cizí měnu euro (EUR), americký dolar (USD) či britskou libru (GBP), pokud jde o funkční měnu účetní jednotky.Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí; v této měně lze od roku 2024 sestavovat i přiznání k DPPO (daň se však platí či přepočítává podle pravidel ZDP).
16Za jakých podmínek má obchodní společnost povinnost ověřit účetní závěrku auditorem podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví?Od 1. 1. 2026 velké a střední účetní jednotky (překročení min. 2 ze 3 kritérií: aktiva 120 mil. Kč, obrat 240 mil. Kč, 50 zaměstnanců).Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2026 (zákon č. 316/2025 Sb.) zrušila povinný audit pro malé účetní jednotky; kritéria se posuzují za běžné i předchozí období a vybrané velké jednotky vyhotovují též zprávu o udržitelnosti (ESG).
17Od jaké vstupní ceny se samostatné hmotné movité věci a technické zhodnocení považují za hmotný majetek pro účely daňového odpisování podle § 26 ZDP?Od vstupní ceny převyšující 80 000 Kč (s dobou provozně-technické funkce delší než 1 rok).Hranice 80 000 Kč byla zavedena od 1. 1. 2021 (dříve 40 000 Kč); zároveň byly zrušeny daňové odpisy nehmotného majetku (§ 32a), takže u nově pořízeného nehmotného majetku jsou daňově uznatelné přímo účetní odpisy.
18Jak se v českém účetnictví liší dohadné položky aktivní a pasivní (účty 388 a 389) od účtů časového rozlišení a od rezerv?U dohadných položek je jistý titul i období, ale není známa přesná výše; u rezerv není jistá ani přesná výše, ani okamžik čerpání.Nevyfakturované dodávky materiálu či služeb ke konci účetního období se účtují prostřednictvím dohadných účtů pasivních (účet 389), zatímco očekávaná pojistná náhrada od pojišťovny na dohadné účty aktivní (účet 388).
19Jak se podle § 25 zákona o účetnictví oceňuje majetek při pořízení koupí, vlastní činností a bezúplatném nabytí?Při koupi pořizovací cenou (vč. vedlejších nákladů), při vlastní výrobě vlastními náklady a při bezúplatném nabytí reprodukční cenou.Do pořizovací ceny dlouhodobého majetku vstupují např. doprava, montáž a clo, naopak do ní nevstupují kurzové rozdíly, smluvní pokuty ani náklady na zaškolení pracovníků.
20Jaká je výše základní slevy na poplatníka a které slevy na dani byly zrušeny konsolidačním balíčkem od 1. 1. 2024 (§ 35ba ZDP)?Základní sleva činí 30 840 Kč ročně; zrušeny byly sleva na studenta a školkovné a sleva na manžela byla omezena na péči o dítě do 3 let.Slevu na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč (s vlastními příjmy do 68 000 Kč ročně) lze od roku 2024 uplatnit pouze tehdy, žije-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem do 3 let věku.
21Jak se od roku 2024 zdaňuje nepeněžní příjem zaměstnance při bezplatném poskytnutí služebního vozidla i pro soukromé účely podle § 6 odst. 6 ZDP?Přičítá se 1 % ze vstupní ceny vozidla vč. DPH za každý započatý měsíc (0,5 % u nízkoemisního a 0,25 % u bezemisního), min. 1 000 Kč.Minimální měsíční částka tohoto nepeněžního příjmu činí vždy alespoň 1 000 Kč; pohonné hmoty spotřebované na soukromé jízdy musí hradit zaměstnanec, jinak jde o další zdanitelný příjem.
22Jaký je od 1. ledna 2024 souhrnný roční limit pro osvobození nepeněžních zaměstnaneckých benefitů (sport, kultura, zdraví, rekreace) u zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP?Nepeněžní benefity jsou u zaměstnance osvobozeny v úhrnu do poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (a zvlášť u zdraví od roku 2025).Pro rok 2024 činil tento souhrnný limit poloviny průměrné mzdy 21 983,50 Kč; do tohoto limitu jsou plnění u zaměstnance osvobozena a u zaměstnavatele daňově neuznatelná (§ 25 odst. 1 písm. h) ZDP).
23Jaké sazby daně z příjmů fyzických osob (DPFO) platí v ČR podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb. po konsolidačním balíčku od 1. ledna 2024?Sazba 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a progresivní sazba 23 % pro část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy.Konsolidační balíček snížil hranici pro uplatnění 23% sazby z původního 48násobku na 36násobek průměrné mzdy (v roce 2024 činila tato hranice 1 582 812 Kč, v roce 2025 pak 1 676 052 Kč a v roce 2026 činí 1 762 812 Kč ročně).
24Jaké jsou časové testy pro osvobození příjmů fyzické osoby z prodeje nemovitých věcí určených k bydlení podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP?Dva roky bydliště v nemovitosti před prodejem (nebo použití prostředků na vlastní bytovou potřebu) a 10 let u ostatních nemovitostí.Podmínku použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je poplatník povinen oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, v němž prostředky přijal.
25Jaké jsou roční částky daňového zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti (§ 35c ZDP) a za jakých podmínek vzniká nárok na daňový bonus?Činí 15 204 Kč na 1. dítě, 22 320 Kč na 2. dítě a 27 840 Kč na 3. a další; bonus vzniká při příjmech dle § 6 a § 7 od 6násobku min. mzdy.Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; minimální vyplacený daňový bonus činí 100 Kč a horní hranice bonusu již není zastropována.
26Kdo může vstoupit do dobrovolného režimu paušální daně podle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. a do kolika pásem je rozdělen?OSVČ, která není plátcem DPH, nevykonává závislou činnost a má příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč ročně (režim má 3 pásma).První pásmo platí pro příjmy do 1 mil. Kč (resp. do 1,5 mil. nebo 2 mil. Kč u činností s 60% či 80% paušálem), druhé pásmo do 1,5 mil. Kč a třetí pásmo do 2 mil. Kč; oznámení o vstupu se podává do 10. ledna.
27Jaké procentní sazby výdajů z příjmů (výdajové paušály) a maximální korunové stropy platí pro OSVČ podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů?80 % pro zemědělce a řemesla, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání a 30 % pro nájem (vždy z příjmů max. do 2 mil. Kč).Maximální uplatnitelný paušální výdaj tak činí 1 600 000 Kč (u 80 %), 1 200 000 Kč (u 60 %), 800 000 Kč (u 40 %) a 600 000 Kč (u 30 %).
28Jaké podmínky musí být splněny pro tvorbu zákonných daňově uznatelných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám podle zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách?Pohledávka musela být při vzniku zaúčtována do zdanitelných výnosů, nesmí být promlčená a nesmí jít o pohledávku za spojenou osobou.Pro „malé“ pohledávky do 30 000 Kč po splatnosti nad 12 měsíců lze tvořit 100% opravnou položku (§ 8c); u větších pohledávek mimo insolvenci lze podle § 8a tvořit až 50 % po 18 měsících a 100 % po 30 měsících od splatnosti.
29Které typické náklady jsou daňově neuznatelné podle § 25 zákona o daních z příjmů (vč. změny u tichého vína od roku 2024)?Náklady na reprezentaci a pohoštění (od roku 2024 i dary tichého vína), penále a pokuty, manka a škody nad náhrady a účetní rezervy.Reklamní a propagační předměty opatřené jménem nebo ochrannou známkou poplatníka v hodnotě do 500 Kč bez DPH za kus zůstávají daňově uznatelné, avšak s výjimkou předmětů podléhajících spotřební dani (včetně tichého vína).
30Jaká je obecná klauzule daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) podle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů?Daňově uznatelné jsou výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, prokázané poplatníkem a nezakázané v § 25.Některé náklady jsou podle § 24 odst. 2 písm. zp) daňově uznatelné až v okamžiku jejich zaplacení (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení nebo daň z nemovitých věcí).
31Jaké čtyři kategorie účetních jednotek rozlišuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví (§ 1b) podle výše aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců?Mikro, malé, střední a velké účetní jednotky podle toho, zda k rozvahovému dni překračují alespoň 2 ze 3 stanovených hraničních kritérií.Od 1. 1. 2026 (zákon č. 316/2025 Sb.) nesmí mikro účetní jednotka překročit alespoň dvě z hodnot: aktiva celkem 11 000 000 Kč, roční čistý obrat 22 000 000 Kč a 10 zaměstnanců (u malé 120 mil. Kč / 240 mil. Kč / 50 a u střední 600 mil. Kč / 1,2 mld. Kč / 250).
32Jak se liší výpočet rovnoměrných (§ 31) a zrychlených (§ 32) daňových odpisů a lze zvolený způsob odpisování v průběhu odpisování změnit?Rovnoměrné odpisy užívají procentní sazby ze vstupní ceny, zrychlené koeficienty ze zůstatkové ceny; zvolený způsob již nelze změnit.U zrychleného odpisování se v 1. roce vstupní cena dělí koeficientem $k_1$ a v dalších letech se dvojnásobek zůstatkové ceny dělí výrazem $(k_2 - n)$, kde $n$ je počet let, po které byl majetek již odpisován.