Jaké jsou základní zásady činnosti správních orgánů zakotvené v § 2 až § 8 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.)?

Zásada zákonnosti (legality – § 2 odst. 1), zákaz zneužití správního uvážení a zásada proporcionality (§ 2 odst. 2), zásada ochrany dobré víry a oprávněných zájmů (§ 2 odst. 3), zásada souladu s veřejným zájmem a legitimního očekávání (předvídatelnosti – uplatňování shodného přístupu v typově shodných případech, § 2 odst. 4), zásada materiální pravdy (§ 3), zásada veřejné správy jako služby veřejnosti a poučovací povinnost (§ 4), zásada rychlosti a hospodárnosti (§ 6), zásada procesní rovnosti (§ 7) a součinnosti (§ 8) — Zásada legitimního očekávání (§ 2 odst. 4 správního řádu) přikazuje správnímu orgánu dbát, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Zásada materiální pravdy (§ 3) ukládá zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

Zásada formální pravdy, zásada tajnosti správního řízení a zásada neomezeného uvážení správního orgánu

Správní orgán není vázán svými předchozími rozhodnutími v typově shodných případech a může rozhodovat zcela nahodile

Ve správním řízení platí výhradně zásada projednací, takže správní orgán nesmí sám opatřovat žádné podklady pro rozhodnutí

Jak jsou v Listině základních práv a svobod (ú. z. č. 2/1993 Sb.) systematicky rozdělena základní práva a svobody a v čem spočívá výhrada zákona a mez šetření podstaty a smyslu podle čl. 4 Listiny?

Listina dělí práva na: 1. Základní lidská práva a svobody (Hlava druhá, oddíl 1: čl. 6–16, např. právo na život, osobní svoboda, nedotknutelnost osoby a obydlí, vlastnické právo), 2. Politická práva (Hlava druhá, oddíl 2: čl. 17–23, např. svoboda projevu, právo petiční, shromažďovací, sdružovací, volební), 3. Práva národnostních a etnických menšin (Hlava třetí), 4. Hospodářská, sociální a kulturní práva (Hlava čtvrtá – čl. 41 odst. 1: lze se jich domáhat jen v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí), 5. Právo na soudní a jinou právní ochranu (Hlava pátá: čl. 36–40); podle čl. 4 lze povinnosti ukládat a meze základních práv upravovat pouze ZÁKONEM za podmínek stanovených Listinou, přičemž musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu — Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny je častým předmětem ústavních a úřednických otázek: zatímco základních lidských a politických práv i práv na soudní ochranu se lze domáhat přímo z Listiny, vymezených hospodářských, sociálních a kulturních práv (např. práva na hmotné zabezpečení ve stáří či práva na bezplatnou zdravotní péči) se lze domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů.

Všech práv v Listině se lze domáhat pouze v mezích podzákonných vyhlášek ministerstev

Základní lidská práva a svobody může vláda kdykoliv zrušit prostým usnesením vlády

Hospodářská a sociální práva jsou v Listině nadřazena právu na život a osobní svobodě

Jaké jsou služební orgány podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a jaký je rozdíl mezi služebním předpisem a příkazem k výkonu služby?

Služebními orgány jsou vláda, státní tajemník (v ministerstvu a na Úřadu vlády) a vedoucí služebního úřadu (v jiném správním úřadu), přičemž vrchní ředitel sekce pro státní službu na Ministerstvu vnitra řídí a koordinuje státní službu; služební předpisy jsou interní normativní akty závazné pro státní zaměstnance (vydává je vrchní ředitel sekce pro státní službu či služební orgán), kdežto příkaz k výkonu služby je individuální pokyn představeného pro konkrétní úkol — Podle § 84 zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen písemně upozornit představeného, má-li za to, že příkaz k výkonu služby je v rozporu s právním nebo služebním předpisem; trvá-li představený písemně na příkazu, musí jej zaměstnanec splnit, Ledaže by jím spáchal trestný čin nebo správní delikt – v takovém případě příkaz nesmí splnit!

Služební předpisy jsou obecně závazné zákony publikované ve Sbírce zákonů a závazné pro všechny občany ČR

Nejvyšším služebním orgánem je veřejný ochránce práv (ombudsman) v Brně

Státní zaměstnanec nesmí nikdy odmítnout příkaz představeného, ani kdyby jeho splněním spáchal trestný čin

Jak je složen Ústavní soud ČR (sídlo v Brně), kdo jmenuje jeho soudce a jaká je délka jejich funkčního období?

Ústavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných na dobu 10 let prezidentem republiky se souhlasem Senátu Parlamentu ČR (čl. 84 Ústavy ČR; uchazeč musí být bezúhonný občan volitelný do Senátu, tj. min. 40 let, s VŠ právnickým vzděláním a min. 10 lety právní praxe) — Podle čl. 91 Ústavy ČR tvoří soustavu obecných soudů Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud (oba v Brně), vrchní, krajské a okresní soudy. Ústavní soud stojí MIMO soustavu obecných soudů jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy).

Ústavní soud má 20 soudců volených Poslaneckou sněmovnou na doživotí

Ústavní soud sídlí v Praze a jeho soudce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti na dobu 6 let

Ústavní soud je nejvyšším stupněm soustavy obecných soudů nadřízeným Nejvyššímu soudu v běžných trestních věcech

Jaké jsou zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení podle § 71 odst. 3 správního řádu?

Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu; nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, je-li zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, předvolat osobu, ustanovit opatrovníka nebo jde-li o zvlášť složitý případ (celkem tedy až 60 dnů), plus doba nutná k vypracování znaleckého posudku či dožádání — Nedodrží-li správní orgán zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, uplatní nadřízený správní orgán z moci úřední nebo na žádost účastníka opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu (přikáže nečinnému orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření či vydal rozhodnutí, sám věc převezme – atrakce, nebo pověří jiný podřízený orgán – delegace).

Základní lhůta pro vydání rozhodnutí činí vždy 90 dnů a u složitých případů 180 dnů

Správní řád nestanoví žádné číselné lhůty pro vydání rozhodnutí

Základní lhůta činí 7 dnů a nelze ji za žádných okolností prodloužit

Jaká je lhůta pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a jak se liší stížnost od odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti?

Povinný subjekt poskytne informaci nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve lhůtě 15 dnů ode dne přijetí žádosti (lhůtu lze ze závažných důvodů prodloužit nejvýše o 10 dnů); proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti lze podat ODVOLÁNÍ (do 15 dnů), zatímco pokud povinný subjekt v zákonné lhůtě informaci neposkytne ani nevydá rozhodnutí, podává žadatel STÍŽNOST na postup při vyřizování žádosti (do 30 dnů) — Právo na informace má politický a ústavní základ v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Žadatel nemusí uvádět důvod své žádosti a nadřízený orgán podle § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. již nemůže věc jen opakovaně vracet povinnému subjektu (tzv. ping-pong), nýbrž má při splnění podmínek přikázat poskytnutí informace.

Lhůta pro poskytnutí informace činí 60 dnů a proti odmítnutí žádosti není přípustný žádný opravný prostředek

Informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. může žádat pouze státní občan ČR, který prokáže právní zájem na věci

Povinný subjekt může každou žádost bez odůvodnění odložit, pokud žadatel nezaplatí správní poplatek 1 000 Kč předem

Jaké jsou tři hlavní typy žalob ve správním soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (SŘS), a v jakých lhůtách se podávají?

1. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. SŘS – po vyčerpání řádných opravných prostředků, ve lhůtě 2 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, věcně příslušný je krajský soud), 2. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a násl. SŘS – do 1 roku ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí, po bezvýsledném vyčerpání prostředků podle správního řádu), 3. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. SŘS – do 2 měsíců ode dne, kdy se žalobce o zásahu dozvěděl, nejpozději do 2 let od okamžiku, kdy k němu došlo) — Ve správním soudnictví platí zásada subsidiarity (žalobce musí nejprve vyčerpat řádný opravný prostředek – odvolání/rozklad) a dvouinstančnost (v 1. stupni rozhodují specializované senáty krajských soudů, o mimořádném opravném prostředku – kasační stížnosti podané do 2 týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu – rozhoduje Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně).

Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu se podává do 15 dnů u okresního soudu a má automaticky odkladný účinek

V České republice rozhoduje v prvním stupni o všech správních žalobách přímo Nejvyšší správní soud v Brně

Žalobu proti rozhodnutí lze podat ihned proti rozhodnutí prvního stupně bez předchozího podání odvolání

Jak funguje fikce doručení (náhradní doručení uložením) podle § 24 odst. 1 správního řádu a jaké jsou podmínky pro její uplatnění?

Nezastihne-li doručovatel adresáta, písemnost uloží a zanechá výzvu s poučením; nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou (připadne-li 10. den na sobotu, neděli nebo svátek, je dnem doručení nejblíže následující pracovní den) a poté se vhodí do domovní schránky — Podle § 41 odst. 2 písm. (b) správního řádu může adresát požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku doručení (prominutí zmeškání úkonu), prokáže-li, že se v místě doručení v době doručování z vážných důvodů (např. hospitalizace v nemocnici) nezdržoval.

Úložní lhůta činí 30 dnů a po jejím uplynutí se zásilka vrací odesílateli bez účinků doručení

Fikce doručení nastává okamžikem uložení zásilky na poště hned první den

Fikci doručení lze uplatnit i při doručování na adresu, kde se adresát prokazatelně nezdržuje a nemá tam trvalý pobyt ani adresu pro doručování

Jaké jsou způsoby správní exekuce (výkonu rozhodnutí) na peněžitá a nepeněžitá plnění podle Části třetí Hlavy XI správního řádu (§ 103–129)?

Exekuci na peněžitá plnění (§ 106) provádí obecný správce daně (celní nebo finanční úřad) podle daňového řádu (nebo obecní/krajský úřad či soudní exekutor); exekuci na nepeněžitá plnění (§ 112) provádí exekuční správní orgán třemi způsoby: 1. náhradním výkonem (§ 119 – u zastupitelných prací a výkonů na náklady a nebezpečí povinného), 2. přímým vynucením (§ 120 – zejména vyklizením nemovitosti, odebráním věci nebo předvedením osoby), 3. ukládáním donucovacích pokut (§ 129 – jednotlivá pokuta do 100 000 Kč, zastupitelné i nezastupitelné plnění) — Před provedením exekuce na nepeněžité plnění vydá exekuční správní orgán exekuční výzvu (neurčuje-li to vyklizení při vážném ohrožení života či zdraví), v níž povinnému stanoví náhradní lhůtu, a teprve po jejím marném uplynutí vydá exekuční příkaz.

Správní orgán může při exekuci na nepeněžité plnění uložit povinnému trest odnětí svobody na 6 měsíců

Donucovací pokutu lze uložit pouze jednou a maximálně do výše 500 Kč

Exekuci na nepeněžitá plnění provádí v České republice výhradně Česká národní banka

Co je to rozklad podle § 152 správního řádu a kdo o něm rozhoduje?

Rozklad je řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, které v prvním stupni vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu; o rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu na základě návrhu jím ustavené rozkladové komise (jejíž většinu členů musejí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazenými do daného úřadu) — Protože ústřední správní úřad (ministerstvo) nemá nadřízený správní orgán ve vertikální linii, nemá rozklad devolutivní účinek – rozhoduje o něm stojící v čele téhož úřadu (ministr / předseda úřadu) po projednání v nezávislé rozkladové komisi. Lhůta pro podání rozkladu je stejně jako u odvolání 15 dnů.

Rozklad je mimořádný opravný prostředek, o němž rozhoduje Nejvyšší správní soud v Brně

O rozkladu proti rozhodnutí ministra rozhoduje prezident republiky

Rozklad lze podat ve lhůtě 1 roku od právní moci rozhodnutí okresního úřadu

Co je to příkaz (§ 150 správního řádu) a příkaz na místě, v jakých řízeních jej lze vydat a jaký opravný prostředek lze proti příkazu podat?

Příkaz je zkrácená forma rozhodnutí ve věci v řízení z moci úřední a ve sporném řízení, považuje-li správní orgán skutkové zjištění za dostatečné; proti příkazu může ten, jemuž se ukládá povinnost, podat ODPOR ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu (podáním včasného a přípustného odporu se příkaz ze zákona ruší a v řízení se pokračuje); proti příkazu na místě (do 10 000 Kč při souhlasu) se nelze odvolat ani podat odpor — Klasická testová otázka u Úřednické zkoušky: podáním odporu (lhůta 8 dnů, nikoliv 15 dnů!) se příkaz ex lege RUŠÍ a pokračuje se v řádném řízení (lhůty pro vydání rozhodnutí běží znovu od podání odporu). Zpětvzetí podaného odporu není přípustné (§ 150 odst. 3 správního řádu).

Proti příkazu se podává odvolání ve lhůtě 15 dnů a o odvolání rozhoduje nadřízený správní orgán

Pokud obviněný podá proti příkazu odpor, nesmí mu již správní orgán v následném řízení uložit žádnou pokutu

Příkaz lze vydat pouze v řízení o žádosti, když správní orgán žádosti nevyhoví

Jakým okamžikem je správní řízení zahájeno v řízení o žádosti (§ 44 správního řádu) a v řízení z moci úřední (§ 46 správního řádu)?

Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (§ 44 odst. 1); řízení z moci úřední (ex officio) je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením (§ 46 odst. 1; je-li více hlavních účastníků, doručením prvnímu z nich) — Pozor na rozdíl mezi zachováním lhůty pro podání (§ 40 odst. 1 písm. (d): lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty podání odevzdáno držiteli poštovní licence) a okamžikem ZAHÁJENÍ řízení o žádosti (§ 44 odst. 1: řízení je zahájeno až dnem, kdy žádost skutečně DOŠLA příslušnému správnímu orgánu!).

Řízení o žádosti je zahájeno okamžikem předání zásilky k poštovní přepravě žadatelem

Řízení z moci úřední je zahájeno v okamžiku, kdy úřední osoba sepíše interní záznam do spisu bez uvědomění účastníka

Obě řízení jsou zahájena teprve dnem vydání konečného rozhodnutí ve věci

Kdo jsou účastníci správního řízení podle § 27 správního řádu (hlavní účastníci podle odst. 1 a vedlejší účastníci podle odst. 2)?

Podle § 27 odst. 1 (hlavní účastníci): v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se má rozhodnutí vztahovat pro společenství práv nebo povinností; v řízení z moci úřední (ex officio) dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; podle § 27 odst. 2 (vedlejší účastníci): další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech — Rozlišení účastníků podle § 27 odst. 1 (na které přímo směřuje výrok rozhodnutí) a § 27 odst. 2 (např. soused ve stavebním řízení, který může být přímo dotčen na svých právech) je klíčové mj. pro doručování rozhodnutí.

Účastníkem každého správního řízení je automaticky každý občan obce, v níž správní orgán sídlí

V řízení z moci úřední je jediným účastníkem řízení správní orgán, který řízení zahájil

Vedlejší účastník řízení podle § 27 odst. 2 nemá právo nahlížet do spisu ani podávat odvolání

Jakou působnost má Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) podle čl. 97 Ústavy ČR a zákona č. 166/1993 Sb.?

NKÚ je nezávislý kontrolní orgán České republiky, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu; v jeho čele stojí prezident a viceprezident NKÚ, které jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny na funkční období 9 let; výstupem kontroly je kontrolní závěr — Podle stávajícího znění čl. 97 odst. 1 Ústavy ČR kontroluje NKÚ hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu (nevztahuje se na samostatné hospodaření obcí a krajů s jejich vlastním majetkem, ledaže jde o prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu).

NKÚ kontroluje hospodaření všech soukromých obchodních korporací a občanů a ukládá trest odnětí svobody

NKÚ je podřízeným odborem Ministerstva financí a jeho ředitele jmenuje ministr financí

NKÚ má podle současné Ústavy ČR neomezenou pravomoc kontrolovat běžné hospodaření všech obcí a krajů v samostatné působnosti

Které mimořádné stavy upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, kdo je vyhlašuje a na jak dlouho?

1. Nouzový stav (vyhlašuje vláda, v nebezpečí z prodlení předseda vlády s dodatečným schválením vládou do 24 hodin, při živelních pohromách, ekologických či průmyslových haváriích nebo jiném nebezpečí ohrožujícím životy, zdraví nebo majetek; nejdéle na 30 dnů, prodloužení jen s předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny), 2. Stav ohrožení státu (vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost nebo demokratické základy ČR), 3. Válečný stav (vyhlašuje Parlament nadpoloviční většinou všech poslanců i všech senátorů, je-li ČR napadena nebo plní-li mezinárodní smluvní závazky o společné obraně) — Pozor na rozlišení tří ÚSTAVNÍCH krizových stavů podle ú. z. č. 110/1998 Sb. (nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav) a čtvrtého, ZÁKONNÉHO krizového stavu podle krizového zákona č. 240/2000 Sb., kterým je „stav nebezpečí“ vyhlašovaný hejtmanem kraje (v Praze primátorem) pro území kraje nebo jeho část nejdéle na 30 dnů.

Nouzový stav vyhlašuje ministr zdravotnictví na neomezenou dobu bez účasti Poslanecké sněmovny

Válečný stav vyhlašuje náčelník Generálního štábu Armády ČR bez souhlasu Parlamentu

Stav nebezpečí (podle krizového zákona č. 240/2000 Sb.) je ústavním stavem vyhlašovaným prezidentem republiky pro celé území státu

Kdo volí a odvolává veřejného ochránce práv (ombudsmana) podle zákona č. 349/1999 Sb. a jaké jsou jeho pravomoci vůči správním úřadům?

Veřejného ochránce práv volí Poslanecká sněmovna na funkční období 6 let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát (sídlo je v Brně); ochránce působí k ochraně osob před jednáním úřadů, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou-li úřady nečinné; ochránce NEMŮŽE sám zrušit ani změnit rozhodnutí úřadu, ale provádí šetření, požaduje nápravu a může informovat nadřízený úřad, vládu či veřejnost — Podání podnětu veřejnému ochránci práv je bezplatné a nepodléhá lhůtám správního řádu, avšak podání podnětu ombudsmanovi NEMAJÍ vliv na běh lhůt pro podání odvolání nebo správní žaloby!

Veřejný ochránce práv je jmenován vládou na 4 roky a má pravomoc přímo rušit pravomocná rozhodnutí soudů i správních úřadů

Veřejný ochránce práv je předsedou Ústavního soudu a sídlí v Praze

Na veřejného ochránce práv se občané mohou obracet pouze prostřednictvím advokáta po zaplacení soudního poplatku 5 000 Kč

Jaké jsou ústavní lhůty při zadržení podezřelého nebo obviněného a při rozhodování o vazbě podle čl. 8 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod (pravidlo 48 + 24 hodin a 24 + 24 hodin)?

Při zadržení (čl. 8 odst. 3): zadrženou osobu je nutno ihned seznámit s důvody zadržení, vyslechnout a nejpozději do 48 hodin propustit na svobodu nebo odevzdat soudu; soudce pak musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo propuštění; při zatčení obviněného na základě písemného příkazu soudce (čl. 8 odst. 4): zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu a soudce ji musí do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo propuštění — Zlaté ústavní pravidlo osobní svobody (čl. 8 Listiny): zadržení policií = $48 + 24$ hodin; zatčení na příkaz soudce = $24 + 24$ hodin. O vzetí do vazby může rozhodnout VÝHRADNĚ soud (soudce), nikdy policie ani státní zástupce!

Policie může zadrženou osobu držet v cele bez rozhodnutí soudu po dobu 30 dnů

O vzetí do vazby rozhoduje státní zástupce do 7 dnů od zadržení

Při zadržení platí lhůta 72 hodin pro policii a 72 hodin pro soudce

Jak upravuje § 14 správního řádu vyloučení úřední osoby pro podjatost (systémovou či osobní) a v jaké lhůtě může účastník namítat podjatost?

Každá bezprostředně se podílející úřední osoba, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení; účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví (k námitce se nepřihlíží, pokud se o důvodu dozvěděl dříve a námitku bez zbytečného odkladu neuplatnil); úřední osoba je rovněž povinna sama bezodkladně oznámit svou podjatost představenému, který o vyloučení rozhodne usnesením — Je-li vyloučen vedoucí správního úřadu a nejde-li o ústřední správní úřad, pověří nadřízený správní orgán k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu (delegace z důvodu vyloučení podle § 131 odst. 4 správního řádu).

Úřední osoba nemůže být ze správního řízení nikdy vyloučena, ani když rozhoduje o svém vlastním manželovi nebo dítěti

Námitku podjatosti může účastník vznést až po právní moci rozhodnutí u Ústavního soudu

Pokud je podjatá jedna úřední osoba na obecním úřadě, správní řízení se trvale zastaví bez rozhodnutí

Které právní předpisy tvoří ústavní pořádek České republiky podle čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR (ústavního zákona č. 1/1993 Sb.)?

Ústava ČR (ú. z. č. 1/1993 Sb.), Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.), ústavní zákony přijaté podle Ústavy ČR (např. č. 347/1997 Sb. o vytvoření VÚSC, č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR, č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení k EU) a ústavní zákony o hranicích a z období po 6. 6. 1992 — Podle čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR je změna podstatných náležitostí demokratického právního státu nepřípustná (tzv. materiální ohnisko / věčnostní klauzule). K přijetí ústavního zákona je podle čl. 39 odst. 4 Ústavy zapotřebí souhlasu třípětinové většiny všech poslanců (min. 120 z 200) a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Pouze Ústava ČR a občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.)

Ústava ČR, správní řád (č. 500/2004 Sb.) a zákon o státní službě (č. 234/2014 Sb.)

Listina základních práv a svobod není součástí ústavního pořádku ČR, ale pouhým podzákonným předpisem

Jaká je lhůta pro podání odvolání ve správním řízení (§ 83 správního řádu), u kterého správního orgánu se odvolání podává (§ 86) a jaké má odvolání účinky (§ 85)?

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí; odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (instance I. stupně), a o odvolání rozhoduje nejblíže nadřízený správní orgán (devolutivní účinek), pokud orgán I. stupně nerozhodne sám autoremedurou podle § 87; včas podané a přípustné odvolání má zpravidla odkladný (suspenzivní) účinek (nenastává právní moc ani vykonatelnost) — Pozor na rozdíl mezi rozhodnutím a usnesením: proti usnesení (pokud zákon odvolání nevylučuje, např. usnesení, která se jen poznamenávají do spisu podle § 76 odst. 5) je lhůta pro odvolání rovněž 15 dnů, avšak odvolání proti usnesení NEMÁ odkladný účinek (§ 76 odst. 5 správního řádu)!

Odvolání se podává ve lhůtě 30 dnů přímo u krajského soudu a nikdy nemá odkladný účinek

Odvolací lhůta činí 8 dnů a odvolání se podává přímo u odvolacího správního orgánu

Proti každému usnesení lze podat odvolání do 60 dnů a vždy má odkladný účinek

Porovnejte mimořádné opravné a dozorčí prostředky ve správním řádu: přezkumné řízení (§ 94–99) a obnovu řízení (§ 100–102).

V přezkumném řízení správní orgán z moci úřední posuzuje ZÁKONNOST pravomocného rozhodnutí podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání (usnesení o zahájení lze vydat do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl, nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí); obnova řízení (na žádost účastníka do 3 měsíců/3 let nebo z moci úřední do 3 let od právní moci) řeší SKUTKOVÉ vady, zejména vyšly-li najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy či bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem — Na zahájení přezkumného řízení NENÍ právní nárok – podnět účastníka podle § 94 odst. 1 není návrhem na zahájení řízení (přijde-li však podnět do 1 měsíce od právní moci, může o něm rozhodnout i orgán I. stupně autoremedurou, vyhoví-li mu plně).

V přezkumném řízení se přezkoumává věcná správnost nepravomocných rozhodnutí bez jakéhokoliv časového omezení

Obnova řízení slouží výhradně k opravě zřejmých písařských a počtářských chyb v rozhodnutí

Přezkumné řízení se zahajuje vždy na návrh účastníka, na jehož zahájení je právní nárok do 10 let od právní moci

Jaká jsou základní pravidla přestupkového práva podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (pojem přestupku, věková hranice, druhy správních trestů)?

Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5); za přestupek není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil 15. rok svého věku (osoba mezi 15. a 18. rokem je mladistvým); k odpovědnosti fyzické osoby postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně úmysl; správními tresty (§ 35) jsou napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zveřejnění rozhodnutí o přestupku — Zatímco u fyzické osoby nepodnikající je odpovědnost za přestupek subjektivní (založená na zavinění – zpravidla postačí nedbalost), u právnické osoby a podnikající fyzické osoby je odpovědnost za přestupek objektivní s možností liberace (vyvinění, vynaložila-li veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila).

Za přestupek lze podle zákona č. 250/2016 Sb. uložit nepodmíněný trest odnětí svobody až na 2 roky

Odpovědnost za přestupek vzniká až dovršením 18. roku věku

U fyzické osoby se u přestupků nikdy nezkoumá zavinění

Jak je v České republice uspořádána veřejná správa (státní správa vs. územní a zájmová samospráva) a v čem spočívá smíšený model veřejné správy u obcí a krajů?

Veřejná správa se dělí na státní správu (přímou vykonávanou orgány státu a nepřímou přenesenou na samosprávu) a samosprávu (územní – obce a kraje jako veřejnoprávní korporace; zájmovou/profesní – např. ČAK, ČLK); smíšený model spočívá v tom, že orgány obcí a krajů vykonávají jak samostatnou působnost (samosprávu vlastních záležitostí), tak přenesenou působnost (výkon státní správy svěřený zákonem) — V samostatné působnosti vydávají zastupitelstva obcí a krajů obecně závazné vyhlášky (OZV – na základě ústavního zmocnění v čl. 104 odst. 3 Ústavy), zatímco v přenesené působnosti vydávají rady obcí a krajů nařízení (na základě výslovného zákonného zmocnění podle čl. 79 odst. 3 Ústavy).

Obce a kraje vykonávají výhradně samostatnou působnost a nikdy nerozhodují ve správním řízení v přenesené působnosti

V České republice platí oddělený model, kde v každé obci působí vedle voleného starosty státní prefekt jmenovaný ministrem vnitra

Česká advokátní komora a Česká lékařská komora jsou ústředními správními úřady státu podřízenými vládě

Jaká je zákonná struktura a hranice úspěšnosti u Úřednické zkoušky podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě?

Úřednická zkouška se skládá z obecné části (písemný test s 30 otázkami z organizace a činnosti veřejné správy, práv a povinností státních zaměstnanců, správního řádu a práva EU; k úspěšnému vykonání je nutné získat nejméně 23 správných odpovědí z 30) a ze zvláštní části podle oboru služby — Podle § 35 a násl. zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, musí státní zaměstnanec přijatý do služebního poměru úspěšně vykonat úřednickou zkoušku (obecnou i zvláštní část). Písemný test obecné části obsahuje 30 náhodně generovaných testových otázek ze zveřejněného souboru a vyžaduje alespoň 23 bodů.

Obecná část má 50 otázek a hranice úspěšnosti je 15 správných odpovědí; zvláštní část neexistuje

Úřednická zkouška je výhradně ústní pohovor před pětičlennou komisí České advokátní komory

Obecná část má 100 otázek s odečítáním bodů za chybnou odpověď a vyžaduje percentil alespoň 90

Jak odpovídá stát a územní samosprávné celky za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb.?

Stát (a ÚSC v samostatné působnosti) odpovídá objektivně (bez ohledu na zavinění, nelze se této odpovědnosti zprostit!) za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou: 1. nezákonným rozhodnutím (podmínkou je zásadně předchozí zrušení nebo změna pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost příslušným orgánem a vyčerpání opravných prostředků) nebo 2. nesprávným úředním postupem (včetně porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonné či přiměřené lhůtě – průtahy v řízení) — Nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba nejprve předběžně uplatnit u příslušného ústředního správního úřadu (např. Ministerstva spravedlnosti u soudů); teprve není-li plně uspokojen do 6 měsíců od uplatnění, může se poškozený domáhat náhrady žalobou u civilního soudu. Stát má poté vůči provinivší se úřední osobě právo na regresní úhradu (při zavinění).

Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím odpovídá poškozenému přímo osobně konkrétní úředník ze svého platu

Stát odpovídá pouze tehdy, pokud poškozený prokáže přímý úmysl úředníka způsobit mu škodu

Odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb. lze vyloučit vnitřním předpisem ministerstva

Jaká jsou práva a povinnosti státního zaměstnance podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, v oblasti politické neutrality, střetu zájmů, darů a jiné výdělečné činnosti?

Státní zaměstnanec je povinen vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost; nesmí v souvislosti s výkonem služby přijímat dary nebo jiné výhody (s výjimkou darů poskytovaných služebním úřadem nebo na základě zákona a darů do hodnoty 300 Kč poskytovaných při oficiálních příležitostech); jinou výdělečnou činnost než službu může vykonávat pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu (souhlas není třeba k vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti a ke správě vlastního majetku) — Podle § 80 zákona o státní službě navíc vedoucí představitelé (státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, vrchní ředitel sekce, ředitel odboru) nesmějí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí!

Státní zaměstnanec může bez souhlasu služebního orgánu podnikat v oboru, který přímo kontroluje jako úředník

Státní zaměstnanec má absolutní zákaz psát odborné články, učit na vysoké škole nebo pronajímat svůj vlastní byt

Státní zaměstnanec může od účastníků správního řízení přijímat peněžité dary až do výše 50 000 Kč

Jaký je v Ústavě ČR (čl. 62 a čl. 63) rozdíl mezi výlučnými (nekontrasignovanými) a kontrasignovanými pravomocemi prezidenta republiky?

Pravomoci podle čl. 62 (např. jmenování a odvolání předsedy a dalších členů vlády, svolání a rozpuštění Poslanecké sněmovny, jmenování soudců Ústavního soudu, členů Bankovní rady ČNB, prezidenta a viceprezidenta NKÚ, udělování milosti – pozor: milost je v čl. 62 písm. (g), amnestie v čl. 63!) nevyžadují spolupodpis; pravomoci podle čl. 63 vyžadují k platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a za tato rozhodnutí odpovídá vláda — Častý testový chyták u Úřednické zkoušky i zkoušek ČAK: udělení individuální milosti (agraciace, abolice, rehabilitace v individuálním případě podle čl. 62 písm. (g) Ústavy – s výjimkou abolice v čl. 63 odst. 1 písm. (j), tj. nařízení, aby se trestní řízení nezahajovalo nebo v něm nepokračovalo!) vs. amnestie (čl. 63 odst. 1 písm. (k) Ústavy), která podléhá kontrasignaci předsedy vlády.

Veškerá rozhodnutí prezidenta republiky podle čl. 62 i čl. 63 vyžadují k platnosti spolupodpis předsedy Senátu

Jmenování předsedy vlády a jmenování členů Bankovní rady ČNB podléhá kontrasignaci předsedy vlády

Vyhlašování amnestie podle čl. 63 nevyžaduje spolupodpis předsedy vlády, zatímco jmenování premiéra spolupodpis vyžaduje

Kdy a jak může Poslanecká sněmovna přehlasovat Senát a kdy může přehlasovat suspenzivní veto prezidenta republiky v zákonodárném procesu?

Zamítne-li Senát návrh zákona, přehlasuje jej Poslanecká sněmovna nadpoloviční většinou VŠECH poslanců (min. 101 hlasů; čl. 47 odst. 1); vrátí-li Senát návrh s pozměňovacími návrhy, lze jej schválit v senátním znění prostou většinou přítomných poslanců, jinak k setrvání na původním znění je třeba min. 101 hlasů; veto prezidenta republiky (do 15 dnů; nelze vetovat ústavní zákony!) přehlasuje Sněmovna rovněž nadpoloviční většinou VŠECH poslanců (min. 101 hlasů; čl. 50) — U volebních zákonů, zákona o jednacím řádu Senátu a zákona o styku obou komor však podle čl. 40 Ústavy ČR nelze Senát přehlasovat vůbec – tyto zákony musejí schválit obě komory (Poslanecká sněmovna i Senát). Naproti tomu zákon o státním rozpočtu a státní závěrečný účet projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna.

K přehlasování Senátu i prezidenta republiky je v Poslanecké sněmovně zapotřebí třípětinové většiny všech poslanců (120 hlasů)

Prezident republiky může vetovat i ústavní zákony a státní rozpočet přímým zrušením bez možnosti přehlasování

K přehlasování prezidentského veta stačí prostá nadpoloviční většina přítomných poslanců (např. 35 hlasů při 68 přítomných)

Co je to nicotnost (nulita) správního rozhodnutí podle § 77 a § 78 správního řádu a jaké jsou její důvody?

Nicotné je rozhodnutí, které trpí tak závažnou vadou, že na ně nelze hledět jako na existující správní akt (působí ex tunc – od samého počátku nikoho nezavazuje): 1. správní orgán nebyl k jeho vydání vůbec věcně příslušný (§ 77 odst. 1; prohlásí nadřízený orgán kdykoliv z moci úřední), nebo 2. rozhodnutí je vnitřně rozporné, právně či fakticky neuskutečnitelné nebo je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu (§ 77 odst. 2; vysloví soud podle soudního řádu správního) — Nicotnost pro absolutní věcnou nepříslušnost (§ 77 odst. 1, např. kdyby stavební úřad rozhodl o rozvodu manželství) prohlašuje nadřízený správní orgán z moci úřední KDYKOLIV (bez omezení lhůtou!). Ostatní důvody nicotnosti podle § 77 odst. 2 vyslovuje správní soud podle zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní).

Nicotné je každé rozhodnutí, v němž správní orgán překročil třicetidenní lhůtu pro vydání rozhodnutí

Nicotnost lze prohlásit pouze do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí

Nicotné rozhodnutí je platné a vykonatelné, dokud účastník nepodá odvolání

Jaké jsou povinné formální a obsahové náležitosti správního rozhodnutí podle § 68 a § 69 správního řádu?

Rozhodnutí obsahuje: 1. výrokovou část (řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodnuto, a označení hlavních účastníků podle § 27 odst. 1), 2. odůvodnění (důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy při hodnocení důkazů a vypořádání návrhů a námitek účastníků; není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům v plném rozsahu), 3. poučení účastníků (zda je možné podat odvolání/rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se počítá, který orgán o něm rozhoduje a u kterého se podává) — Závazná a schopná nabýt právní moci a vykonatelnosti je výhradně VÝROKOVÁ ČÁST rozhodnutí (nikoliv odůvodnění!). Chybí-li v rozhodnutí poučení nebo je-li neúplné či nesprávné, prodlužuje se lhůta pro odvolání podle § 83 odst. 2 na 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Rozhodnutí obsahuje pouze výrok a podpis, odůvodnění a poučení o odvolání jsou vždy nepovinné

Odůvodnění rozhodnutí je závazné a nabývá právní moci samostatně bez výroku

Poučení o odvolání musí obsahovat informaci, že odvolání se podává přímo u Ústavního soudu

Co je to opatření obecné povahy (OOP) podle § 171 až § 174 správního řádu, jakým příkladem v praxi je reprezentováno a jak se lze proti němu bránit?

Opatření obecné povahy není ani právním předpisem, ani individuálním rozhodnutím (jde o smíšený správní akt s konkrétním předmětem a obecně vymezeným okruhem adresátů – např. územní plán obce, stanovení místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dopravními značkami); proti OOP nelze podat odvolání ani rozklad (§ 173 odst. 2), jeho soulad se zákonem lze posoudit v přezkumném řízení (do 1 roku od účinnosti) nebo návrhem na zrušení OOP u krajského soudu podle § 101a a násl. SŘS — Před vydáním OOP se návrh zveřejní na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů a dotčené osoby mohou podat připomínky a vlastníci dotčených nemovitostí písemné odůvodněné námitky (do 30 dnů od zveřejnění návrhu), o nichž musí správní orgán rozhodnout jako o součásti odůvodnění OOP.

Proti opatření obecné povahy může každý občan podat odvolání do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce

Opatření obecné povahy je zákon přijatý Parlamentem ČR a vyhlášený ve Sbírce zákonů

Návrh opatření obecné povahy se nikdy nezveřejňuje a občané k němu nemohou uplatnit připomínky ani námitky

Co je to veřejnoprávní smlouva podle § 159 až § 170 správního řádu a jaké tři druhy veřejnoprávních smluv zákon rozlišuje?

Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva (musí být uzavřena písemně a projevy vůle musí být na téže listině): 1. koordinační smlouva (§ 160 – mezi státem, ÚSC a jinými veřejnoprávními korporacemi, např. obec s obcí o výkonu přenesené působnosti se souhlasem krajského úřadu), 2. subordinační smlouva (§ 161 – mezi správním orgánem a osobou, která by jinak byla účastníkem řízení podle § 27 odst. 1, a to i namísto vydání rozhodnutí, umožňuje-li to zvláštní zákon), 3. smlouva mezi účastníky (§ 162 – o převodu práv nebo povinností) — Spory z veřejnoprávních smluv rozhoduje podle § 169 správního řádu nadřízený správní orgán (resp. Ministerstvo vnitra u koordinačních smluv mezi kraji), proti jehož rozhodnutí v takovém sporu nelze podat odvolání ani rozklad (lze však podat správní žalobu podle SŘS).

Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít ústně a řídí se výhradně občanským zákoníkem bez účasti správního řádu

Spory z veřejnoprávních smluv rozhodují vždy rozhodci Hospodářské komory

Subordinační veřejnoprávní smlouvu může správní orgán uzavřít i bez zákonného zmocnění v jakémkoliv přestupkovém řízení

Úřednická zkouška (zákon č. 234/2014 Sb.) & Správní řád (č. 500/2004 Sb.) — Ústavní pořádek ČR, veřejná správa a správní řízení

Pokročilý studijní soubor pro obecnou i zvláštní část Úřednické zkoušky podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (30 testových otázek, hranice úspěšnosti min. 23 z 30): Ústava ČR (ú. z. č. 1/1993 Sb.), Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.), organizace veřejné správy, práva a povinnosti státních zaměstnanců, správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), soudní řád správní (č. 150/2002 Sb.) a odpovědnost státu za škodu (č. 82/1998 Sb.).

Level: advanced
Languages: cs → cs
Cards: 32
Markdown: Úřednická zkouška (zákon č. 234/2014 Sb.) & Správní řád (č. 500/2004 Sb.) — Ústavní pořádek ČR, veřejná správa a správní řízení (.md)

Flashcards (32)