Cermat JPZ & Státní maturita z českého jazyka a literatury — Pravopis, tvarosloví, větný rozbor a literární kánon

Kompletní příprava na jednotnou přijímací zkoušku (JPZ: 60 minut, max. 50 bodů, 30 úloh) a didaktický test společné části státní maturity Cermat z českého jazyka a literatury (85 minut, max. 50 bodů, hranice úspěšnosti 44 % / 22 bodů): pravopis (i/y, s/z, mě/mně, velká písmena, interpunkce), tvarosloví, větný rozbor, tropy a figury, funkční styly a český i světový literární kánon.

Level
basic
Languages
cs → cs
Cards
32
Markdown
Cermat JPZ & Státní maturita z českého jazyka a literatury — Pravopis, tvarosloví, větný rozbor a literární kánon (.md)

Flashcards (32)

#Front (Term / Question)Back (Definition / Answer)ExampleMultiple-Choice Options
1Čím je charakteristická poetika Bohumila Hrabala („pábitelství“) a Milana Kundery v české a světové próze 2. poloviny 20. století?Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Příliš hlučná samota) vytvořil typ „pábitele“ a proud asociativního vyprávění; Milan Kundera (Směšné lásky, Žert, Valčík na rozloučenou, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost) rozvinul intelektuální, esejistický román zkoumající dějinné paradoxy a lidskou identitu — Hrabalova novela Ostře sledované vlaky (1965, výpravčí Miloš Hrma) byla zfilmována Jiřím Menzelem a získala Oscara (1967). Kunderův román Žert (1967) odhalil absurditu stalinského fanatismu 50. let prostřednictvím osudu Ludvíka Jahna.Hrabalova novela Ostře sledované vlaky (1965, výpravčí Miloš Hrma) byla zfilmována Jiřím Menzelem a získala Oscara (1967). Kunderův román Žert (1967) odhalil absurditu stalinského fanatismu 50. let prostřednictvím osudu Ludvíka Jahna.
  • Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Příliš hlučná samota) vytvořil typ „pábitele“ a proud asociativního vyprávění; Milan Kundera (Směšné lásky, Žert, Valčík na rozloučenou, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost) rozvinul intelektuální, esejistický román zkoumající dějinné paradoxy a lidskou identitu — Hrabalova novela Ostře sledované vlaky (1965, výpravčí Miloš Hrma) byla zfilmována Jiřím Menzelem a získala Oscara (1967). Kunderův román Žert (1967) odhalil absurditu stalinského fanatismu 50. let prostřednictvím osudu Ludvíka Jahna.
  • Bohumil Hrabal psal výhradně přísně rýmované sonety v duchu lumírovců a Milan Kundera psal pohádky pro nejmenší děti
  • Oba autoři byli představiteli venkovského naturalismu 19. století po vzoru bratří Mrštíků
  • Ostře sledované vlaky napsal Milan Kundera a Nesnesitelnou lehkost bytí napsal Bohumil Hrabal
2Jaké jsou funkční styly českého jazyka a jaké slohové útvary jsou typické pro publicistický a odborný styl?Funkční styly: prostěsdělovací, odborný, administrativní (jednací), publicistický, umělecký a řečnický; do publicistického stylu patří zpráva, článek, fejeton, sloupek, glosa, reportáž, interview a komentář; do odborného výklad, úvaha, referát a odborná studie — Rozlišujeme 4 slohové postupy (informační, vyprávěcí, popisný, výkladový/úvahový) a 6 funkčních stylů. Fejeton (vtipné, ironické zamyšlení nad aktuálním jevem pod čarou), sloupek a reportáž jsou klíčové útvary publicistického stylu.Rozlišujeme 4 slohové postupy (informační, vyprávěcí, popisný, výkladový/úvahový) a 6 funkčních stylů. Fejeton (vtipné, ironické zamyšlení nad aktuálním jevem pod čarou), sloupek a reportáž jsou klíčové útvary publicistického stylu.
  • Funkční styly: spisovný, hovorový, obecný a nářeční; do publicistického stylu patří úřední dopis, životopis a plná moc
  • Funkční styly: prostěsdělovací, odborný, administrativní (jednací), publicistický, umělecký a řečnický; do publicistického stylu patří zpráva, článek, fejeton, sloupek, glosa, reportáž, interview a komentář; do odborného výklad, úvaha, referát a odborná studie — Rozlišujeme 4 slohové postupy (informační, vyprávěcí, popisný, výkladový/úvahový) a 6 funkčních stylů. Fejeton (vtipné, ironické zamyšlení nad aktuálním jevem pod čarou), sloupek a reportáž jsou klíčové útvary publicistického stylu.
  • Funkční styly: vyprávěcí, popisný, výkladový a úvahový; do odborného stylu patří pouze fejeton a balada
  • Funkční styly se dělí pouze na psané a mluvené; reportáž a fejeton patří do stylu administrativního
3Která díla napsal Karel Havlíček Borovský a jakými rysy se vyznačuje jeho politická satira?Satirické skladby Král Lávra, Tyrolské elegie a Křest svatého Vladimíra a břitké Epigramy; využívá ostrý humor, ironii, lidový jazyk a alegorickou kritiku světského i církevního absolutismu — Karel Havlíček Borovský (1821–1856), zakladatel moderní české žurnalistiky (Národní noviny, Slovan) deportovaný do Brixenu, napsal tři vrcholné satiry: Král Lávra (alegorie hloupého panovníka podle irské pověsti), Tyrolské elegie (ironické vylíčení zatčení a deportace do Brixenu) a Křest svatého Vladimíra (satira na spojení trůnu a oltáře).Karel Havlíček Borovský (1821–1856), zakladatel moderní české žurnalistiky (Národní noviny, Slovan) deportovaný do Brixenu, napsal tři vrcholné satiry: Král Lávra (alegorie hloupého panovníka podle irské pověsti), Tyrolské elegie (ironické vylíčení zatčení a deportace do Brixenu) a Křest svatého Vladimíra (satira na spojení trůnu a oltáře).
  • Historické romány Proti všem, Mezi proudy a Bratrstvo oslavující husitské hnutí
  • Satirické skladby Král Lávra, Tyrolské elegie a Křest svatého Vladimíra a břitké Epigramy; využívá ostrý humor, ironii, lidový jazyk a alegorickou kritiku světského i církevního absolutismu — Karel Havlíček Borovský (1821–1856), zakladatel moderní české žurnalistiky (Národní noviny, Slovan) deportovaný do Brixenu, napsal tři vrcholné satiry: Král Lávra (alegorie hloupého panovníka podle irské pověsti), Tyrolské elegie (ironické vylíčení zatčení a deportace do Brixenu) a Křest svatého Vladimíra (satira na spojení trůnu a oltáře).
  • Básnické sbírky Květy intimní, Zpěvy páteční a Písně kosmické v duchu májovců
  • Venkovská dramata Maryša, Její pastorkyňa a Gazdina roba
4Jaké jsou hlavní významové poměry mezi souřadně spojenými hlavními větami a jakými spojkami se vyjadřují?Slučovací (a, i, ani, nebo), stupňovací (ba i, nejen – ale i), odporovací (ale, avšak, však, nýbrž, jenže), vylučovací (nebo, anebo, buď – anebo), příčinný/důvodový (neboť, vždyť, totiž) a důsledkový (proto, a proto, tudíž, tedy) — Souřadné spojení hlavních vět (parataxe) se dělí do 6 základních poměrů. Před spojkami v poměru odporovacím, stupňovacím, příčinném a důsledkovém se píše čárka vždy (u „a proto“, „a tak“, „a tedy“ před „a“).Souřadné spojení hlavních vět (parataxe) se dělí do 6 základních poměrů. Před spojkami v poměru odporovacím, stupňovacím, příčinném a důsledkovém se píše čárka vždy (u „a proto“, „a tak“, „a tedy“ před „a“).
  • Pouze slučovací, podřadicí, přívlastkový a předmětný
  • Slučovací (protože, jelikož), odporovací (když, jestliže) a vylučovací (aby, ať)
  • Slučovací (a, i, ani, nebo), stupňovací (ba i, nejen – ale i), odporovací (ale, avšak, však, nýbrž, jenže), vylučovací (nebo, anebo, buď – anebo), příčinný/důvodový (neboť, vždyť, totiž) a důsledkový (proto, a proto, tudíž, tedy) — Souřadné spojení hlavních vět (parataxe) se dělí do 6 základních poměrů. Před spojkami v poměru odporovacím, stupňovacím, příčinném a důsledkovém se píše čárka vždy (u „a proto“, „a tak“, „a tedy“ před „a“).
  • Stupňovací (který, jenž), příčinný (ačkoliv, třebaže) a důsledkový (jakmile, sotvaže)
5Jaké je pravidlo psaní skupin bě/bje, vě/vje a pě a pro zájmeno mě/mně v jednotlivých pádech podle Pravidel českého pravopisu?Skupiny bje a vje se píší po předponách ob- a v- před kořenem začínajícím na j- (objem, vjezd); ve 2. a 4. pádě se píše mě (tvar tě), ve 3. a 6. pádě mně (tvar tobě) — Po písmenech b, v, p uvnitř kořene píšeme vždy ě (pěna, větev, oběť). Skupiny bje, vje vznikají pouze na švu předpon ob-, v- a kořene začínajícího na j- (objev, vjem). U zájmena já platí pomůcka s tvary zájmena ty: 2. a 4. pád tě → mě (vidím tě/mě), 3. a 6. pád tobě → mně (dám tobě/mně, o tobě/mně).Po písmenech b, v, p uvnitř kořene píšeme vždy ě (pěna, větev, oběť). Skupiny bje, vje vznikají pouze na švu předpon ob-, v- a kořene začínajícího na j- (objev, vjem). U zájmena já platí pomůcka s tvary zájmena ty: 2. a 4. pád tě → mě (vidím tě/mě), 3. a 6. pád tobě → mně (dám tobě/mně, o tobě/mně).
  • Skupiny bje a vje se píší po předponách ob- a v- před kořenem začínajícím na j- (objem, vjezd); ve 2. a 4. pádě se píše mě (tvar tě), ve 3. a 6. pádě mně (tvar tobě) — Po písmenech b, v, p uvnitř kořene píšeme vždy ě (pěna, větev, oběť). Skupiny bje, vje vznikají pouze na švu předpon ob-, v- a kořene začínajícího na j- (objev, vjem). U zájmena já platí pomůcka s tvary zájmena ty: 2. a 4. pád tě → mě (vidím tě/mě), 3. a 6. pád tobě → mně (dám tobě/mně, o tobě/mně).
  • Skupina pje se píše po předponě p- (pjezd), ve 2. a 3. pádě se píše mně a ve 4. a 6. pádě se píše mě
  • Skupiny bje a vje se píší vždy uprostřed kořene slova (oběť, věnec) a tvar mně se užívá pouze po předložkách
  • Zájmeno mě se píše ve 3. a 6. pádě jednotného čísla, zatímco mně se píše ve 2. a 4. pádě jednotného čísla
6Rozlište literární generace 2. poloviny 19. století: májovci, ruchovci (škola národní) a lumírovci (škola kosmopolitní).Májovci (Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Jakub Arbes) prosazovali realismus a sblížení s evropskou literaturou; ruchovci (Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek) zdůrazňovali vlastenectví a slovanství; lumírovci (Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, J. V. Sládek) překládali světovou poezii a pěstovali formální dokonalost verše — Almanach Máj (1858) dal jméno generaci májovců v čele s Janem Nerudou (Povídky malostranské, Balady a romance, Písně kosmické, Hřbitovní kvítí). Ruchovci se soustředili kolem almanachu Ruch (1868, při položení základního kamene Národního divadla) a lumírovci kolem časopisu Lumír.Almanach Máj (1858) dal jméno generaci májovců v čele s Janem Nerudou (Povídky malostranské, Balady a romance, Písně kosmické, Hřbitovní kvítí). Ruchovci se soustředili kolem almanachu Ruch (1868, při položení základního kamene Národního divadla) a lumírovci kolem časopisu Lumír.
  • Májovci psali výhradně staroslověnsky; ruchovci byli zakladateli dadaismu a lumírovci psali kyberpunkové romány
  • Májovci (Karel Čapek, Vladislav Vančura), ruchovci (Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert) a lumírovci (Václav Havel, Milan Kundera)
  • Všechny tři skupiny odmítaly poezii i překlady a věnovaly se výhradně přírodovědným encyklopediím
  • Májovci (Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Jakub Arbes) prosazovali realismus a sblížení s evropskou literaturou; ruchovci (Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek) zdůrazňovali vlastenectví a slovanství; lumírovci (Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, J. V. Sládek) překládali světovou poezii a pěstovali formální dokonalost verše — Almanach Máj (1858) dal jméno generaci májovců v čele s Janem Nerudou (Povídky malostranské, Balady a romance, Písně kosmické, Hřbitovní kvítí). Ruchovci se soustředili kolem almanachu Ruch (1868, při položení základního kamene Národního divadla) a lumírovci kolem časopisu Lumír.
7Porovnejte pojetí romantismu v Máchově lyricko-epické skladbě „Máj“ (1836) a pojetí lidové balady v Erbenově sbírce „Kytice“ (1853).Máchův Máj je subjektivní romantická lyricko-epická báseň (4 zpěvy a 2 intermezza) s tragickým individuálním hrdinou (Vilém, Jarmila, Hynek) a existenciální úzkostí; Erbenova Kytice je soubor 13 objektivních balad se zrcadlovou kompozicí, kde tragika plyne z porušení odvěkého mravního řádu (zejm. vztahu matky a dítěte) a následuje nevyhnutelný trest či pokání — V Máji (jambický verš, oxymóra jako „mrtvé milenky cit“, „zbortěné harfy tón“) převládá subjektivní reflexe viny a nicoty. V Kytici (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně) vládne neúprosný mravní zákon a osudovost.V Máji (jambický verš, oxymóra jako „mrtvé milenky cit“, „zbortěné harfy tón“) převládá subjektivní reflexe viny a nicoty. V Kytici (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně) vládne neúprosný mravní zákon a osudovost.
  • Máchův Máj je realistická vesnická kronika o životě na Starém bělidle, zatímco Erbenova Kytice je politická satira na habsburský absolutismus
  • Obě díla jsou psána volným veršem bez rýmů a oslavují moderní průmyslovou civilizaci 20. století
  • Máchův Máj je soubor 13 lidových pohádek se šťastným koncem a Erbenova Kytice je divadelní fraška o čtyřech dějstvích
  • Máchův Máj je subjektivní romantická lyricko-epická báseň (4 zpěvy a 2 intermezza) s tragickým individuálním hrdinou (Vilém, Jarmila, Hynek) a existenciální úzkostí; Erbenova Kytice je soubor 13 objektivních balad se zrcadlovou kompozicí, kde tragika plyne z porušení odvěkého mravního řádu (zejm. vztahu matky a dítěte) a následuje nevyhnutelný trest či pokání — V Máji (jambický verš, oxymóra jako „mrtvé milenky cit“, „zbortěné harfy tón“) převládá subjektivní reflexe viny a nicoty. V Kytici (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně) vládne neúprosný mravní zákon a osudovost.
8Které světové literární směry a autory od antiky a renesance po klasicismus a osvícenství vyžaduje katalog požadavků Cermat ke státní maturitě?Antika: Homér (Ilias, Odysseia), Sofokles (Antigona, Král Oidipus), Euripides, Vergilius, Ovidius (Proměny); renesance a humanismus: Dante Alighieri (Božská komedie), Boccaccio (Dekameron), Petrarca, Villon, Cervantes (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha), William Shakespeare (Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear, Zkrocení zlé ženy); klasicismus: Molière (Lakomec, Tartuffe), Corneille, Racine; osvícenství: Voltaire (Candide), Defoe, Swift — Klasicistní drama (Molièrův Lakomec s postavou lichváře Harpagona) dodržovalo Aristotelovu zásadu tří jednot (místa, času a děje) a pevnou hranici mezi vysokými (tragédie) a nízkými (komedie) žánry, zatímco Shakespearovo alžbětinské drama jednotu místa a času nedodržovalo a mísilo tragické s komickým.Klasicistní drama (Molièrův Lakomec s postavou lichváře Harpagona) dodržovalo Aristotelovu zásadu tří jednot (místa, času a děje) a pevnou hranici mezi vysokými (tragédie) a nízkými (komedie) žánry, zatímco Shakespearovo alžbětinské drama jednotu místa a času nedodržovalo a mísilo tragické s komickým.
  • Homér napsal Dekameron, William Shakespeare napsal Lakomce a Molière napsal Božskou komedii
  • Antika: Homér (Ilias, Odysseia), Sofokles (Antigona, Král Oidipus), Euripides, Vergilius, Ovidius (Proměny); renesance a humanismus: Dante Alighieri (Božská komedie), Boccaccio (Dekameron), Petrarca, Villon, Cervantes (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha), William Shakespeare (Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear, Zkrocení zlé ženy); klasicismus: Molière (Lakomec, Tartuffe), Corneille, Racine; osvícenství: Voltaire (Candide), Defoe, Swift — Klasicistní drama (Molièrův Lakomec s postavou lichváře Harpagona) dodržovalo Aristotelovu zásadu tří jednot (místa, času a děje) a pevnou hranici mezi vysokými (tragédie) a nízkými (komedie) žánry, zatímco Shakespearovo alžbětinské drama jednotu místa a času nedodržovalo a mísilo tragické s komickým.
  • Antická tragédie vznikla ve Francii v 18. století a jejím hlavním autorem byl Voltaire
  • Renesance odmítala antickou kulturu i pozemský život a soustředila se výhradně na asketické klášterní kroniky
9Kdo byli představitelé České moderny (manifest z roku 1895), českého symbolismu, dekadence a generace anarchistických buřičů?Česká moderna (F. X. Šalda, J. S. Machar, Antonín Sova, Otokar Březina, Vilém Mrštík); symbolismus (Březina, Sova, Karel Hlaváček); dekadence kolem Moderní revue (Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic, Hlaváček); anarchističtí buřiči (Viktor Dyk, František Gellner, Fráňa Šrámek, Karel Toman, S. K. Neumann, Petr Bezruč) — Manifest Česká moderna (1895) požadoval individualismus a svobodu umělecké tvorby. Mezi klíčová maturitní díla přelomu století patří Bezručovy Slezské písně (Maryčka Magdonova, Ostrava, Kantor Halfar) a Dykova novoklasicistní novela Krysař (1915).Manifest Česká moderna (1895) požadoval individualismus a svobodu umělecké tvorby. Mezi klíčová maturitní díla přelomu století patří Bezručovy Slezské písně (Maryčka Magdonova, Ostrava, Kantor Halfar) a Dykova novoklasicistní novela Krysař (1915).
  • Česká moderna (F. X. Šalda, J. S. Machar, Antonín Sova, Otokar Březina, Vilém Mrštík); symbolismus (Březina, Sova, Karel Hlaváček); dekadence kolem Moderní revue (Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic, Hlaváček); anarchističtí buřiči (Viktor Dyk, František Gellner, Fráňa Šrámek, Karel Toman, S. K. Neumann, Petr Bezruč) — Manifest Česká moderna (1895) požadoval individualismus a svobodu umělecké tvorby. Mezi klíčová maturitní díla přelomu století patří Bezručovy Slezské písně (Maryčka Magdonova, Ostrava, Kantor Halfar) a Dykova novoklasicistní novela Krysař (1915).
  • Česká moderna byla založena roku 1948 představiteli socialistického realismu v čele se Zdeňkem Nejedlým
  • Symbolismus a dekadence jsou směry raného středověku (Kosmas, Dalimil, Kristián)
  • Anarchističtí buřiči byli barokní jezuitští kazatelé 17. století (Bohuslav Balbín, Antonín Koniáš)
10Která čtyři vrcholná venkovská realistická dramata konce 19. století tvoří základní kánon české divadelní tvorby u státní maturity?Maryša (bratři Alois a Vilém Mrštíkové), Její pastorkyňa (Gabriela Preissová), Gazdina roba (Gabriela Preissová) a Naši furianti (Ladislav Stroupežnický) — Český kritický realismus v dramatu vrcholí v 80. a 90. letech 19. století: Stroupežnického Naši furianti (1887, spor o ponocného v jihočeské vsi Honice), Preissové Gazdina roba a Její pastorkyňa (zhudebněná Leošem Janáčkem pod názvem Jenůfa) a tragédie bratří Mrštíků Maryša (1894, nucený sňatek s mlynářem Vávrou zakončený otrávením kávou).Český kritický realismus v dramatu vrcholí v 80. a 90. letech 19. století: Stroupežnického Naši furianti (1887, spor o ponocného v jihočeské vsi Honice), Preissové Gazdina roba a Její pastorkyňa (zhudebněná Leošem Janáčkem pod názvem Jenůfa) a tragédie bratří Mrštíků Maryša (1894, nucený sňatek s mlynářem Vávrou zakončený otrávením kávou).
  • R.U.R., Bílá nemoc, Matka (Karel Čapek) a Ze života hmyzu (bratři Čapkové)
  • Strakonický dudák (J. K. Tyl), Fidlovačka (J. K. Tyl), Lucerna (Alois Jirásek) a Noc na Karlštejně (Jaroslav Vrchlický)
  • Zahradní slavnost (Václav Havel), Audience (Václav Havel), Král Ubu (Alfred Jarry) a Čekání na Godota (Samuel Beckett)
  • Maryša (bratři Alois a Vilém Mrštíkové), Její pastorkyňa (Gabriela Preissová), Gazdina roba (Gabriela Preissová) a Naši furianti (Ladislav Stroupežnický) — Český kritický realismus v dramatu vrcholí v 80. a 90. letech 19. století: Stroupežnického Naši furianti (1887, spor o ponocného v jihočeské vsi Honice), Preissové Gazdina roba a Její pastorkyňa (zhudebněná Leošem Janáčkem pod názvem Jenůfa) a tragédie bratří Mrštíků Maryša (1894, nucený sňatek s mlynářem Vávrou zakončený otrávením kávou).
11Které mluvnické kategorie se určují u ohebných sloves v určitém tvaru a jak se liší slovesný vid dokonavý od nedokonavého?Osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod (činný/trpný) a vid; dokonavá slovesa vyjadřují děj ohraničený a nemají tvar přítomného času (tvar přítomný má význam budoucí, např. napíšu) — U určitých slovesných tvarů určujeme osobu, číslo, čas, způsob (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací), slovesný rod (aktiva/pasiva) a vid. Dokonavá slovesa (perfectiva, např. přečíst, skočit) vyjadřují děj jako ukončený celek a přítomný tvar (přečtu, skočím) má u nich význam budoucího času.U určitých slovesných tvarů určujeme osobu, číslo, čas, způsob (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací), slovesný rod (aktiva/pasiva) a vid. Dokonavá slovesa (perfectiva, např. přečíst, skočit) vyjadřují děj jako ukončený celek a přítomný tvar (přečtu, skočím) má u nich význam budoucího času.
  • Pád, číslo, rod a vzor; dokonavá slovesa tvoří budoucí čas pomocí slovesa budu a infinitivu (budu napsat)
  • Osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod (činný/trpný) a vid; dokonavá slovesa vyjadřují děj ohraničený a nemají tvar přítomného času (tvar přítomný má význam budoucí, např. napíšu) — U určitých slovesných tvarů určujeme osobu, číslo, čas, způsob (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací), slovesný rod (aktiva/pasiva) a vid. Dokonavá slovesa (perfectiva, např. přečíst, skočit) vyjadřují děj jako ukončený celek a přítomný tvar (přečtu, skočím) má u nich význam budoucího času.
  • Osoba, číslo, čas, stupňování a jmenný rod; nedokonavá slovesa nemohou tvořit tvary minulého času
  • Osoba, číslo, čas, způsob a pád; dokonavá slovesa označují neohraničený, probíhající děj v přítomnosti
12Jak se po roce 1948 a zejména po roce 1968 rozdělila česká literatura na tři proudy a jaké jsou hlavní exilové nakladatelské domy?(1) Oficiálně vydávaná literatura v ČSSR (např. Bohumil Hrabal v cenzurovaných vydáních, Vladimír Páral, Ladislav Fuks, Ota Pavel), (2) samizdatová (domácí neoficiální) literatura (edice Petlice – Ludvík Vaculík, Expedice – Václav Havel, Ivan Klíma, Egon Bondy) a (3) exilová literatura (Sixty-Eight Publishers v Torontu – Josef Škvorecký a Zdena Salivarová; Index v Kolíně nad Rýnem; Poezie mimo domov v Mnichově; Milan Kundera ve Francii) — Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 a nástupu normalizace byla řada autorů zakázána. Domácí disidenti šířili texty strojopisně v samizdatu (Vaculíkova Petlice, Havlova Expedice), zatímco v exilu vycházela klíčová díla v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers (Škvorecký, Salivarová).Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 a nástupu normalizace byla řada autorů zakázána. Domácí disidenti šířili texty strojopisně v samizdatu (Vaculíkova Petlice, Havlova Expedice), zatímco v exilu vycházela klíčová díla v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers (Škvorecký, Salivarová).
  • (1) Oficiálně vydávaná literatura v ČSSR (např. Bohumil Hrabal v cenzurovaných vydáních, Vladimír Páral, Ladislav Fuks, Ota Pavel), (2) samizdatová (domácí neoficiální) literatura (edice Petlice – Ludvík Vaculík, Expedice – Václav Havel, Ivan Klíma, Egon Bondy) a (3) exilová literatura (Sixty-Eight Publishers v Torontu – Josef Škvorecký a Zdena Salivarová; Index v Kolíně nad Rýnem; Poezie mimo domov v Mnichově; Milan Kundera ve Francii) — Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 a nástupu normalizace byla řada autorů zakázána. Domácí disidenti šířili texty strojopisně v samizdatu (Vaculíkova Petlice, Havlova Expedice), zatímco v exilu vycházela klíčová díla v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers (Škvorecký, Salivarová).
  • Česká literatura se po roce 1968 dělila na literaturu staroslověnskou, latinskou a humanistickou
  • Nakladatelství Sixty-Eight Publishers sídlilo v Moskvě a vydávalo výhradně budovatelské romány
  • Václav Havel, Ludvík Vaculík a Milan Kundera byli v 70. letech předsedy oficiálního Svazu československých spisovatelů
13Ve které z následujících vět je u testu Cermat bezchybně uplatněna shoda přísudku s holým nebo několikanásobným podmětem?Rodiče i malá vnoučata napjatě sledovali divadelní představení, zatímco dřevění koníčci stáli v koutě. — Je-li v několikanásobném podmětu před přísudkem alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného (rodiče), má příčestí minulé koncovku -li; dřevění koníčci (neživotné v přeneseném významu hračky mívá dubletu -li/-ly, ale se životným tvarem koníčci se pojí stáli; sněhuláci roztáli, davy tleskaly, děvčata se usmívala).Je-li v několikanásobném podmětu před přísudkem alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného (rodiče), má příčestí minulé koncovku -li; dřevění koníčci (neživotné v přeneseném významu hračky mívá dubletu -li/-ly, ale se životným tvarem koníčci se pojí stáli; sněhuláci roztáli, davy tleskaly, děvčata se usmívala).
  • Rodiče i malá vnoučata napjatě sledovaly divadelní představení, zatímco dřevění koníčci stály v koutě.
  • Sněhuláci na zahradě roztály a davy diváků nadšeně tleskali vítězům.
  • Skupiny zahraničních turistů si prohlíželi památky a obě děvčata se usmívaly.
  • Rodiče i malá vnoučata napjatě sledovali divadelní představení, zatímco dřevění koníčci stáli v koutě. — Je-li v několikanásobném podmětu před přísudkem alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného (rodiče), má příčestí minulé koncovku -li; dřevění koníčci (neživotné v přeneseném významu hračky mívá dubletu -li/-ly, ale se životným tvarem koníčci se pojí stáli; sněhuláci roztáli, davy tleskaly, děvčata se usmívala).
14Ve které možnosti jsou všechna vlastní jména a víceslovné názvy napsány v souladu s platnými Pravidly českého pravopisu?ulice Na Příkopě, chrám svatého Víta, Karlův most, Spojené státy americké, střední Evropa, Tichý oceán — Obecná označení (ulice, chrám, most, oceán) píšeme s malým písmenem; po předložce ve vlastním jménu se píše velké písmeno v prvním slově po předložce (Na Příkopě). Přídavná jména odvozená od vlastních jmen přivlastňovací příponou -ův/-in mají velké písmeno (Karlův), kdežto přídavná jména na -ský/-cký malé (americké).Obecná označení (ulice, chrám, most, oceán) píšeme s malým písmenem; po předložce ve vlastním jménu se píše velké písmeno v prvním slově po předložce (Na Příkopě). Přídavná jména odvozená od vlastních jmen přivlastňovací příponou -ův/-in mají velké písmeno (Karlův), kdežto přídavná jména na -ský/-cký malé (americké).
  • ulice Na Příkopě, chrám svatého Víta, Karlův most, Spojené státy americké, střední Evropa, Tichý oceán — Obecná označení (ulice, chrám, most, oceán) píšeme s malým písmenem; po předložce ve vlastním jménu se píše velké písmeno v prvním slově po předložce (Na Příkopě). Přídavná jména odvozená od vlastních jmen přivlastňovací příponou -ův/-in mají velké písmeno (Karlův), kdežto přídavná jména na -ský/-cký malé (americké).
  • Ulice Na příkopě, Chrám Svatého Víta, Karlův Most, Spojené Státy Americké, Střední Evropa, Tichý Oceán
15Přiřaďte správně vrcholná díla světového romantismu, realismu a moderny 19. a 20. století k jejich autorům podle maturitního kánonu Cermat.Puškin (Evžen Oněgin), Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži, Bídníci), Balzac (Otec Goriot), Flaubert (Paní Bovaryová), Dostojevskij (Zločin a trest), Tolstoj (Vojna a mír, Anna Karenina), Baudelaire (Květy zla), Kafka (Proměna, Proces), Remarque (Na západní frontě klid), Hemingway (Stařec a moře, Sbohem, armádo!), Orwell (1984, Farma zvířat), Márquez (Sto roků samoty), Eco (Jméno růže) — V maturitních testech Cermat se pravidelně objevují ukázky z těchto kanonických děl světové literatury: Dostojevského psychologický román Zločin a trest (Raskolnikov), Kafkova absurdní povídka Proměna (Řehoř Samsa), Remarqueův protiválečný román generace „ztracené“ (Paul Bäumer), Hemingwayova novela s metodou ledovce Stařec a moře (Santiago) a Orwellovy antiutopie.V maturitních testech Cermat se pravidelně objevují ukázky z těchto kanonických děl světové literatury: Dostojevského psychologický román Zločin a trest (Raskolnikov), Kafkova absurdní povídka Proměna (Řehoř Samsa), Remarqueův protiválečný román generace „ztracené“ (Paul Bäumer), Hemingwayova novela s metodou ledovce Stařec a moře (Santiago) a Orwellovy antiutopie.
  • Puškin (Zločin a trest), Dostojevskij (Evžen Oněgin), Hemingway (Na západní frontě klid), Remarque (Stařec a moře), Orwell (Proměna)
  • Kafka (Sto roků samoty), Márquez (Proces), Balzac (Květy zla), Baudelaire (Otec Goriot), Hugo (Farma zvířat)
  • Puškin (Evžen Oněgin), Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži, Bídníci), Balzac (Otec Goriot), Flaubert (Paní Bovaryová), Dostojevskij (Zločin a trest), Tolstoj (Vojna a mír, Anna Karenina), Baudelaire (Květy zla), Kafka (Proměna, Proces), Remarque (Na západní frontě klid), Hemingway (Stařec a moře, Sbohem, armádo!), Orwell (1984, Farma zvířat), Márquez (Sto roků samoty), Eco (Jméno růže) — V maturitních testech Cermat se pravidelně objevují ukázky z těchto kanonických děl světové literatury: Dostojevského psychologický román Zločin a trest (Raskolnikov), Kafkova absurdní povídka Proměna (Řehoř Samsa), Remarqueův protiválečný román generace „ztracené“ (Paul Bäumer), Hemingwayova novela s metodou ledovce Stařec a moře (Santiago) a Orwellovy antiutopie.
  • Tolstoj (Jméno růže), Eco (Anna Karenina), Flaubert (1984), Orwell (Paní Bovaryová), Hemingway (Bídníci)
16Jak se liší způsoby obohacování slovní zásoby: odvozování (derivace), skládání (kompozice), zkracování (abreviace) a přejímání?Odvozování tvoří nová slova pomocí předpon, přípon či koncovek od jednoho základu (učitel → učitelka); skládání spojuje dva či více slovotvorných základů (velkoměsto, dějepis); zkracování vytváří zkratky a zkratková slova (ČR, Čedok, Sazka) — U slovotvorného rozboru v testech Cermat je klíčové rozlišit slovo základové, slovotvorný základ (společná část po odtržení koncovky a slovotvorného prostředku) a slovotvorný prostředek (předponu/prefix, příponu/sufix). Skládáním vznikají kompozita vlastní (spojená samohláskou -o-/-e-/-i-: vodovod) a nevlastní (spřežky: okamžik, pravděpodobný).U slovotvorného rozboru v testech Cermat je klíčové rozlišit slovo základové, slovotvorný základ (společná část po odtržení koncovky a slovotvorného prostředku) a slovotvorný prostředek (předponu/prefix, příponu/sufix). Skládáním vznikají kompozita vlastní (spojená samohláskou -o-/-e-/-i-: vodovod) a nevlastní (spřežky: okamžik, pravděpodobný).
  • Odvozování spojuje dva kořeny spojovacím vokálem -o- nebo -e- (zeměpis); skládání používá pouze předpony (předměstí)
  • Skládání je přenášení významu na základě podobnosti; odvozování je přejímání cizích slov z angličtiny a latiny
  • Odvozování tvoří nová slova pomocí předpon, přípon či koncovek od jednoho základu (učitel → učitelka); skládání spojuje dva či více slovotvorných základů (velkoměsto, dějepis); zkracování vytváří zkratky a zkratková slova (ČR, Čedok, Sazka) — U slovotvorného rozboru v testech Cermat je klíčové rozlišit slovo základové, slovotvorný základ (společná část po odtržení koncovky a slovotvorného prostředku) a slovotvorný prostředek (předponu/prefix, příponu/sufix). Skládáním vznikají kompozita vlastní (spojená samohláskou -o-/-e-/-i-: vodovod) a nevlastní (spřežky: okamžik, pravděpodobný).
  • Zkracování spočívá ve vypouštění vedlejších vět ze souvětí; odvozování je stupňování přídavných jmen
17Jaká jsou nejstarší literární památky na našem území od velkomoravského období (9. století) po dobu Karlovu (14. století)?Staroslověnské písemnictví (Konstantinův Proglas, Život Konstantinův, Život Metodějův, Kyjevské listy), latinské kroniky a legendy (Kristiánova legenda, Kosmova Kronika česká) a počátky česky psané literatury (Alexandreida, Dalimilova kronika, Život svaté Kateřiny, Mastičkář) — Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu roku 863, vytvořili hlaholici a přeložili biblické texty (předmluva k evangeliu Proglas je první slovanskou básní). Kosmova Kronika česká (poč. 12. stol.) je psána latinsky, kdežto tzv. Dalimilova kronika (poč. 14. stol.) je první česky psanou veršovanou kronikou.Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu roku 863, vytvořili hlaholici a přeložili biblické texty (předmluva k evangeliu Proglas je první slovanskou básní). Kosmova Kronika česká (poč. 12. stol.) je psána latinsky, kdežto tzv. Dalimilova kronika (poč. 14. stol.) je první česky psanou veršovanou kronikou.
  • Staroslověnská Dalimilova kronika z 9. století, česky psaná Kosmova kronika z 10. století a Máj Karla Hynka Máchy z 14. století
  • Labyrint světa a ráj srdce (9. století), Babička (12. století) a Kytice (14. století)
  • Staroslověnské písemnictví (Konstantinův Proglas, Život Konstantinův, Život Metodějův, Kyjevské listy), latinské kroniky a legendy (Kristiánova legenda, Kosmova Kronika česká) a počátky česky psané literatury (Alexandreida, Dalimilova kronika, Život svaté Kateřiny, Mastičkář) — Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu roku 863, vytvořili hlaholici a přeložili biblické texty (předmluva k evangeliu Proglas je první slovanskou básní). Kosmova Kronika česká (poč. 12. stol.) je psána latinsky, kdežto tzv. Dalimilova kronika (poč. 14. stol.) je první česky psanou veršovanou kronikou.
  • Výhradně německy psané rytířské eposy bez jediné památky ve staroslověnštině nebo latině
18Jaké jsou oficiální parametry didaktického testu Cermat z českého jazyka a literatury u jednotné přijímací zkoušky (JPZ) na čtyřleté obory středních škol?60 minut, maximálně 50 bodů, 30 úloh (uzavřených i otevřených), bez odečítání bodů za chybnou odpověď — Didaktický test JPZ z českého jazyka a literatury trvá čistého času 60 minut, obsahuje 30 úloh a lze v něm získat nejvýše 50 bodů; za nesprávnou odpověď se body neodečítají.Didaktický test JPZ z českého jazyka a literatury trvá čistého času 60 minut, obsahuje 30 úloh a lze v něm získat nejvýše 50 bodů; za nesprávnou odpověď se body neodečítají.
  • 85 minut, maximálně 50 bodů, hranice úspěšnosti 44 % (22 bodů) a odečet 1/4 bodu za chybu
  • 60 minut, maximálně 50 bodů, 30 úloh (uzavřených i otevřených), bez odečítání bodů za chybnou odpověď — Didaktický test JPZ z českého jazyka a literatury trvá čistého času 60 minut, obsahuje 30 úloh a lze v něm získat nejvýše 50 bodů; za nesprávnou odpověď se body neodečítají.
  • 70 minut, maximálně 50 bodů, 16 otevřených úloh rýsovacích a výpočtových
  • 45 minut, maximálně 40 bodů, 25 výhradně uzavřených úloh s pěti možnostmi A–E
19Kteří autoři reflektovali první a druhou světovou válku a holokaust v české próze 20. století (tzv. legionářská, okupační a židovská tematika)?1. sv. válka: Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), Rudolf Medek, Josef Kopta; 2. sv. válka a holokaust: Jan Drda (Němá barikáda), Julius Fučík (Reportáž psaná na oprátce), Jiří Weil (Život s hvězdou), Jan Otčenášek (Romeo, Julie a tma), Arnošt Lustig (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová), Ladislav Fuks (Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol), Ota Pavel (Smrt krásných srnců), Josef Škvorecký (Zbabělci) — V maturitním kánonu Cermat patří próza s tematikou nacistické okupace a šoa k nejčastějším textům: Otčenáškovo Romeo, Julie a tma (tragický příběh studenta Pavla a židovské dívky Ester za heydrichiády), Fuksův Spalovač mrtvol (psychologický horor o Karlu Kopfrkinglovi), Lustigova Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a povídky Oty Pavla.V maturitním kánonu Cermat patří próza s tematikou nacistické okupace a šoa k nejčastějším textům: Otčenáškovo Romeo, Julie a tma (tragický příběh studenta Pavla a židovské dívky Ester za heydrichiády), Fuksův Spalovač mrtvol (psychologický horor o Karlu Kopfrkinglovi), Lustigova Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a povídky Oty Pavla.
  • 1. a 2. světovou válku v české literatuře zpracovali pouze Božena Němcová a Karel Jaromír Erben
  • Román Spalovač mrtvol napsal Jaroslav Hašek roku 1914 a pojednává o bitvě u Zborova
  • 1. sv. válka: Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), Rudolf Medek, Josef Kopta; 2. sv. válka a holokaust: Jan Drda (Němá barikáda), Julius Fučík (Reportáž psaná na oprátce), Jiří Weil (Život s hvězdou), Jan Otčenášek (Romeo, Julie a tma), Arnošt Lustig (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová), Ladislav Fuks (Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol), Ota Pavel (Smrt krásných srnců), Josef Škvorecký (Zbabělci) — V maturitním kánonu Cermat patří próza s tematikou nacistické okupace a šoa k nejčastějším textům: Otčenáškovo Romeo, Julie a tma (tragický příběh studenta Pavla a židovské dívky Ester za heydrichiády), Fuksův Spalovač mrtvol (psychologický horor o Karlu Kopfrkinglovi), Lustigova Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a povídky Oty Pavla.
  • Dílo Romeo, Julie a tma je renesanční tragédie Williama Shakespeara přeložená Josefem Jungmannem
20Jaké rysy má český poetismus a surrealismus v meziválečné avantgardě (Devětsil) a kteří básníci získali či reprezentovali vrchol české poezie?Umělecký svaz Devětsil (1920, Karel Teige) zrodil čistě český směr poetismus (umění života, hravost, asociace: Vítězslav Nezval – Pantomima, Edison; Jaroslav Seifert – Na vlnách TSF) a ve 30. letech Skupinu surrealistů v ČSR (Nezval – Praha s prsty deště, Žena v množném čísle, Absolutní hrobař); Jaroslav Seifert získal v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu — Meziválečná poezie se vyvíjela od proletářské poezie (Jiří Wolker – Host do domu, Těžká hodina; raný Seifert a Hora) přes poetismus (Nezval, Seifert, Biebl – S lodí jež dováží čaj a kávu) k surrealismu (Nezval, Biebl, Teige, Štyrský, Toyen) a meditativní poezii 30. let (František Halas, Vladimír Holan, Vilém Závada, Jan Zahradníček).Meziválečná poezie se vyvíjela od proletářské poezie (Jiří Wolker – Host do domu, Těžká hodina; raný Seifert a Hora) přes poetismus (Nezval, Seifert, Biebl – S lodí jež dováží čaj a kávu) k surrealismu (Nezval, Biebl, Teige, Štyrský, Toyen) a meditativní poezii 30. let (František Halas, Vladimír Holan, Vilém Závada, Jan Zahradníček).
  • Devětsil byl spolek obrozeneckých vlastenců z roku 1818 a Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 1984 Alois Jirásek
  • Umělecký svaz Devětsil (1920, Karel Teige) zrodil čistě český směr poetismus (umění života, hravost, asociace: Vítězslav Nezval – Pantomima, Edison; Jaroslav Seifert – Na vlnách TSF) a ve 30. letech Skupinu surrealistů v ČSR (Nezval – Praha s prsty deště, Žena v množném čísle, Absolutní hrobař); Jaroslav Seifert získal v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu — Meziválečná poezie se vyvíjela od proletářské poezie (Jiří Wolker – Host do domu, Těžká hodina; raný Seifert a Hora) přes poetismus (Nezval, Seifert, Biebl – S lodí jež dováží čaj a kávu) k surrealismu (Nezval, Biebl, Teige, Štyrský, Toyen) a meditativní poezii 30. let (František Halas, Vladimír Holan, Vilém Závada, Jan Zahradníček).
  • Poetismus prosazoval přísný historický realismus a popis těžkého života horníků na Ostravsku
  • Surrealismus zakazoval jakoukoli obrazotvornost, sny a podvědomí a psal výhradně administrativní vyhlášky
21Určete slovní druhy všech slov ve větě: „Tito tři chlapci včera běželi příliš rychle kolem našeho domu.“Tito (zájmeno), tři (číslovka), chlapci (podstatné jméno), včera (příslovce), běželi (sloveso), příliš (příslovce), rychle (příslovce), kolem (předložka), našeho (zájmeno), domu (podstatné jméno) — Slovo „kolem“ zde stojí před 2. pádem („našeho domu“) a tvoří s ním předložkovou vazbu, proto je to nevlastní předložka (nikoliv příslovce jako ve větě „běželi kolem“). „Tito“ je zájmeno ukazovací, „našeho“ zájmeno přivlastňovací a „příliš“ příslovce míry.Slovo „kolem“ zde stojí před 2. pádem („našeho domu“) a tvoří s ním předložkovou vazbu, proto je to nevlastní předložka (nikoliv příslovce jako ve větě „běželi kolem“). „Tito“ je zájmeno ukazovací, „našeho“ zájmeno přivlastňovací a „příliš“ příslovce míry.
  • Tito (zájmeno), tři (číslovka), chlapci (podstatné jméno), včera (příslovce), běželi (sloveso), příliš (příslovce), rychle (příslovce), kolem (předložka), našeho (zájmeno), domu (podstatné jméno) — Slovo „kolem“ zde stojí před 2. pádem („našeho domu“) a tvoří s ním předložkovou vazbu, proto je to nevlastní předložka (nikoliv příslovce jako ve větě „běželi kolem“). „Tito“ je zájmeno ukazovací, „našeho“ zájmeno přivlastňovací a „příliš“ příslovce míry.
  • Tito (částice), tři (číslovka), chlapci (podstatné jméno), včera (přídavné jméno), běželi (sloveso), příliš (částice), rychle (přídavné jméno), kolem (příslovce), našeho (zájmeno), domu (podstatné jméno)
  • Tito (zájmeno), tři (zájmeno), chlapci (podstatné jméno), včera (příslovce), běželi (sloveso), příliš (spojka), rychle (příslovce), kolem (příslovce), našeho (přídavné jméno), domu (podstatné jméno)
  • Tito (přídavné jméno), tři (číslovka), chlapci (podstatné jméno), včera (příslovce), běželi (sloveso), příliš (příslovce), rychle (příslovce), kolem (předložka), našeho (zájmeno), domu (podstatné jméno)
22Jak se liší pravopis předpon s-, z- a vz- ve slovech „shlédnout / zhlédnout“, „správa / zpráva“ a „stěžovat si / ztěžovat“?Shlédnout (shora dolů) × zhlédnout (film); správa (úřad, řízení) × zpráva (informace); stěžovat si (naříkat) × ztěžovat (činit těžkým) — Předpona s- vyjadřuje směr dohromady (svolat), shora dolů (shlédnout z věže) nebo zmenšení objemu (shořet), kdežto z- vyjadřuje změnu stavu (ztěžovat, zčervenat) či dokonavost (zhlédnout představení). Ustálené rozlišení platí i pro dvojici správa (majetku) a zpráva (oznámení).Předpona s- vyjadřuje směr dohromady (svolat), shora dolů (shlédnout z věže) nebo zmenšení objemu (shořet), kdežto z- vyjadřuje změnu stavu (ztěžovat, zčervenat) či dokonavost (zhlédnout představení). Ustálené rozlišení platí i pro dvojici správa (majetku) a zpráva (oznámení).
  • Shlédnout (divadelní hru) × zhlédnout (z rozhledny); správa (sdělení v tisku) × zpráva (údržba majetku); stěžovat si (ztížit práci) × ztěžovat (podat stížnost)
  • Obě varianty jsou ve všech třech dvojicích pravopisnými dubletami bez rozdílu významu
  • Předpona s- vyjadřuje vždy změnu stavu a dokonavost, zatímco předpona z- vyjadřuje směr shora dolů nebo dohromady
  • Shlédnout (shora dolů) × zhlédnout (film); správa (úřad, řízení) × zpráva (informace); stěžovat si (naříkat) × ztěžovat (činit těžkým) — Předpona s- vyjadřuje směr dohromady (svolat), shora dolů (shlédnout z věže) nebo zmenšení objemu (shořet), kdežto z- vyjadřuje změnu stavu (ztěžovat, zčervenat) či dokonavost (zhlédnout představení). Ustálené rozlišení platí i pro dvojici správa (majetku) a zpráva (oznámení).
23Jaká je časová dotace, maximální bodový zisk a minimální hranice úspěšnosti u didaktického testu společné části státní maturity (Cermat) z českého jazyka a literatury?85 minut, maximálně 50 bodů, minimální hranice úspěšnosti 44 % (tj. alespoň 22 bodů) — Maturitní didaktický test Cermat z českého jazyka a literatury trvá 85 minut (včetně práce se záznamovým archem), má maximum 50 bodů a k úspěšnému složení vyžaduje zisk nejméně 44 % (22 bodů).Maturitní didaktický test Cermat z českého jazyka a literatury trvá 85 minut (včetně práce se záznamovým archem), má maximum 50 bodů a k úspěšnému složení vyžaduje zisk nejméně 44 % (22 bodů).
  • 60 minut, maximálně 50 bodů, minimální hranice úspěšnosti 33 % (tj. alespoň 17 bodů)
  • 135 minut, maximálně 50 bodů, minimální hranice úspěšnosti 50 % (tj. alespoň 25 bodů)
  • 85 minut, maximálně 50 bodů, minimální hranice úspěšnosti 44 % (tj. alespoň 22 bodů) — Maturitní didaktický test Cermat z českého jazyka a literatury trvá 85 minut (včetně práce se záznamovým archem), má maximum 50 bodů a k úspěšnému složení vyžaduje zisk nejméně 44 % (22 bodů).
  • 90 minut, maximálně 60 bodů, minimální hranice úspěšnosti 40 % (tj. alespoň 24 bodů)
24Jakou syntaktickou platnost mají čárky ve větě: „Karel Čapek, významný český spisovatel a dramatik, napsal hru R.U.R., která proslavila slovo robot.“?První dvě čárky oddělují volný přístavek (apozici) z obou stran; třetí čárka odděluje vedlejší větu přívlastkovou vztažnou — Výraz „významný český spisovatel a dramatik“ je volný přístavek (apozice), který rozvíjí podmět „Karel Čapek“ a v interpunkci musí být oddělen čárkami z obou stran. Věta „která proslavila slovo robot“ rozvíjí podstatné jméno „hru R.U.R.“ a je vedlejší větou přívlastkovou.Výraz „významný český spisovatel a dramatik“ je volný přístavek (apozice), který rozvíjí podmět „Karel Čapek“ a v interpunkci musí být oddělen čárkami z obou stran. Věta „která proslavila slovo robot“ rozvíjí podstatné jméno „hru R.U.R.“ a je vedlejší větou přívlastkovou.
  • První dvě čárky oddělují volný přístavek (apozici) z obou stran; třetí čárka odděluje vedlejší větu přívlastkovou vztažnou — Výraz „významný český spisovatel a dramatik“ je volný přístavek (apozice), který rozvíjí podmět „Karel Čapek“ a v interpunkci musí být oddělen čárkami z obou stran. Věta „která proslavila slovo robot“ rozvíjí podstatné jméno „hru R.U.R.“ a je vedlejší větou přívlastkovou.
  • První dvě čárky oddělují několikanásobný podmět v poměru slučovacím; třetí čárka odděluje vedlejší větu předmětnou
  • První čárka odděluje přechodníkovou konstrukci; druhá a třetí čárka oddělují vloženou větu hlavní v poměru odporovacím
  • První dvě čárky oddělují samostatný větný člen (oslovení); třetí čárka odděluje vedlejší větu příslovečnou způsobovou
25Charakterizujte čtyři etapy českého národního obrození (od konce 18. do 50. let 19. století) a jejich hlavní osobnosti.1. obranná fáze (Josef Dobrovský – vědecká mluvnice a dějiny jazyka; Václav Matěj Kramerius), 2. ofenzivní fáze (Josef Jungmann – Česko-německý slovník, překlady; František Palacký – Dějiny národu českého; J. Kollár, F. L. Čelakovský, RKZ), 3. vrcholná fáze (K. H. Mácha, K. J. Erben, J. K. Tyl) a 4. fáze v 50. letech (Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský) — Josef Dobrovský položil vědecké základy slavistiky (Zevrubná mluvnice jazyka českého, 1809), Josef Jungmann obohatil českou slovní zásobu pro vyšší styl (pětidílný Slovník česko-německý, 1834–1839) a ve 30.–50. letech 19. století vyvrcholil český romantismus (Mácha, Erben) a počátky realismu (Havlíček Borovský, Němcová).Josef Dobrovský položil vědecké základy slavistiky (Zevrubná mluvnice jazyka českého, 1809), Josef Jungmann obohatil českou slovní zásobu pro vyšší styl (pětidílný Slovník česko-německý, 1834–1839) a ve 30.–50. letech 19. století vyvrcholil český romantismus (Mácha, Erben) a počátky realismu (Havlíček Borovský, Němcová).
  • 1. obranná fáze (Josef Dobrovský – vědecká mluvnice a dějiny jazyka; Václav Matěj Kramerius), 2. ofenzivní fáze (Josef Jungmann – Česko-německý slovník, překlady; František Palacký – Dějiny národu českého; J. Kollár, F. L. Čelakovský, RKZ), 3. vrcholná fáze (K. H. Mácha, K. J. Erben, J. K. Tyl) a 4. fáze v 50. letech (Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský) — Josef Dobrovský položil vědecké základy slavistiky (Zevrubná mluvnice jazyka českého, 1809), Josef Jungmann obohatil českou slovní zásobu pro vyšší styl (pětidílný Slovník česko-německý, 1834–1839) a ve 30.–50. letech 19. století vyvrcholil český romantismus (Mácha, Erben) a počátky realismu (Havlíček Borovský, Němcová).
  • Národní obrození probíhalo v 15. století za husitství a jeho hlavními představiteli byli Karel Čapek, Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal
  • 1. fáze byla surrealistická, 2. fáze dekadentní, 3. fáze proletářská a 4. fáze existencialistická
  • Josef Dobrovský napsal Babičku, Josef Jungmann složil Kytici a Božena Němcová sepsala pětidílný Česko-německý slovník
26Jaký je přínos Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského pro vývoj českého jazyka a literatury?Jan Hus je spojován s diakritickým pravopisem (nabodeníčka v traktátu De orthographia bohemica) a kázáními v Betlémské kapli (Postila, O svatokupectví); Jan Amos Komenský napsal alegorické dílo Labyrint světa a ráj srdce, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské a didaktické spisy (Didactica magna, Orbis sensualium pictus) — Jan Hus (upálen 6. 7. 1415 v Kostnici) kritizoval odpustky a svatokupectví a zasloužil se o nahrazení spřežkového pravopisu diakritickým. Jan Amos Komenský (1592–1670), poslední biskup Jednoty bratrské, je zakladatelem moderní pedagogiky („škola hrou“, zásada názornosti a přiměřenosti) a vrcholným autorem barokní prózy.Jan Hus (upálen 6. 7. 1415 v Kostnici) kritizoval odpustky a svatokupectví a zasloužil se o nahrazení spřežkového pravopisu diakritickým. Jan Amos Komenský (1592–1670), poslední biskup Jednoty bratrské, je zakladatelem moderní pedagogiky („škola hrou“, zásada názornosti a přiměřenosti) a vrcholným autorem barokní prózy.
  • Jan Hus je spojován s diakritickým pravopisem (nabodeníčka v traktátu De orthographia bohemica) a kázáními v Betlémské kapli (Postila, O svatokupectví); Jan Amos Komenský napsal alegorické dílo Labyrint světa a ráj srdce, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské a didaktické spisy (Didactica magna, Orbis sensualium pictus) — Jan Hus (upálen 6. 7. 1415 v Kostnici) kritizoval odpustky a svatokupectví a zasloužil se o nahrazení spřežkového pravopisu diakritickým. Jan Amos Komenský (1592–1670), poslední biskup Jednoty bratrské, je zakladatelem moderní pedagogiky („škola hrou“, zásada názornosti a přiměřenosti) a vrcholným autorem barokní prózy.
  • Jan Hus přeložil celou Bibli kralickou v 16. století; Jan Amos Komenský založil Národní divadlo v 19. století
  • Jan Hus psal výhradně německy; Jan Amos Komenský je autorem Dalimilovy kroniky a satirické hry Mastičkář
  • Oba autoři jsou představiteli českého poetismu a surrealismu 20. let 20. století
27Které vrstvy národního jazyka patří ke spisovné češtině a které k nespisovným útvarům?Spisovná čeština (neutrální spisovná čeština, hovorová čeština, knižní prostředky a básnické prostředky); nespisovné útvary: obecná čeština (interdialekt v Čechách a západní Moravě), tradiční teritoriální nářečí (dialekty), profesní mluva a slang, argot — Hovorová čeština je mluvená podoba SPISOVNÉ češtiny (např. děkuju, moct, polívka), zatímco obecná čeština je NESPISOVNÝ nadnářeční útvar (interdialekt) s koncovkami -ej (dobrej), -ýma/-ama (s těma lidma) a protetickým v- (vokno).Hovorová čeština je mluvená podoba SPISOVNÉ češtiny (např. děkuju, moct, polívka), zatímco obecná čeština je NESPISOVNÝ nadnářeční útvar (interdialekt) s koncovkami -ej (dobrej), -ýma/-ama (s těma lidma) a protetickým v- (vokno).
  • Spisovná čeština zahrnuje obecnou češtinu a slang; nespisovná čeština zahrnuje hovorovou češtinu a knižní vrstvu
  • Spisovná čeština (neutrální spisovná čeština, hovorová čeština, knižní prostředky a básnické prostředky); nespisovné útvary: obecná čeština (interdialekt v Čechách a západní Moravě), tradiční teritoriální nářečí (dialekty), profesní mluva a slang, argot — Hovorová čeština je mluvená podoba SPISOVNÉ češtiny (např. děkuju, moct, polívka), zatímco obecná čeština je NESPISOVNÝ nadnářeční útvar (interdialekt) s koncovkami -ej (dobrej), -ýma/-ama (s těma lidma) a protetickým v- (vokno).
  • Hovorová čeština je nespisovný útvar totožný s obecnou češtinou (např. tvary „mladej kluk“, „oknama“)
  • Argot je spisovná odborná terminologie vědců a lékařů, zatímco knižní čeština je mluva společenské spodiny
28Jaký je druh vedlejší věty v souvětí: „Ačkoliv venku hustě sněžilo, vyrazili horolezci na hřebenovou túru.“ a kterým větným členem ji lze nahradit?Vedlejší věta příslovečná přípustková (VVPP); při nominalizaci jí odpovídá příslovečné určení přípustky (např. „Navzdory hustému sněžení vyrazili horolezci…“) — Spojky ač, ačkoliv, třebaže, přestože, i když uvozují vedlejší větu příslovečnou přípustkovou, která vyjadřuje okolnost v rozporu s dějem věty řídící (přesto se děj hlavní věty uskuteční).Spojky ač, ačkoliv, třebaže, přestože, i když uvozují vedlejší větu příslovečnou přípustkovou, která vyjadřuje okolnost v rozporu s dějem věty řídící (přesto se děj hlavní věty uskuteční).
  • Vedlejší věta příslovečná přípustková (VVPP); při nominalizaci jí odpovídá příslovečné určení přípustky (např. „Navzdory hustému sněžení vyrazili horolezci…“) — Spojky ač, ačkoliv, třebaže, přestože, i když uvozují vedlejší větu příslovečnou přípustkovou, která vyjadřuje okolnost v rozporu s dějem věty řídící (přesto se děj hlavní věty uskuteční).
  • Vedlejší věta příslovečná podmínková; při nominalizaci jí odpovídá příslovečné určení podmínky
  • Vedlejší věta příslovečná příčinná (důvodová); při nominalizaci jí odpovídá příslovečné určení příčiny
  • Hlavní věta v poměru odporovacím; nelze ji nahradit žádným větným členem
29Jaký je rozdíl mezi metaforou, metonymií, synekdochou, personifikací a oxymóronem v uměleckém textu?Metafora přenáší význam na základě vnější podobnosti; metonymie na základě věcné souvislosti (synekdocha: část za celek); personifikace přisuzuje neživým věcem lidské vlastnosti; oxymóron spojuje protikladné pojmy („mrtvé milenky cit“, „svítání na západě“) — Tropy jsou založeny na přenášení významu: metafora (vnější podobnost: „zub pily“, „perly rosy“), personifikace (zlidštění: „stromy šeptaly“), metonymie (věcná souvislost: „vypil dvě sklenice“, „poslouchal Dvořáka“), synekdocha (část místo celku – pars pro toto: „nepřišla ani noha“) a oxymóron (logický protimluv).Tropy jsou založeny na přenášení významu: metafora (vnější podobnost: „zub pily“, „perly rosy“), personifikace (zlidštění: „stromy šeptaly“), metonymie (věcná souvislost: „vypil dvě sklenice“, „poslouchal Dvořáka“), synekdocha (část místo celku – pars pro toto: „nepřišla ani noha“) a oxymóron (logický protimluv).
  • Metafora přenáší význam na základě vnitřní věcné souvislosti („číst Čapka“); metonymie na základě vnější podobnosti („hlava rodiny“); oxymóron je zvukomalba
  • Metafora i metonymie jsou figury založené na opakování slov na začátku veršů (anafora a epifora)
  • Synekdocha je básnická otázka; personifikace je zjemnění nepříjemného výrazu (eufemismus); oxymóron je nepřímé pojmenování (perifráze)
  • Metafora přenáší význam na základě vnější podobnosti; metonymie na základě věcné souvislosti (synekdocha: část za celek); personifikace přisuzuje neživým věcem lidské vlastnosti; oxymóron spojuje protikladné pojmy („mrtvé milenky cit“, „svítání na západě“) — Tropy jsou založeny na přenášení významu: metafora (vnější podobnost: „zub pily“, „perly rosy“), personifikace (zlidštění: „stromy šeptaly“), metonymie (věcná souvislost: „vypil dvě sklenice“, „poslouchal Dvořáka“), synekdocha (část místo celku – pars pro toto: „nepřišla ani noha“) a oxymóron (logický protimluv).
30Jaká jsou klíčová díla Karla Čapka a jak se dělí jeho tvorba z hlediska noetické (poznávací) a antifašistické problematiky?Utopicko-vědeckofantastická a varovná díla (R.U.R., Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s Mloky, Bílá nemoc, Matka), noetická trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život), povídkové knihy (Trapné povídky, Povídky z jedné a druhé kapsy), cestopisy a knihy pro děti (Dášeňka, Devatero pohádek) — Karel Čapek (1890–1938) je ústřední osobností meziválečné demokratické literatury a tzv. pragmatické generace. Drama R.U.R. (1920) dalo světu slovo „robot“ (vymyslel je bratr Josef Čapek); ve 30. letech napsal protifašistická a protiválečná díla Válka s Mloky (1936), Bílá nemoc (1937) a Matka (1938).Karel Čapek (1890–1938) je ústřední osobností meziválečné demokratické literatury a tzv. pragmatické generace. Drama R.U.R. (1920) dalo světu slovo „robot“ (vymyslel je bratr Josef Čapek); ve 30. letech napsal protifašistická a protiválečná díla Válka s Mloky (1936), Bílá nemoc (1937) a Matka (1938).
  • Utopicko-vědeckofantastická a varovná díla (R.U.R., Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s Mloky, Bílá nemoc, Matka), noetická trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život), povídkové knihy (Trapné povídky, Povídky z jedné a druhé kapsy), cestopisy a knihy pro děti (Dášeňka, Devatero pohádek) — Karel Čapek (1890–1938) je ústřední osobností meziválečné demokratické literatury a tzv. pragmatické generace. Drama R.U.R. (1920) dalo světu slovo „robot“ (vymyslel je bratr Josef Čapek); ve 30. letech napsal protifašistická a protiválečná díla Válka s Mloky (1936), Bílá nemoc (1937) a Matka (1938).
  • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Nikola Šuhaj loupežník a Golet v údolí
  • Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny a Příliš hlučná samota
  • Zbabělci, Tankový prapor, Konec nylonového věku a Báječná léta pod psa
31Co je to větný ekvivalent, elipsa (výpustka), apoziopeze a parenteze (vsuvka) v syntaktických úlohách testů Cermat?Větný ekvivalent nemá sloveso v určitém tvaru (např. „Nekouřit!“); elipsa je vypuštění větného členu zřejmého z kontextu; apoziopeze je nedokončená výpověď; parenteze je volně vložená poznámka — Cermat pravidelně testuje zvláštnosti větné stavby: větný ekvivalent (jednočlenná věta jmenná, infinitivní či citoslovečná), elipsu (zamlčení slovesa, např. „Mladší bratr šel do kina, starší [šel] na trénink“), apoziopezi (neukončená výpověď naznačená třemi tečkami) a parentezi (vsuvku oddělenou čárkami či pomlčkami).Cermat pravidelně testuje zvláštnosti větné stavby: větný ekvivalent (jednočlenná věta jmenná, infinitivní či citoslovečná), elipsu (zamlčení slovesa, např. „Mladší bratr šel do kina, starší [šel] na trénink“), apoziopezi (neukončená výpověď naznačená třemi tečkami) a parentezi (vsuvku oddělenou čárkami či pomlčkami).
  • Větný ekvivalent je souvětí o více než třech větách; elipsa je básnické přirovnání; apoziopeze je oslovení na začátku věty
  • Větný ekvivalent je vedlejší věta podmětná; elipsa je nadbytečné opakování slov (pleonasmus); parenteze je nadsázka (hyperbola)
  • Všechny čtyři pojmy označují druhy vedlejších vět příslovečných v souvětí podřadném
  • Větný ekvivalent nemá sloveso v určitém tvaru (např. „Nekouřit!“); elipsa je vypuštění větného členu zřejmého z kontextu; apoziopeze je nedokončená výpověď; parenteze je volně vložená poznámka — Cermat pravidelně testuje zvláštnosti větné stavby: větný ekvivalent (jednočlenná věta jmenná, infinitivní či citoslovečná), elipsu (zamlčení slovesa, např. „Mladší bratr šel do kina, starší [šel] na trénink“), apoziopezi (neukončená výpověď naznačená třemi tečkami) a parentezi (vsuvku oddělenou čárkami či pomlčkami).
32Jak se liší básnické figury anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis a aliterace?Anafora = opakování slov na začátku veršů; epifora = na konci veršů; epanastrofa = konec jednoho verše se opakuje na začátku dalšího; epizeuxis = opakování téhož slova těsně za sebou v jednom verši; aliterace = opakování stejných hlásek na začátku sousedních slov — Figury vznikají opakováním či hromaděním slov: anafora (začátek veršů/vět), epifora (konec veršů/vět), epanastrofa/palilogie (konec verše = začátek následujícího: „Střela ta se zaryla v bílé ňadro, / v bílé ňadro…“), epizeuxis (bezprostředně za sebou) a aliterace (shoda počátečních hlásek: „Potkal potkan potkana“).Figury vznikají opakováním či hromaděním slov: anafora (začátek veršů/vět), epifora (konec veršů/vět), epanastrofa/palilogie (konec verše = začátek následujícího: „Střela ta se zaryla v bílé ňadro, / v bílé ňadro…“), epizeuxis (bezprostředně za sebou) a aliterace (shoda počátečních hlásek: „Potkal potkan potkana“).
  • Anafora = opakování slov na konci veršů; epifora = na začátku veršů; aliterace = rým obkročný (ABBA)
  • Anafora = opakování slov na začátku veršů; epifora = na konci veršů; epanastrofa = konec jednoho verše se opakuje na začátku dalšího; epizeuxis = opakování téhož slova těsně za sebou v jednom verši; aliterace = opakování stejných hlásek na začátku sousedních slov — Figury vznikají opakováním či hromaděním slov: anafora (začátek veršů/vět), epifora (konec veršů/vět), epanastrofa/palilogie (konec verše = začátek následujícího: „Střela ta se zaryla v bílé ňadro, / v bílé ňadro…“), epizeuxis (bezprostředně za sebou) a aliterace (shoda počátečních hlásek: „Potkal potkan potkana“).
  • Všechny uvedené pojmy označují druhy rýmů podle rozložení ve čtyřveršové sloce (sdružený, střídavý, obkročný, přerývaný)
  • Anafora je vypuštění spojek (asyndeton), epifora je nadužívání spojek (polysyndeton) a epizeuxis je oslovení nepřítomné osoby (apostrofa)